pečuj doma

Příspěvek na péči pro maminku, která pracovala v Polsku

19.5.2021

Pečuji o svoji maminku ve své domácnosti od roku 2016, její stav se postupně zhoršuje, nyní je ležící s pokročilou vaskulární demenci. V roce 2020 mi soud přiznal opatrovnictví. S péči mi pomáhá manžel, občas využíváme odlehčovací služby respitního zařízení. Já pracuji na zkrácený uvazek (6 hodin) a při mamince se střídáme právě s manželem, občas pomůžou dospělé dcery, ty ale s námi nebydlí. Nevím přesně, ve kterém roce (2016/2017) jsem požádala o příspěvek na péči, ale byl zamítnut. Maminka celý život pracovala v Polsku, ale bydlela v ČR (bydlíme v pohraničí). V odůvodnění zamítnutí bylo uvedeno, že maminčina zdravotní pojišťovna (VZP) je pojišťovnou výpomocnou. Typ průkazu má – TP-B – žlutá barva (plná péče). Je nějaká možnost, jak na příspěvek na péči dosáhnout?

Odpověď

Bohužel už v úvodu musím říci, že Vás patrně příliš nepotěším.
Nárok na příspěvek na péči je totiž propojen s placením pojištění a odvodů. Jelikož Vy sama uvádíte, že Vaše maminka celý život pracovala v Polsku, pak nárok na český příspěvek na péči v ČR nemá, a to i přesto, že zde žila a žije.
Jak sama píšete, Vaše maminka má v ČR pouze „výpomocnou“ pojišťovnu. Co to znamená?

V případě, že je žadatel pojištěn pouze u české zdravotní pojišťovny (tzn. potvrzení od české pojišťovny udává, že je pro žadatele pojišťovnou hlavní, nikoli pouze výpomocnou), je oprávněnou osobou podle § 4 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, tzn., že při splnění podmínek stanovených zákonem mu vznikne nárok na příspěvek na péči.
Pokud je žadatel pojištěn u zdravotní pojišťovny v jiném členském státě EU (v takových případech česká zdravotní pojišťovna ve většině případů uvádí, že je výpomocná), pak žadateli nárok na příspěvek v ČR nevznikne. Taková osoba může mít nárok na obdobnou dávku v zemi, kde je zdravotně pojištěna.
Příspěvek na péči (dále jen PnP) je dle komunitárního práva považován za peněžitou dávku v nemoci, kterou poskytuje příslušná instituce státu, který je kompetentní k úhradě zdravotní péče.
Nárok na příspěvek na péči má občan členského státu EU jen v případě, že podléhá českým právním předpisům, tj. je českým zdravotním pojištěncem. Pokud žadatel nesplňuje uvedenou podmínku, není oprávněnou osobou k přiznání příspěvku.

Nárok na příspěvek na péči u migrující osoby a jejích rodinných příslušníků není odvozen od místa trvalého pobytu ani od občanství.
Jelikož píšete, že příspěvek na péči byl Vaší mamince v ČR zamítnut z důvodu zdravotního pojištění, pak tuto skutečnost patrně nezměníme.

Odpověď na Vaši otázku je tedy doporučení ne žádat o příspěvek na péči v ČR, protože zde bude nárok vždy (nedojde-li ke změně legislativy, která se dle mých informací nechystá) zamítnut, ale žádat v Polsku.
Nejsem odborníkem na zahraniční dávky, následující informace berte tedy jen jako základní s doporučením (viz dále), informace si prověřit, doplnit a poté požádat o příslušné dávky.

Příspěvek na péči tak, jak jej známe tady v ČR, je v Polsku vázán na nemocenské pojištění (tedy obdobně jako u nás např. dávka ošetřování člena rodiny nebo dlouhodobé ošetřovné) a je možné jej čerpat po omezenou dobu.
Vás by však patrně zajímala spíš dávka, která je českému příspěvku na péči podobná více, tj. příspěvek na ošetřovatelskou péči.
Jak vyplývá z platné legislativy, má Vaše maminka v Polsku (jako pojištěnka v Polsku) nárok na stejné dávky, pomoc a podporu jako obyvatelé Polska.
Jak se k ní však dostat?

