Zamítli odvolání k příspěvku na péči. Je zdůvodnění v pořádku?

Může se u mého odvolání k výši příspěvku na péči (přiznán stupeň 2., ale měl by být podle našeho názoru přiznaný stupeň 3.) MPSV odkazovat při odůvodnění svého zamítavého rozhodnutí mj. na posudek psychiatra starý 7 let? Při sociálním šetření má sociální pracovnice zkoumat zvládnutí všech aktivit v každé z 10 posuzovaných oblastí závislosti nebo jen některých? Platí, že při nezvládnutí 1 posuzovaného úkonu v jedné posuzované oblasti závislosti (celkem jich je hodnoceno 10) je vyhodnoceno, že posuzovaná osoba danou oblast závislosti nezvládá? Děkuji.

Odpověď

Správní orgán (tj. i MPSV) může své rozhodnutí zdůvodňovat jakkoliv. To, jestli jejich rozhodnutí obstojí, kdybyste podával správní žalobu, to je samozřejmě otázkou.

Z Vašich dalších dotazů se mi jeví, že už jste si o příspěvku na péči něco zjistil. Vypadá to, že máte poučený náhled.

Odpovím na Vaše dotazy:

• Může se MPSV odkazovat při odůvodnění svého zamítavého rozhodnutí mj. na posudek psychiatra starý 7 let?
  • Správné odkázání by bylo v duchu: „Před sedmi lety na tom byla osoba takto …, ke dnešnímu dni se prokázalo zlepšení, proto snižujeme stupeň závislosti, protože nově je, dle aktuální zprávy zvládáno …
  • Pokud to takto zdůvodněno nebylo, bylo by vhodné zajít na posudkovou službu (nestačí na ÚP nebo na MPSV, ale opravdu na posudkové lékařství), nahlédnout do spisu dle § 38 správního řádu a zkontrolovat, jaké přesné znění je uvedené v lékařských zprávách a jak vyplnil obvodní lékař tiskopis lékařský nález. Je potřeba ověřit, ve kterých zprávách je opravdu popsané nezvládání životních potřeb a jak.
  • Nezvládání musí být popsáno jako dlouhodobé, těžké, každodenní a vyžadující mimořádnou pomoc.
  • Nestačí např. „neobleče se“, ale je nutné uvést „není schopen se obléci, protože nerozezná počasí, vrstvení oblečení, na kůži nesnese běžné oblečení. Pokud by mu rodiče specifickými postupy nepomáhali se obléci, byl by schopen odejít ven i v zimě nahý.“
    Nestačí např. „nečistí zuby“ (to by mohlo být způsobeno jen tím, že nemá hygienické návyky), ale je třeba uvést „nerozezná nutnost a potřebu si vyčistit zuby, protože k tomu nemá dostatečný intelekt.“
    Zpravidla ve zprávách takové popisy chybí.
  • Ještě Vám přidám níže odkaz na metodiku, abyste se na ni podrobněji mohl podívat.
• Při sociálním šetření má sociální pracovnice zkoumat zvládnutí všech aktivit v každé z 10 posuzovaných oblastí závislosti nebo jen některých?
  • Tak úplně ne. Sociální šetření je pozorování, rozhovor, popis zvládání…
  • Měla by samozřejmě pracovnice cílit obecně na všechny životní potřeby, aby byl komplexní podklad pro posudkového lékaře.
  • Ze zkušenosti vím, že sociální šetření často probíhá neprofesionálně, kdy jde spíš o výslech a zaznamenání odpovědí („Matka říká, že …“; „Najíte se, že?“ „Ano“ – a to bez ověření...)
• Platí, že při nezvládnutí 1 posuzovaného úkonu v jedné posuzované oblasti závislosti (celkem jich je hodnoceno 10) je vyhodnoceno, že posuzovaná osoba danou oblast závislosti nezvládá?
  • V zákoně je deset životních potřeb a ve vyhlášce č. 505/2006 Sb. je pak každý úkon ještě rozdělen. Pokud je nezvládán zásadně, dlouhodobě, každodenně opravdu byť jen jediný z úkonů, má být posouzeno, že nezvládá celou životní potřebu. Ale odvolávám se k výše uvedeným bodům – někdy jsou chybně napsané podklady, proto je závěr posudkáře katastrofální.

