Zaměstnání při invalidním důchodu II. stupně

Od doby, co jsem dostala invalidní důchod II. stupně, se potýkám s tím, že nemohu najít práci. ID mám na duševní potíže + 10 % na páteř. Mám středoškolské vzdělání a celý život jsem pracovala ve státní sféře (jako laborant, asistent pedagoga i v sociálních službách). Když se zajímám o méně kvalifikovanou práci a k tomu na poloviční úvazek, vždy jsem odmítnuta, že neumím pracovat. Na úřadu mi řekli, že můžu pracovat na plný úvazek, s ujištěním, že o důchod nepřijdu. Prý je to v dnešní době žádoucí pro výpočet budoucího starobního důchodu. Dotaz zní: Můžu pracovat na plný úvazek, aniž bych přišla o ID? Všude čtu o adaptaci a odebrání důchodu. Lidé s ID I. stupně můžou pracovat na plný úvazek bez postihu a s II. stupněm už ne. Taky si potřebuji vydělat na důchod. Už tak ho mám nízký.

Odpověď

U souběhu zaměstnání a invalidního důchodu legislativa žádné omezení, co do typu pracovní smlouvy, výše příjmu, úvazku, na který můžete pracovat apod., nezná. Vše záleží jen na tom, jakou práci zvládnete, co Vám dovolí zdravotní stav a lékař potvrdí.
Doporučováno je např. podnikání, protože si zdravotně postižený člověk může upravit svůj pracovní režim tak, aby mu vyhovoval, vzhledem k jeho zdravotnímu postižení. Dále pak dohoda o provedení práce (max. rozsah 300 hod./rok), dohoda o pracovní činnosti (max. rozsah nesmí překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby), ale i pracovní úvazky, lépe však zkrácené.
Jde o to, abyste si v důsledku příp. pracovního vytížení nezpůsobila zhoršení zdravotního stavu. U lidí s duševním onemocněním může být problém např. směnnost, velký pracovní stres, časté střídání místa a kolektivu apod., ale je to pochopitelně velmi individuální.

Mezi veřejností kolují mýty o tom, že když člověk s invalidním důchodem pracuje, bude mu důchod odebrán (to je právě zmiňovaná adaptace na zdravotní stav). Je to pravda, ale jen částečně. K přehodnocení/přeposouzení invalidního důchodu může dojít bez ohledu na to, zda budete pracovat či nikoli. A dochází k němu i u lidí, kteří nepracují a jen „sedí doma“. S pracovním zařazením to však v drtivé většině případů nesouvisí.

Pokud se Vám podaří najít si zaměstnání, které Vám bude vyhovovat a ve kterém budete spokojená, určitě se nenechte odradit a zajistěte vše tak, abyste (s respektem ke svým zdravotním obtížím) mohla pracovat. Nejdůležitější je Vaše spokojenost a to, aby v důsledku pracovního výkonu nemohlo dojít ke zhoršení Vašeho zdraví.
Při nástupu do zaměstnání nikomu nic hlásit nemusíte, ale pochopitelně lékař preventivní závodní péče (lidově „závodní lékař“) si od Vás, resp. Vaším prostřednictvím od Vašeho praktického lékaře, vyžádá výpis ze zdravotnické dokumentace, kde by měly být uvedeny všechny informace o Vašem zdravotním stavu.
Na základě toho, že Vám udělá prohlídku, a podle informací od Vašeho praktického lékaře, pak vystaví posudek „schopna“ nebo „neschopna“ práce, příp. schopna s nějakou výjimkou apod. Takové prohlídky ani zprávy se však neobávejte, lékař je vázán mlčenlivostí a nesmí Vašemu zaměstnavateli sdělovat nic, co se týká diagnózy, jen informace týkající se toho, zda a za jakých podmínek smíte pracovat.

Ve svém dotazu jste vypsala velmi široký okruh oborů. Usuzuji, že na zmiňované pozice máte buď vzdělání, a nebo jste je v minulosti vykonávala a máte tedy praxi. Většinu z nich posuzovat nemohu, ale co se týče práce v sociálních službách, zde jsem velmi překvapená, protože sociální služby jsou doslova „hladové“ po pracovnících v sociálních službách. Pozice jako asistent, průvodce, pečovatelka (např. v pečovatelské službě) jsou stále neobsazené, a to napříč celou ČR. Ať už tedy bydlíte kdekoli, jde jen o to, po místech tohoto druhu se ptát.
Moje zkušenost je i taková, že jsou bez větších obtíží přijímáni lidé na zkrácené úvazky (právě proto, že mnoho pečovatelů a pečovatelek má různá zdravotní omezení), příp. jen na konkrétní činnosti, právě podle toho, co jim dovoluje zdravotní stav.

Nevím, jaká je Vaše zkušenost a jak, příp. kde zaměstnání vyhledáváte, ale určitě bych doporučila poohlédnout se po zaměstnání právě zde, v sociálních službách, např. na různých veletrzích neziskových organizací, na webových portálech organizací v okolí Vašeho bydliště a asi největší šanci bych viděla na dnech otevřených dveří, kde si můžete danou organizaci nejen prohlédnout, ale hned se tam seznámit a trochu na sebe upozornit.
Nespoléhejte v této věci na úřad práce, zde je nabídka velmi malá a mnoho neziskových organizací kvůli složité administrativě a různým byrokratickém překážkám raději hledá pracovníky jinak, než jejich prostřednictvím.

Nevíte-li jak sociální služby ve svém okolí vyhledávat, pak jednou z možností je vyhledávání prostřednictvím Registru poskytovatelů sociálních služeb – odkaz najdete zde: https://www.mpsv.cz/registr-poskytovatelu-sluzeb.
A další například ta, že se obrátíte na sociální odbor v místě svého bydliště a požádáte je o kontakty. Většina obcí i malých měst má zpracované velmi pěkné a přehledné adresáře, které Vám rádi zdarma poskytnou.

A ano, u invalidních důchodů I. a II. stupně se předpokládá, že si invalidní občan najde zaměstnání právě proto, že při čerpání invalidního důchodu je státem hrazeno „jen“ zdravotní pojištění, ne však sociální. Doba pobírání invalidního důchodu se tedy do starobního důchodu nezapočítává.

S přáním úspěšného nalezení zaměstnání

Mgr. Jitka Koutová, DiS.

 

Pozvánka na bezplatné kurzy:

https://www.mskruh.cz/akce/cyklus-kurzu-pro-pecujici-v-cervnu-2024-v-brne