Rozpory v hodnocení závislosti. Jak se nachystat na posudkáře

Mám klienta, kterému by dle mého názoru měl náležet II. stupeň příspěvku na péči. V roce 2018 mu bylo uznáno nezvládání životních potřeb: mobilita, tělesná hygiena, osobní aktivity a péče o domácnost. V roce 2019 uznána mobilita, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. V roce 2020 uznána mobilita, tělesná hygiena, osobní aktivity a péče o domácnost. Pokaždé to posuzoval jiný posudkový lékař. Nyní neuznali péči o zdraví, které ale v roce 2018 bylo uznáno. Připadá mě to, že schválně přehazují uznané životní potřeby, aby ten vyšší stupeň nedostal. Přitom např. dle lékařské zprávy z kardiologické ambulance - "léky si nepamatuje", lékařská zpráva interní kliniky - "žadatel sdělil, že léky nebral, protože za časů covidu neměl jak se k nim dostat (doktoři měli zavřeno, v lékárně fronta atd.)". Z důvodů nebrání léků byl od 16.6.2020-24.6.2020 hospitalizován. Dále mě zarazila rychlost posudkových lékařů. Dne 8.10.2020 byla podána žádost o posouzení stupně závislosti a 14.10.2020 vyrozumění účastníka správního řízení. Klientovi podávám odvolání, pošlu ho znovu k lékařům a budu žádat jeho fyzickou přítomnost u lékaře při odvolání. Prosím o radu, jak v jeho případě postupovat.

Odpověď

Netroufla bych si soudit, jak moc co dělá posudkové schválně. Pokud ale některé životní potřeby „odeberou“, resp. od dalšího období již nemají za prokázané, že je v dané oblasti zásadní závislost na péči, tak změnu stavu musí odůvodnit.

Správní řád požaduje po úřednících (a tedy i po posudkových lékařích), aby zjistili stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Mnohokráte soud judikoval, že právě posudkový lékař je také úředník a je nadán odborností a musí být schopen o svých závěrech přesvědčit žadatele (resp. osobu, o které rozhoduje). To, že se tak v mnohých případech neděje, toho jsem bohužel svědkem velmi často a je zjevné, že Vy osobně také – jak plyne z dotazu, který nám pokládáte do poradny.

Máte-li nyní prostor pro vyjádření účastníka řízení, doporučuji tam uvést něco ve smyslu tohoto:

„Pan xy byl posuzovaný v roce 2018 a bylo zhodnoceno, že nezvládá životní potřeby: mobilita, tělesná hygiena, osobní aktivity a péče o domácnost.

V roce 2019 však byl přeposouzen a bez uvedení řádného zdůvodnění bylo neuznáno nezvládání životní potřeby tělesná hygiena. K tomuto odebrání životní potřeby došlo bez podkladů a bez zdůvodnění. Pokud posudkový orgán neměl v dokumentech řádnou zmínku o zvládání nebo nezvládání provedení tělesné hygieny, měl podle základních zásad správního řízení vyvinout úsilí ke zjištění stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, k čemuž podle zákona č. 582/1991 Sb. měl využít lékařských zpráv, případně vlastních vyšetření, nebo si měl dovyžádat vyšetření a v souvislosti se základní náležitostí řízení o příspěvku na péči měl také vycházet ze sociálního šetření.

Posudkový orgán zjevně nezjišťoval rozpory mezi stavem v roce 2018 a 2019 natolik pečlivě, protože minimálně z lékařských zpráv a závěrů sociálního šetření by zjistil ... /zde uveďte, jak je v dokladech popsáno, že pan XY potřebuje pomoc při tělesné hygieně/ ...

Nadto, pokud dochází ke změně posudkového závěru v neprospěch posuzované osoby, je povinen správní orgán náležitě tuto změnu odůvodnit. Zdůvodnění je povinen provést nejen posudkový orgán, ale i úředník Úřadu práce, který vede řízení a není oprávněn jej zakončit, aniž by vypořádal rozpory v řízení a vydal rozhodnutí na základě stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti. A je to právě úředník Úřadu práce, který provedl sociální šetření a měl ověřeno, že pan XY nezvládá provedení tělesné hygieny, jak vyplývá ze sociálního šetření. Z tohoto důvodu je nepřípustné, aby bylo vydáno rozhodnutí tvrdící, že je zvládnuta tělesná hygiena obvyklým způsobem.

Pan xy  provádí tělesnou hygienu jen za pomoci (asistence) sociální pracovnice ... /popište, jak není zvládnutá/...

Nadto, jsme rádi, že v roce 2019 byl na základě lékařských zpráv a záznamu ze sociálního šetření uznáno, že pan XY nezvládá životní potřebu péči o zdraví. Toto však bylo popřeno dalším posouzením v roce 2020, což opětovně nebylo řádně zdůvodněno, ani prokázáno, že případně došlo ke zlepšení zdravotního stavu.

Od roku 2018 se zdravotní stav pana XY zhoršuje (a nikoliv zlepšuje), jak vyplývá z lékařské zprávy ... /doplňte, ze kterého důkazu je to čitelné/ ...

