Vyjádření se do řízení o příspěvku na péči pro dceru
Dcera (7 let) má smíšenou vývojovou dysfázii, schválen příspěvek 2. stupně na 2 roky, nyní proběhlo prošetření, dle posudkáře nezvládá jen komunikaci a péči o zdraví. Podala jsem žádost o prodloužení, nyní připravuji podklady k námitce. Praktik ve své zprávě neuvedl, že se dcera počůrává. Může vystavit novou zprávu, já ji přidám k námitce? Bude/musí posudkář praktika znovu kontaktovat nebo ne? V sociálním šetření je počůrávání uvedeno. Dcera v září nastoupí do 1. třídy ZŠ dle § 16 odst. 9 školského zákona - patří do osobních aktivit nebo mám uvést jen, že sociální pracovník neuvedl do zprávy aktivity, které nemůže dělat, tedy navštěvovat kroužky? Děti si s ní nechtějí hrát, protože neumí mluvit, nerozumí pravidlům hry. Jak mám napsat námitku, co vše zmínit? Máte nějaký vzor?
Odpověď
Nevím, nakolik jste informována o podmínkách nároku na příspěvek na péči, proto si nejprve dovolím informace stručně shrnout.
Nárok na příspěvek na péči je upraven zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a prováděcí vyhláškou č. 505/2006 k tomuto zákonu.
Jak již patrně víte, u příspěvku na péči není tolik rozhodující zdravotní stav, ale tzv. životní potřeby, tedy potřeby, které je, resp. není člověk schopen zvládat sám a potřebuje tedy, aby mu s nimi pomáhal někdo jiný (pečovatelka, asistent, rodina, přátelé…). Jde tedy hlavně o to, jaký má zdravotní stav dopad na zvládání těchto životních potřeb.
Od toho se pak bude odvíjet „obhajoba“ toho, co Vaše dcera nezvládá. Vždy je třeba argumentovat tím, v čem ji její handicap omezuje a jak a proč to vede k nezvládání dané životní potřeby.
Co jsou to životní potřeby a jak jsou vymezeny, včetně toho, kolik jich je třeba splňovat, resp. nezvládat pro jednotlivé stupně příspěvku, je uvedeno ve vyhlášce 505/2006. Přehled ke stažení.
U každé životní potřeby je uvedeno několik „podbodů“. Pro uznání toho, že žadatel nezvládá celou životní potřebu postačí, aby nezvládal kterýkoli ze zmíněných podbodů.
Prvoinstanční řízení (u úřadu práce) se skládá ze 3 kroků:
- nejprve sociální pracovník (v domácnosti žadatele) provede sociální šetření
- a pak posuzující pracovník (= lékař nebo nelékařský pracovník) Institut posudkového lékařství vypracuje posudek
- jako podklad k vypracování posudku mu slouží vyjádření sociálního pracovníka a zpráva ošetřujícího (praktického, u mladých lidí do 19 let pediatra) lékaře.
Vždy je tedy třeba vyjádření všech těchto 3 institucí.
Institut „Vyjádření k podkladům rozhodnutí“ (lidově „námitka“), jak již název napovídá, slouží k tomu, abyste se vyjadřovala k podkladům, které měly úředníci, hlavně tedy posuzující pracovník, k dispozici a jejichž obsah dokladuje to, co dcera nezvládá, a přesto to nebylo zohledněno a závislost dcery v dané oblasti nebyla uznána.
To, že dětská lékařka neuvedla, že je dcera inkontinentní, je chyba, kterou bude obtížné napravit. Můžete však argumentovat tím, že tato skutečnost je uvedena ve zprávě ze sociálního šetření a zkusit přiložit i novou zprávu od dětské lékařky s vysvětlením, že na to lékařka zapomněla.
Počítejte však s tím, že nová zpráva nemusí být v rámci vyjádření k podkladům přijata a pak (pokud by nestačil odkaz na text zprávy ze sociálního šetření) byste ji musela přiložit k odvolání, pokud byste je následně podávala.
Obsah všech zpráv (viz seznam výše) je dobré pročíst a případné nesrovnalosti rozporovat. Vyjádření k podkladům před vydáním rozhodnutí neslouží k tomu, aby do řízení byly přidávány další a další lékařské zprávy, doklady nebo informace. Když to zjednoduším, tak jde hlavně o to, upozornit na to, co posuzující pracovník Institutu posudkového lékařství přehlédl a proč měl tu kterou životní potřebu uznat, protože v dokladech byly uvedeny tyto a tyto skutečnosti.
V praxi jde tedy o jakési upozornění na chyby při posuzování a tak trochu úřad „navést“ na to, jak to měl posoudit správně. Na úřadu je pak, aby své chyby buď napravil, nebo odůvodnil, proč na svém názoru trvá.