  1. Obrátit se můžete buď na úřad v Polsku, pokud zde již v minulosti maminka nějaké své nároky uplatňovala, mělo by to být to jednodušší.
  2. Obrátit se v ČR na Eures, který je součástí českého úřadu práce. Obrátíte-li se však na běžný úřad práce, patrně neuspějete. Nechápejte to, prosím špatně, ale moje zkušenost z praxe je, že úředník úřadu práce ovládá běžnou agendu příspěvku na péči, specifika týkající se např. výplaty dávek ze zahraničí však již neovládá.
    Na úřadě práce tedy strávíte mnohem více času a tento úředník bude potřebovat pomoc vedoucího odboru, metodika, či jiného pracovníka nebo můžete využít tyto kontakty: https://www.uradprace.cz/web/cz/dotaz-na-eures-sluzby

Zde posílám odkaz na materiál (vydaný Eures) týkající se sociálního zabezpečení přeshraničních pracovníků: https://www.eures-triregio.eu/files/inhaltsgrafiken/downloads/Informationen%20fuer%20Grenzgaenger/Socialni-zabezpeceni_Soziale%20Sicherheit_cs%202020.pdf. Na straně 47 tohoto textu najdete kontakty na pracovníky Eures v Polsku.

Další užitečné kontakty:
https://www.uradprace.cz/polsko-1
Zde najdete informace týkající se pojištění – https://www.eures-triregio.eu/in-polen-269.html

Je mi líto, že jsem Vám nemohla poskytnout podrobnější informace. Doufám, že jsem Vám pomohla alespoň těmito odkazy, abyste mohla příspěvek pro maminku, resp. sebe jako pečující zajistit.

Jen pro úplnost dodávám, že čerpání sociálních služeb v ČR nic nebrání, resp. využívat české sociální služby a pomoc můžete. To však již patrně víte, jelikož uvádíte, že čerpáte odlehčovací služby. Bohužel, jedná-li se o službu placenou (kterou odlehčovací služba bohužel je), je na Vás hradit ji z vlastních peněz nebo z dávek z Polska.

S přáním úspěšného vyřízení

Mgr. Jitka Koutová, DiS.

Přihlaste se na nový program kurzů pro pečující a opatrovníky, které pořádáme v Brně.
Moravskoslezský kruh, z. s. realizuje nový projekt.
Poslouchejte, odpočiňte a zacvičte si...
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.

Články

ZPRÁVY: Už tři čtvrtiny Čechů jsou pro usmrcování. I významní lékaři

1.4.2025 Přibývá Čechů, kteří jsou pro eutanazii. Dvaasedmdesát procent lidí souhlasí s uzákoněním dobrovolného ukončení života nevyléčitelně nemocného člověka na jeho žádost. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který zveřejnila agentura Ipsos. Sběr odpovědí mezi 1 060 lidmi staršími osmnácti let se uskutečnil na konci února. více...

INFO: Praktičtí lékaři startují kampaň „11 milionů důvodů“

31.3.2025 Upozorňují na zhoršující se dostupnost primární péče, zejména ve venkovských oblastech, a její nevyužitý potenciál. V tuzemsku je v současné době bez praktika milion pacientů, ordinace jsou přetížené a rodiče marně shání pro své děti i pediatra. Podle praktických lékařů je nutné dokončit reformu primární péče, která začala v roce 2018. více...

PTÁTE SE: Jak navýšit týdenní limit hotovosti pro opatrovaného

30.3.2025 Jsem opatrovníkem 45leté tety. Je omezena ve svéprávnosti, mimo jiného nemůže hospodařit s hotovostí nad částku 200 Kč týdně. Tento týdenní limit bych rád navýšil na 500 Kč, aby se teta necítila tak omezena. Důvodem je především zdražení všeho. Jak má vypadat úřední dopis pro opatrovnický soud? Rád bych měl jako opatrovník vše v pořádku. více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.