Řízení o příspěvku na péči se dlouho vleče

V dubnu 2021 jsme podávali žádost o příspěvek na péči o maminku. Sociální šetření v létě proběhlo, ale od té doby nemáme žádné vyrozumění ani rozhodnutí. Co prosím dělat, můžeme to nějak urychlit? Je nějaká lhůta, kterou musí úřad dodržet? (Já ještě nejsem v důchodu, nevím, jak bych vše utáhla, kdybych žila sama, tedy bez manžela a dětí).
A jaké jsou možnosti, pokud bychom nesouhlasili s navrženým stupněm závislosti? Maminčin stav se od té doby ještě zhoršil. Je možné doložit k odvolání nové lékařské zprávy např. z listopadu, i když jsme žádali o příspěvek v dubnu, kdy byla jiná situace? (Tehdy jsme odhadovali III. až IV. stupeň, nyní podle nás jasný IV.)

Odpověď

Co se týče příspěvku na péči, zde je to se lhůtami trochu složitější. Úřad práce by měl správně vydat rozhodnutí do 30 dnů (upravuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád) od podání žádosti.

Zajímavé je v tomto bodě odvolání na § 13 Správního řádu:
"(1) Příslušný správní orgán může usnesením dožádat podřízený nebo nadřízený správní orgán anebo jiný věcně příslušný správní orgán (dále jen "dožádaný správní orgán") o provedení úkonu, který by sám mohl provést jen s obtížemi nebo s neúčelnými náklady anebo který by nemohl provést vůbec. Toto usnesení se doručuje pouze dožádanému správnímu orgánu a nelze se proti němu odvolat.
(2) Dožádaný správní orgán provede dožádaný úkon, jakož i úkony, které zajišťují účel dožádání.
(3) Dožádaný správní orgán provede úkon bez zbytečného odkladu. Pokud nelze provést úkon bezodkladně, provede ho dožádaný správní orgán ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení dožádání. V případě, že dožádaný správní orgán nemůže lhůtu dodržet, může jemu nadřízený správní orgán na jeho návrh lhůtu prodloužit o dobu nezbytně nutnou."

Jelikož k vydání rozhodnutí je třeba mj. posouzení zdravotního stavu (realizuje Česká správa sociálního zabezpečení, dále ČSSZ), úřad práce řízení (na své straně) tzv. přeruší a to na dobu "nezbytně nutnou" pro posouzení zdravotního stavu posudkový lékařem (ČSSZ, resp. Okresní správy sociálního zabezpečení).

Také posudková služba má (dle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení) své lhůty: "(2) Lhůta pro vydání posudku podle § 4 odst. 2 činí 60 dnů a pro vydání posudku podle § 8 odst. 1 činí 45 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší. Brání-li vydání posudku ve lhůtě podle věty první závažné důvody, sdělí orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu neprodleně tyto důvody orgánu, který o posouzení požádal; v těchto případech se lhůta podle věty první prodlužuje o 30 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší; lhůta pro vydání posudku podle § 8 odst. 9 činí 60 dnů."

Jak tedy vidíte v odkazu na Správní řád, úřad práce může dát posudkové službě 30 dnů (nebo dobu nezbytně nutnou), pro vydání posudku je však třeba 60 dnů. Praxe je tedy taková, že se využívá ono prodloužení "o dobu nezbytně nutnou", která však není nikde upravena a v praxi se často velmi prodlužuje (jako ve Vašem případě i o několik měsíců).   

I v minulosti trvalo vyřízení příspěvku na péči (ale i dalších dávek, pro jejichž přiznání je třeba posouzení posudkovou službou) velmi dlouho, cca ¾ roku až rok, u odvolání i déle než rok. Důvodem je extrémní nedostatek posudkových lékařům a tím i přetížení stávajících a také jejich vysoký věk (věkový průměr posudkových lékařů je někde za hranicí důchodového věku). Ministerstvo práce a sociálních věcí již několik let hledá způsob, jak tuto situaci řešit (smluvní posudkoví lékaři, rozdělení agendy mezi administrativní pracovníky s tím, že posudkoví lékaři by posudky "jen" kontrolovali a podepisovali apod.). Nic z toho však, jak prokazuje praxe, příliš nefunguje.

