Sdílená péče, brigáda a pojištění pečujícího

Jsem opatrovníkem dospělého syna a také o něj pečuji. Syn pobírá IV. stupeň příspěvku na péči a třetí stupeň invalidního důchodu. Od pondělí do pátku je ve stacionáři, o víkendu u nás. Jsem v evidenci úřadu práce a díky tomu jsem pojištěna. Mám nabídku na brigádu, zatím není jasné, jestli na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Budu moct být pojištěna z titulu péče o osobu blízkou? A jak by to bylo v případě, kdybych pracovala více a vznikla povinnost platit pojistné? Musím se na ZP odhlásit jako pečující?

Odpověď

Váš dotaz má dvě roviny. Pro přehlednost si dovolím také svoji odpověď rozdělit na dvě části:

1) Hrazení pojištění z dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ)

Nejprve je třeba říci, že to, jestli budete z DPP nebo DPČ hradit pojištění v podstatě nesouvisí s tím, zda jste pečující osobou či nikoli. Hrazení pojištění z DPP a DPČ se odvíjí od výše příjmu v daném měsíci, který si touto dohodou vyděláte.

U DPP vzniká povinnost platit pojištění ve chvíli, kdy Váš příjem dosáhne aspoň výše 25 % průměrné mzdy, od 1. 1. 2025 se jedná o částku 11 500 Kč. Pokud Váš příjem v daném měsíci tuto částku nepřekročí, vzniká Vám „jen“ povinnost uhradit daň z příjmu. Resp. zajištění této úhrady by měl zajistit Váš zaměstnavatel.
Velmi pěkně je tato povinnost popsána v tiskové zprávě České správy sociálního zabezpečení z ledna letošního roku (ke stažení)

U DPČ vzniká povinnost platit pojištění ve chvíli, kdy příjem překročí příjem pro tzv. zaměstnání malého rozsahu, tj. částku 4 500 Kč v daném měsíci. U zaměstnání malého rozsahu (tj. s příjmem do 4 500 Kč/měsíčně) povinnost hradit pojištění není. Také tuto věc by za Vás měl hlídat Váš zaměstnavatel.

Pro Vás je však velmi důležité to, že potřebujete mít pojištění nějak zajištěno. Chtěla bych říci, že důležité je především zdravotní pojištění, protože na něm Vám může vznikat dluh a následně penále, důležitá jsou však obě, resp. všechna tři pojištění. Tedy také nemocenské (z kterého jsou Vám hrazeny nemocenské dávky v případě nemoci) a sociální nebo také důchodové, z kterého je Vám přispíváno na starobní (či jiný) důchod, který budete čerpat v budoucnu.

A to souvisí s druhou částí mé odpovědi:

2) Pojištění pečující osoby

V tomto směru je to trochu složité. Otázku sociálního, nemocenského a zdravotního pečujících osob řešíme poměrně často, ale odpověď je trochu komplikovaná.

Nemocensky nejsou pečující osoby pojištěny vůbec. Tedy pokud nemají kromě péče ještě zaměstnání, z kterého by jim nemocenské pojištění bylo hrazeno.

Dokud jste o syna sama pečovala a byla jste hlavní (a možná i jedinou) pečující osobou. Bylo jasné, že Vám od státu náleží úhrada zdravotního pojištění a doba péče se započítává jako náhradní doba pojištění pro nárok na důchod.

Ve chvíli, kdy však syn nastoupil do stacionáře a péče se rozdělila poměrem 5 dnů stacionář a 2 dny Vy, nejste již hlavní pečující osobou, protože velkou část péče přebírá stacionář.

Nicméně, obecně si myslíme, že zdravotní pojištění by Vám mělo být hrazeno i nadále.
I nadále by se mělo u Vás jednat o situaci, kdy zdravotní pojištění za Vás platí stát. V zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění je totiž uvedeno, že stát je plátcem pojištění za

„g) osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)¹¹⁾, a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),“

Jak můžete v citovaném textu zákona vidět, rozsah péče zde není stanoven a není zde ani podmínka, že se musí jednat o tzv. hlavní pečující osobu. Zde tedy problém nevidím, i nadále byste měla být zdravotně pojištěna.

Jiná situace však je u pojištění sociálního. Zde nejde o to, že by za Vás pojištění někdo hradil, ale o to, že doba péče je uznávána jako tzv. náhradní doba zaměstnání při podávání žádosti o starobní (nebo jiný) důchod.