Zjistíte-li, že zpráva ze sociálního šetření je chybná, žádejte nové sociální šetření. V praxi se někdy setkávám s tím, že sociální pracovník stále dokola píše „jak rodiče uvádějí“, „jak matka zmiňuje“…. „dítě nezvládá to a to“… To je jednoznačně špatně. Zpráva sociálního pracovníka by měla být o tom, co v domácnosti žadatele viděl, jak si sám mohl ověřit, že dcera nezvládá dané činnosti apod. Dobře zpracovanou zprávu ze sociálního šetření pak můžete využít jak argument „a důkaz“ toho, co dcera nezvládá, případně proč.
V odvolacím řízení by pak mělo dojít k revizi výše uvedených zpráv, příp. jejich doplnění nebo opravám (záleží na tom, na jaká pochybení poukáže účastník řízení ve svém odvolání).
Pamatujte na to, že tam, kde na pochybení nepoukážete, bude to bráno tak, že s názorem souhlasíte a považujete jej za správný. I chybu tedy tím, že na ni nepoukážete, vlastně uznáte jako správnou informaci.
Zpravidla nedochází k novému sociálnímu šetření a nové lékařské zprávy bývají vyžádávány také jen výjimečně, ale posuzující pracovník by měl zpracovat nový posudek, na základě kterého je pak vypracováno nové rozhodnutí.
Při posuzování životní potřeb se hodnotí vždy to, zda danou činnost je možné tzv. facilitovat jiným způsobem, pomůckou či lékem. Tj. není-li např. schopen člověk s mentálním postižením zvládnout zavazování tkaniček, ale zvládne suchý zip, činnost „obouvání“ je považována za zvládnutou. Pokud však má takovou činnost vykonávat senior, který se pro ztuhnutí páteře, motání hlavy a další obtíže není schopen ke svým nohám ani sklonit, suchý zip to nezmění a mít všechny boty nazouvací (zejména v zimě) zkrátka není možné. V takovém případě se potřeba považuje za nezvládnutou, protože činnost nelze facilitovat a člověk ji nezvládá pro svůj špatný zdravotní stav.
Dále se posuzuje, zda si člověk uvědomuje, že by měl danou činnost vykonat (to nezvládnou např. osoby se stařeckou demencí), to, zda je schopen zkontrolovat správnost provedení dané činnosti (to nezvládnou např. osoby s mentálním postižením) a v neposlední řadě, pokud člověk je schopen danou činnost vykonat jen s dopomocí druhé osoby, činnost je považována za nezvládnutou. Pokud ji však zvládne s dopomocí kompenzační pomůcky, činnost je považována za zvládnutou, jak popisuji výše.
Jen pro úplnost dodávám, že je třeba vždy argumentovat skutečnostmi, které jsou aktuální a dějí se v současnosti. Zároveň je třeba zdůrazňovat neschopnost dcery zvládat životní potřeby v závislosti na jejím zdravotním stavu (aby posuzující pracovník nemohl argumentovat tím, že dceru zbytečně opečováváte, ale ve skutečnosti by mohla činnost zvládnout sama). Popisujte vždy potřebu péče a udávejte konkrétní příklady toho, jakým způsobem, jak často (dle zákona by mělo jít o potřebu každodenní péče) jí někdo z rodiny a blízkého okolí vypomáhá.
Posuzující pracovník není oprávněn si cokoli domýšlet nebo sám dovozovat jakékoli závěry. Své posouzení může „stavět“ jen na tom, co je v podkladech a co mu do řízení doložíte (důkazy = lékařské zprávy či jiné, např. smlouva se sociální službou, pokud dcera nějakou využívá apod.). Ač Vám tedy některé skutečnosti mohou připadat naprosto samozřejmé, do textu vyjádření k podkladům je třeba je uvést a svá tvrzení „posílit“ vyjádřením lékaře a popisem (špatného) zdravotního stavu dcery, v jehož důsledku dcera danou činnost nemůže (!) vykonat.
Co se týče začlenění dcery do kolektivu a nástup na základní školu vůbec, předpokládám, že tuto věc jste konzultovala ve Speciálně pedagogickém centru. Nevím, zda dceři doporučili nějaký podpůrný prostředek (např. dopomoc asistenta pedagoga). Pokud ano, jistě o tom vznikla zpráva. I tu můžete zkusit k vyjádření k podkladům přiložit, i zde však patrně narazíte na to, že novou zprávu nebudou chtít přijmout. Opět mohu doporučit jen to, abyste ji (i argumenty) zkopírovala a vložila je do textu odvolání.
Pro sepsání vyjádření k podkladům rozhodnutí můžete využít vzor (ke stažení) Jedná se pouze o vzor, který je třeba upravit a doplnit do něj všechny skutečnosti odpovídající potřebám Vaší dcery.
Vím, že vše, co zde popisuji, je velmi komplikované a může být obtížné se v podmínkách nároku orientovat. Pokud by Vám tedy bylo cokoli nejasného, neváhejte se na nás znovu obrátit.
S přáním úspěšného dokončení celého řízení
Mgr. Jitka Koutová, DiS.