V posledních 2 letech je navíc stálým argumentem problematická situace související s nákazou Covidem 19. Mnoho posudkových lékařů je (stejně jako ti, koho posuzují) ve vysokém věku a často se jedná i o lidi s velkými zdravotními problémy. Nejprve se tedy přestalo s osobním posuzování a posuzuje se jen na základě lékařských zpráv a dalších dokladů. Úřady práce se k tomu přidali tím, že neprobíhá sociální šetření, ale vše se řeší jen na základě jakéhosi dotazníku, který má sociální šetření (realizované osobně v domácnosti žadatele) nahradit a v neposlední řadě se to používá (často bohužel i zneužívá) jako argument pro to, proč se lhůty stále více prodlužují.

Co však můžete v této situaci dělat Vy?

1) Zkontrolujte si, zda jste po podání žádosti a provedeném sociálním šetření obdržela, resp. Vaše maminka tzv. usnesení o přerušení řízení. Od tohoto přerušení začala běžet lhůta pro posudkovou službu. Pokud se jedná o lhůtu delší než 3 měsíce (což předpokládám, podle toho, co píšete), pak
2) se obraťte na úřad práce a (nejlépe písemně) se dotazujte, kdy (žádejte konkrétní datum) předali doklady Vaší maminky na posouzení posudkové službě, příp. na jakou posudkovou službu. Poté
3) se obraťte na tuto posudkovou službu (a opět nejlépe písemně) se dotazujte, proč není dosud vydán posudek a kdy bude vydán.

Pokud jste (viz 1) usnesení o přerušení řízení nedostali, je možné, že úřad práce žádost ztratil, nepřijal apod. Doporučuji to tedy na úřadě práce prověřit. Bohužel, pokud nemáte kopii podané žádosti a úřad práce žádost ztratil, bude velmi obtížné to prokázat a pravděpodobně bude třeba podat novou žádost. Tím Vás však nechci strašit, v praxi se to stává opravdu výjimečně, této možnosti se tedy neobávejte.
Provedete-li všechny 3 výše popsané kroky, velmi pravděpodobně než dostanete odpovědi, řízení se rozběhne a bude velmi záhy vydáno rozhodnutí. Mám bohužel tu zkušenost, že pokud se žadatel neozývá, jeho žádost někde leží a leží a nic se neděje, naopak ten, kdo se doptává a úřad, promiňte mi to označení, otravuje a otravuje, bývá odbaven rychleji.

Co se týče zhoršení zdravotního stavu, samozřejmě můžete do řízení vstupovat a přikládat nové lékařské zprávy i doklady a to až do doby, než je zpracován posudek, a dokonce i potom.
Ale jak to udělat?
Od posudkové služby jste (cca v květnu nebo červnu) dostali dopis s doporučením, aby se maminky spojila se svým praktickým lékařem, absolvovala prohlídku a doložila lékařské zprávy. V tomto dopise byste měli mít kontakt na posudkovou službu a referenta, který doklady o Vaší mamince shromažďuje. S ním se spojte a s ním se domluvte na tom, jak zprávy poslat.
Doporučuji si od všech zpráv uschovávat kopie pro případ, že by se opět někde ztratily nebo informace z nich nebyly správně využity. Můžete je pak použít v dalším řízení (viz dále).

Pokud už byl posudek zpracován (a ještě nebylo vydáno rozhodnutí), máte dvě možnosti:

1) Až budete (dopisem) vyzváni vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, můžete se vyjádřit k dokladům, které již v řízení byly použity, ale můžete i přiložit nové. Argumentujte právě tím, že není Vaší chybou, že řízení tak dlouho trvá, a že zdravotní stav maminky se (uveďte od kdy) výrazně zhoršil a poukažte na to, které další životní potřeby (každodenní činnosti) již maminka nezvládá a potřebuje tedy, aby je za ni vykonával někdo jiný.
Nebo
2) Můžete vyčkat na vydání rozhodnutí a všechny doklady přiložit k odvolání a vše popsat v odvolání.