Věc upravuje § 5 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a to takto:

„(2) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastny dále

d) osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu nebo asistenta sociální péče podle  83 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb.,“

Zde jde hlavně o to, že náhradní dobu je možné uznat jen jedné, tj. hlavní pečující osobě, a ta navíc musí být tím, kdo pečuje „převážnou část doby“ (abych byla přesná, v judikátu najdeme formulaci „pouze za předpokladu, že poskytuje jedné konkrétní osobě v příslušném stupni závislosti osobní péči v takovém časovém rozsahu, který mu brání ve výkonu výdělečné činnosti.“). Za to se 2 ze 7 dnů počítat nedá.

Věc je o to složitější, že se v podstatě v této chvíli dá jen odhadovat, jak to s uznáním náhradní doby bude. Jde totiž o to, že ta se zaznamenává (do Osobního informativního listu důchodového pojištění) až v době, kdy péče buď končí, nebo když se žádá o starobní důchod. Podle toho, co přijde dříve.
Teprve pak pečující osoba (s potvrzením o péči od úřadu práce) žádá na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) o uznání doby péče jako náhradní doby.
ČSSZ pak zahájí malé řízení, ve kterém posuzuje, zda má být doba péče uznána, příp. komu (pečovalo-li více osob) a v jakém rozsahu.

Můžeme tedy jen odhadovat (dle zkušeností z praxe, rozhodnutí ČSSZ a příp. z rozsudků soudů, ke kterým se odvolávali ti, komu náhradní doba uznána nebyla), jak budou postupovat v případech, jako je ten Váš.

Abych to tedy shrnula. Budete-li pracovat na DPP (a Váš příjem nepřekročí 11 500 Kč/měsíčně), nebudete pojištěna ani zdravotně ani sociálně ani nemocensky.
Budete-li pracovat na DPČ (a Váš příjem překročí 4 500 Kč/měsíčně), bude za Vás hradit zaměstnavatel sociální, nemocenské i zdravotní pojištění a to v závislosti na výši Vašeho příjmu.
Pokud byste nebyla pojištěna ani z DPP (protože budete mít příjem do 11 500 Kč/měsíčně) ani z DPČ (protože budete mít příjem do 4 500 Kč/měsíčně), můžete být i nadále zdravotně pojištěna z titulu pečující osoby.
Pokud však nebudete mít zajištěno sociální pojištění z DPP ani DPČ, pak doporučuji buď se domluvit se zaměstnavatelem a DPČ navýšit tak, aby Vám z něho sociální pojištění odváděno bylo, nebo si najít (ještě navíc) jiné zaměstnání, kde budete pracovat buď na DPČ ve větším rozsahu nebo budete pracovat na pracovní smlouvu, ze které Vám bude sociální pojištění odváděno. Příp. si můžete pojištění hradit jako samoplátce. To však musíte zvážit s ohledem na výši Vašich příjmů, jak to zatíží Vás osobní rozpočet…

Jen pro úplnost připomínám, že v souvislosti s příspěvkem na péči máte povinnost hlásit všechny změny v péči a to do 8 dnů, kdy změna nastala.
Jelikož píšete, že syn má IV. stupeň závislosti, jeho možnosti sebeobsluhy jsou tedy velmi omezené a potřeby dopomoci a péče naopak značné. Z toho důvodu předpokládám, že pro pobyt ve stacionáři jste (jako pečující osoba a zákonný zástupce nebo jako opatrovník) uzavřela pro syna smlouvu o poskytování sociální služby.
Vznikla tím změna v péči, kterou jste povinna hlásit úřadu práce. Pokud jste tak dosud neučinila, udělejte to, co nejdříve.  
Potřebný formulář k nahlášení změny najdete zde: https://www.mpsv.cz/web/cz/-/oznameni-o-poskytovateli-pomoci#obsah

Pojištění pečující osob a jejich zaměstnávání po skončení (nebo při změně) v péči je poměrně komplikovaná záležitost. Pokud by Vám tedy bylo cokoli nejasného, neváhejte se nás znovu na vše vyptat.
Zároveň mi dovolte vyjádřit obdiv a ocenění, že jste tento důležitý krok k určitému osamostatnění syna provedli. Jedná se o krok velký a jistě to pro Vás ani pro syna nebylo snadné jej učinit, přesto je to velmi dobré rozhodnutí.

Přeji Vám i synovi, aby vše probíhalo dobře a ke spokojenosti Vás obou.

Mgr. Jitka Koutová, DiS.