Rozchod, střídavá péče o děti a příspěvek na bydlení

Rozešla jsem se s přítelem, se kterým mám dvě nezletilé děti. Ústně jsme se dohodli na střídavé péči. Našla jsem si městský byt, kde jsem uvedla, že tam budou děti. Slyšela jsem, že je třeba dolozit formulář o alimentech, musí být od soudu? Chtěli jsme se dohodnout a nejít k soudu. Druhá otáza - prý se do příspěvku na bydlení započítává daňový bunus. Je to pravda?

Odpověď

Nejsem si jistá, zda Vám úplně odpovím k dávkám, ke kterým se ptáte, ale snad ano.

Dovozuji, že přítel nebyl manželem a že nyní chcete žádat o nějaké sociální dávky.

Dávky, které bych s ohledem na péči o děti očekávala, že budete řešit, by byly:

• z dávek státní sociální podpory:
  • přídavky na děti
  • příspěvek na bydlení
  • (možná dle věku dětí, je-li některé do věku 4 let) rodičovský příspěvek
• z dávek hmotné nouze:
  • příspěvek na živobytí
  • doplatek na bydlení
  • mimořádnou okamžitou pomoc

Pro potřeby státní sociální podpory se vždy posuzují dohromady nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí, pokud spolu žijí a společně uhrazují náklady své spotřeby. Pokud jste se s přítelem rozešli, a navíc budete Vy s dětmi bydlet v městském bytě, tak je potřeba, abyste byla schopna přesvědčit Úřad práce, že společně nežijete.
Krajská pobočka Úřadu práce (dále jen „ÚP“) může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované.

Důkazy, na základě kterých ÚP rozhodne, že s partnerem nežijete a nebude Vás tedy posuzovat dohromady, nejsou pevně dané, ale obecně se používá právě potvrzení z bytu, že byt užíváte sama s dětmi (u městských bytů to bývá uvedeno v evidenčním listu). Případně se dokládá, že druhý z rodičů přestal k určitému datu uplatňovat daňové zvýhodnění na děti (lze jej uplatnit, jen když s dětmi žije společně).
Častým důkazem je také podání návrhu na svěření dítěte do péče na soud (a v tomto návrhu zmíněné, že spolu od ... nežijete).

Ale ze zákona není povinnost mít dítě svěřované soudem, ale úředníci ÚP mají raději oficiální dokumenty (např. s razítkem soudu) a k dokladům, které jsou „pouze“ na dohodě rodičů přihlíží velmi skepticky a v některých případech i s očekáváním podvodného jednání, kdy je rozchod „pouze na oko, aby se z úřadu získalo více dávek“. Toto jejich očekávání sice neodpovídá zákonu (a presumpci neviny), ale je dobré o něm vědět.

Nicméně – píšete o tom, že jste se s partnerem dohodli na střídavé péči, což Vám trošku bude komplikovat situaci. Střídavá péče totiž znamená, že dítě vlastně žije s oběma rodiči, což bude podstatné třeba pro přídavky na dítě, kdy by dítě mělo být posuzované s oběma rodiči. Taktéž daňové zvýhodnění (potažmo daňový bonus) mohou uplatnit oba z rodičů (resp. jen jeden podle dohody mezi nimi).

Dle § 7 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře by bylo možné žádat dávky jen např. na rodinu, kde byste byla jen Vy a děti, ale zákon zde definuje „bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé péče obou rodičů podle zvláštního právního předpisu, posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí“.
Výraz „bylo-li svěřeno“ se vykládá – došlo k rozhodnutí soudu a soud rodičům svěřil. Zde bohužel nedostačuje dohoda rodičů.

Rozumějte – bez soudního rozhodnutí můžete praktikovat střídavou péči. Ale pokud budete chtít sociální dávky, tak abyste nemusela být pro přídavky na děti posuzovaná s partnerem, tak pokud budete praktikovat střídavou péči, tak potřebujete rozhodnutí soudu, aby Vás ÚP mohl rozdělit a neposuzovat dohromady.