Domníváme se, že pan XY nezvládá životní potřeby:

• • mobilita, což vyplývá z ... /uveďte důkaz a popište nezvládání/ ...
  • tělesná hygiena, což vyplývá z ... /uveďte důkaz a popište nezvládání/ ...
  • péče o zdraví, což vyplývá z ... /uveďte důkaz a popište nezvládání/ ...
  • osobní aktivity, což vyplývá z ... /uveďte důkaz a popište nezvládání/ ... 
  • péče o domácnost, což vyplývá z ... /uveďte důkaz a popište nezvládání/ ...

Z výše uvedených důvodů a při dodržení zásad správního řízení (zjistit stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti a řádně odůvodnit změnu v rozhodování, a i vlastní rozhodnutí) žádáme přiznání II. stupně příspěvku na péči a to zpětně od podání žádosti o zvýšení.“

Co se týče toho, že chcete žádat, aby pan XY byl přítomen u posouzení – myslíte si, že vidět pána přesvědčí lékaře cca důchodového věku, který nejspíš musel k neštěstí druhých otupět? Myslíte, že je na pánovi viditelné, jak nezvládá péči o zdraví a tělesnou hygienu, resp. že aby ji zvládl, musí mu někdo zásadně pomoci? Pokud ano, požadujte osobní vyšetření. Ale upozorňuji Vás, že je dost možné, že aprobace posudkových lékařů nemusí být taková, aby porozuměli onemocnění Vašeho klienta.

Nadto – klient chce jít k posudkovému lékaři? Je připraven i na možnou neurvalost posudkového lékaře? Vím, že by k tomu nemělo profesně docházet, ale to riziko tu je.

Rozhodně by pak bylo vhodné, aby klient nešel k posudkovým lékařům sám. To svědčí o samostatnosti a bude vždy slabší (v místnosti je více osob a on po nich něco chce /může to vnímat i jako doprošování/ a je na to sám).

Ještě se spíše řečnicky zeptám, zda si uvědomujete, jak asi může vypadat vyšetření v kanceláři cca 4×4 metry, která je úřednická, a posudkový lékař zde nemá žádné přístroje (kromě stetoskopu a tonometru) a nejspíš pacienta ve vlastní ordinaci měl už opravdu před mnoha lety. Nadto může být Váš klient kardiak, ale původní zaměření lékaře může být třeba ortoped. Posudkový lékař skládá zkoušku z posudkového lékařství, ale to obsahuje úplně jiná témata, než znát všechny nemoci (více ke zkoušce zde: https://www.ipvz.cz/o-ipvz/kontakty/pedagogicka-pracoviste/posudkove-lekarstvi-(soudni-psychiatrie-a-psychologie)/atestacni-otazky).

Ještě uvádíte důkazy, na základě kterých podle Vás měl posudkový lékař pochopit nezvládání péče o zdraví:

• z lékařské zprávy kardiologická ambulance – léky si nepamatuje,
• interní klinika – žadatel sdělil, že léky nebral, protože za časů covidu neměl jak se k nim dostat (doktoři měli zavřeno, v lékárně fronta atd.).

Pokud jsou toto jediné důkazy, je to do řízení slabé. Toto může hovořit o nezodpovědnosti, ale jinak by péči mohl zvládat.
Takové lepší dokazování by bylo, kdyby lékař napsal něco ve smyslu (pozor, jen fabuluji, Vašeho klienta neznám, tak se nemusím „trefit“ do toho, jak to má):

„Pacient není schopen si z důvodu ... /nejspíš nějaké duševní postižení/ ... zapamatovat indikované léky. Je nutný dohled nad braním léků. Pacient opakovaně intoxikovaný, pokud si léky bere sám. Případně dochází k poškozování zdraví, když pacient léky nebere. Nebraní léků ho vážně ohrožuje na zdraví ... /tímto – popište/ ...

Pacient není schopen najít řešení tíživých situací (např. lékař mu nezvedá telefon, lékař má dovolenou, fronta v čekárně, v lékárně atd.). Pacient není schopen přiléhavě tyto situace vyhodnotit a reagovat na ně. Nutný dohled a dopomoc při péči o zdraví pacienta. Pacient musí pobírat léky ..., podstupovat rehabilitaci ..., toho ale není samostatně bez doprovodu a dopomoci schopen.“

Výše uvedené byste ale neměli dokládat jen zprávami z kardiologie, ale nejspíš i od psychiatra, protože pokud si někdo opravdu není schopen hlídat léky, pak je buď velmi nemocný (např. horečka), ale pokud jde o dlouhodobé onemocnění, tak spíše půjde o nějaké psychické obtíže (třeba mentální postižení, demence atd.). A pokud o to jde – je nutné to mít potvrzené lékařem. Neschopnost hlídat si léky bez zdravotního důvodu nemohou posudkoví lékaři uznat.

Je to pro Vás trošku odpovědí a pomůže Vám to ve Vaší další práci s klientem?

Mgr. Radka Pešlová