Z metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí – Instrukce náměstkyně pro řízení sekce sociálně pojistných systémů č. 15/2016: Posuzování zdravotního stavu pro účely zákona č. 108/2006 Sb., o soc. službách, ve znění pozdějších předpisů (Posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči), zdroj zde: https://www.mpsv.cz/documents/20142/637489/c.j._MPSV_2016-208532_Instrukce_NM_7___15-2016_Posuzovani_zdravotniho_stavu_pro_ucely_zakona_c._.pdf/62fc3f4e-54d8-fde1-a917-142d9ef82e51 plyne:

Za NESCHOPNOST ZVLÁDÁNÍ základní životní potřeby se považuje stav:

• porucha funkčních schopností dosahuje úrovně úplné poruchy nebo poruchy těžké,
• nelze zvládnout životní potřebu v přijatelném standardu (i přes využívání zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využívání běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku)
• režim nařízený odborným lékařem poskytujícím specializované zdravotnické služby neumožňuje provádění v přijatelném standardu.
  Musí se jednat o formu výslovného zákazu odborným lékařem, nikoliv o obvyklé lékařské doporučení, dále se musí jednat o dlouhodobé či trvalé izolační opatření (nejméně jeden rok).

ZHORŠOVÁNÍ A ZLEPŠOVÁNÍ zdravotního stavu

• U osob, u nichž průběžně dochází ke zhoršování a zlepšování zdravotního stavu, trvá sledované období rozhodné pro posouzení závislosti zpravidla jeden rok; funkční schopnost zvládat základní životní potřebu se v takovém případě stanoví tak, aby odpovídala převažujícímu rozsahu schopnosti ve sledovaném období.

KAŽDODENNÍ POMOCÍ se rozumí

• činnosti, které jsou jinou fyzickou osobou/poskytovatelem sociálních služeb prováděny na základě každodenní objektivní potřeby a konkrétního individualizovaného požadavku osoby se zdravotním postižením (klienta) k naplnění některých aktivit. Klient si tedy aktivně řídí poskytování sociálních služeb, tj. rozsah, frekvenci, dobu poskytování pomoci aj. Obecně se jedná o aktivní spoluúčast při dosahování nějakého cíle nebo odvracení nebo odstraňovaní nežádoucích následků. Pomoc se poskytuje formou asistence jako aktivní podpora směřující ke zvládnutí jednotlivých ZŽP při částečně zachovaných schopnostech k jejich zvládání u osoby se zdravotním postižením.

KAŽDODENNÍ PÉČÍ se rozumí

• činnosti, které jsou jinou fyzickou osobou/poskytovatelem sociálních služeb každodenně prováděny v prospěch osoby se zdravotním postižením (klienta), který pro absenci svých schopností nezvládá ZŽP.
  Péče je tedy vyšším stupněm pomoci, respektive saturací potřeb u těch osob, které nemají zachovány schopnosti ke zvládání jednotlivých ZŽP. Jejím účelem je udržení a podpora sociálního postavení osoby se zdravotním postižením.

KAŽDODENNÍM DOHLEDEM se rozumí

• forma podpory, kdy osoba se zdravotním postižením (klient) realizuje ZŽP/jednotlivé každodenní aktivity pouze za přítomnosti jiné fyzické osoby, která klienta vede, motivuje a kontroluje.
  Tato kontrola je specifická forma dohledu, kdy pečující osoba nemusí být přítomna po celou dobu provádění jednotlivých aktivit, ale pouze v určité fázi nebo na konci aktivity.
  Dohled se tedy poskytuje formou asistence jako pasivní podpora směřující ke zvládnutí ZŽP osoby se zdravotním postižením, která má částečně zachovány schopnosti k jejich zvládnutí.

Snad je to pro Vás srozumitelné.

Mgr. Radka Pešlová