Jaký je rozdíl mezi 1) a 2)? V prvním případě se věc (ještě na úrovni řízení u úřadu práce) vrátí zpět k původní posudkové službě. Řízení se tím prodlouží, ale má to tu výhodu, že rozhodnutí dostanete cca za 2-3 měsíce. Ale pozor, výplata příspěvku (byť by v dokladech bylo napsáno, že mamince náleží např. II. stupeň) ještě nezačne. Tím se tedy oddálí doba, kdy dostanete rozhodnutí a doba, kdy Vám začnou chodit peníze.

Pokud vyčkáte na rozhodnutí a podáte odvolání, má to tu výhodu, že Vám začnou chodit peníze (poté, kdy rozhodnutí nabude právní moci, tj. 15 dnů po převzetí rozhodnutí, tj. ve chvíli, kdy skončí lhůta pro podání odvolání, a to i v případě, že odvolání podáte) ve stupni, který mamince přiznají.
V odvolání pak úřad může přiznaný stupeň zvýšit (nebo snížit) a po vydání dalšího rozhodnutí rozdíl v přiznaném stupni zpětně doplatit. Pokud by došlo v odvolání ke snížení přiznaného příspěvku, peníze vracet nebudete, toho se nemusíte obávat. Vyplacený příspěvek se totiž podle zákona nevrací.
Jelikož však píšete, že zdravotní stav maminky se výrazně zhoršil, tato situace pravděpodobně nenastane.

Pokud se v průběhu řízení dodávají další doklady, které poukazují na zhoršení zdravotního stavu (a zvýšení stupně závislosti příspěvku na péči), úřad by měl správně vydat rozhodnutí, které bude mít např. 2 nebo i 3 výroky. Tj. v rozhodnutí bude např. napsáno, že od dubna do listopadu náleží mamince III. stupeň příspěvku a od prosince IV. stupeň příspěvku.

Varianta 2) má dvě velké nevýhody. Jednak pokud nevyužijete práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a bude-li v těchto podkladech něco nesprávně, připravujete se o jednu z možností, jak úřad přimět k nápravě. Druhou nevýhodou je lhůta, po kterou běží odvolací řízení a ta dle mých zkušeností trvá rok i déle. Na zvýšení příspěvku budete tedy čekat cca rok. Dávka Vám pak bude doplacena zpětně, ale budete na peníze zkrátka rok čekat.
Je to velmi nespravedlivé, protože mnoho lidí peníze z přiznaného příspěvku potřebuje, a proto volí ne tu variantu, na kterou mají ze zákona nárok (a která by jim zajistila stupeň příspěvku, který by jim měl být přiznán), ale tu, která jim zajistí dřívější výplatu dávky (byť v nižší částce než by měli mít).

Dlouhé lhůty, které zde popisuji, jsou bohužel velkou systémovou chybou a slabinou celého tohoto systému posuzování příspěvku na péči (ale i dalších dávek). Vím to, ale bohužel výše uvedené postupy jsou to jediné, co Vám mohu doporučit.

A pak samozřejmě to, že po skončení řízení (tedy v době, kdy bude jasně doloženo, že maminka má na příspěvek na péči nárok) máte právo žádat náhradu škody za průtahy v řízení.
Je to ale samozřejmě další vyřizování a další jednání s úřady. Jako pracovník, který tyto průtahy v řízení sleduje mnoho a mnoho let, svým klientům i kolegům doporučuji tuto náhradu škody požadovat. Zvláště když si uvědomíme, jaké těžkosti v souvislosti s délkou řízení máte, mj. to, jak je tím celá Vaše rodina finančně zatížena a že Vám jistě chybí prostředky na mnoho důležitých věcí, které byste z přiznaného příspěvku uhradili.
Ale samozřejmě chápu každého, kdo po úspěšně skončeném řízení nemá chuť ani sílu absolvovat další a domáhat se (byť oprávněné) náhrady škody.

Pokud byste však s těmito kroky chtěla pomoci, velmi ráda Vás podpořím a poradím Vám, jak náhradu škody žádat a dle potřeby samozřejmě i to, jak se vyjádřit k podkladům rozhodnutí nebo jak sepsat odvolání.

S pozdravem a přáním brzkého dokončení celého řízení.

Mgr. Jitka Koutová, DiS.

Pozvánka na bezplatné kurzy:

https://www.mskruh.cz/akce/cyklus-kurzu-pro-pecujici-v-cervnu-2024-v-brne