Obdobně je to pro dávky v hmotné nouzi stanovené § 4 zák. č. 110/2006 Sb.: „Pokud bylo nezletilé nezaopatřené dítě svěřeno do péče jednoho z rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, neposuzuje se společně s druhým rodičem, nestanoví-li tento zákon jinak. V případě svěření dítěte do společné nebo střídavé péče rodičů se dítě posuzuje společně s tím rodičem, se kterým má být posuzováno podle souhlasného prohlášení rodičů. Rodiče mohou měnit toto prohlášení nejdříve po uplynutí kalendářního měsíce. Společně s nezaopatřeným dítětem se posuzuje pro účely tohoto zákona vždy rodič, který prohlašuje pro účely zvláštního právního předpisu, že spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.“

Pro dávky v hmotné nouzi tak je vyžadováno přímo soudní rozhodnutí a nikoliv „jen dohoda“, abyste mohli být posuzování odděleně od partnera.

Příspěvek na bydlení má od 1.7.2020 komplikovanější a praxí nevyjasněné posuzování. Společně posuzované osoby se posuzují podle zákona o životním a existenčním minimu (výše uveden § 4 zák. č. 110/2006 Sb.) – tedy byste měli být s partnerem posuzování dohromady a po třech měsících nevedení společné domácnosti by i v příspěvku na bydlení bylo možné partnera z posuzování vyřadit, ale opětovně jen na základě rozhodnutí (soudu) o střídavé péči.

Do 30.6.2020 stačilo, že by partner s Vámi neměl společné bydliště, ale zákonodárce od 1.7.2020 propojil dva systémy ze dvou zákonů, které nejsou plně kompatibilní a úřednice na ÚP s ním budou mít pravděpodobně chvíli výkladový problém. Je také dost možné, že nyní budete dostávat rozporuplné informace z úřadu.

Proto doporučuji – podejte žádosti (nenechte se odradit od podání) spíše podle Vašeho faktického stavu (žijete Vy a děti), s mužem se o péči střídáte. Žádejte jeho vyjmutí jak pro přídavky, tak pro příspěvek na bydlení. Pokud by ÚP něco zamítal, podejte odvolání. Odvolací orgán může mít potom úplně jiný názor.

Dále se ptáte na daňový bonus, jako posuzovaný příjem.
Sama jsem vedla spor s Úřadem práce o skutečnost, že daňový bonus není zdrojem příjmů. Tento spor byl úspěšný.
Příjmem je čistá mzda/plat (v případě zaměstnanců). Pokud uplatňujete daňové zvýhodnění na dítě a díky tomuto zvýhodnění se Vám zlevňuje daň, pak díky tomu vzniklý čistý příjem se počítá do příjmů celý (je to u vyšších příjmů). U nižších příjmů nebývá, co zlevňovat, protože daňová povinnost není tak velká. Pak to, co nejde zlevnit se chová jako bonus. Finanční úřad zaměstnavateli tuto částku proplatí a zaměstnavatel Vám na mzdě/platu vyplatí více (čistou mzdu + bonus). V tomto případě bonus není příjmem, protože v zákoně není výslovně vyjmenovaný.

Ještě bych doplnila informaci – uplatňování daňového zvýhodnění na dítě je u střídavé péče vhodné ověřit u svého finančního úřadu. Brněnský finanční úřad uznával daňové zvýhodnění rodiči (při střídavé péči), pokud s ním dítě žilo 1. den v měsíci. Pokud tedy dítě je třeba od 1.5. do 10.5. u Vás, ale od 1.6. do 10.6. u tatínka, tak by daňové zvýhodnění v květnu náleželo Vám, ale v červnu tatínkovi.
V zákoně o daních z příjmů není nijak upraveno uplatnění daňového zvýhodnění, ale výklad finančního úřadu by Vám mohl situaci v budoucnu komplikovat. Proto doporučuji si aktuální výklad Vašeho finančního úřadu ověřit.

V neposlední řadě upozorňuji, že pokud není svěření do péče řešeno soudem, není ani jeden z rodičů krytý proti libovůli druhého z rodičů. Soudní rozhodnutí je lépe vymahatelné.

Mgr. Radka Pešlová