Posuzování u příspěvku na péči pro syna s autismem

Synovi byl diagnostikován autismus a schválen příspěvek 2. stupně na 3 roky. Nyní proběhlo prošetření a ze 4 základních životních potřeb dle posudkového lékaře zvládá oblékání. Což není tak úplně pravda, veškeré úkony zvládá s dopomocí. Neposuzovali ani tělesnou hygienu, kterou sám také nezvládá. Jaký je prosím další postup?

Odpověď

Co se týče příspěvku na péči, nepíšete bohužel, v jaké fázi je nyní řízení. Velmi totiž záleží na tom, zda již máte rozhodnutí, pak byste podávala odvolání, anebo zda jste zatím obdržela jen vyrozumění účastníka řízení, a pak byste podávala tzv. vyjádření k podkladům před vydáním rozhodnutí.

Pokud máte zatím jen vyrozumění účastníka řízení, bude situace o něco jednodušší a vyřízení rychlejší. V takovém případě doporučuji navštívit úřad práce, a to nejlépe hned zítra a vyžádat si tyto podklady:

• zpráva sociálního pracovníka (kopii vydá úřad práce),
• zpráva posudkového lékaře (kopii vydá úřad práce),
• zpráva praktického lékaře (k vyžádání v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo na posudkové službě, adresu posudkové služby najdete ve zprávě posudkového lékaře).

Zároveň bych doporučila, abyste požádala o prodloužení lhůty na vyjádření k podkladům. Lhůta je totiž ze zákona jen 5 dnů (někdy úřední do dopisu napíše 8) a v tak krátkém čase asi nestihnete vše zpracovat a připravit.

Pokud již bylo vydáno rozhodnutí, máte právo na odvolání. Zde činí lhůta 15 dnů a i zde bych doporučovala navštívit úřad práce a vyžádat si výše uvedené podklady.

Ať již budete podávat vyjádření k podkladům před vydáním rozhodnutí nebo odvolání, dovolím si zde shrnout podmínky pro posuzování nároku na příspěvek na péči, abyste si mohla sama udělat obrázek o tom, jaký stupeň příspěvku by měl syn mít a zároveň tím získala argumenty pro své odvolání nebo vyjádření k podkladům.

Nárok na příspěvek na péči je upraven zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a prováděcí vyhláškou č. 505/2006 k tomuto zákonu.

Jak již asi víte, u příspěvku na péči není tolik rozhodující zdravotní stav, ale tzv. životní potřeby, tedy potřeby, které je, resp. není člověk schopen zvládat sám a potřebuje tedy, aby mu s nimi pomáhal někdo jiný (pečovatelka, asistent, rodina, přátelé…).

Jak jste správně zmínila ve svém dotazu, jakmile daný úkon člověk zvládá jen s dopomocí (např. u seniorů může jít o chůzi do schodů, kdy se potřebují opírat o druhou osobu), měl by být brán za nezvládnutý, stejně tak v případě, že potřebuje dohled (např. člověk s mentálním postižením potřebuje dohled při vykonávání domácích prací), upozornění, aby danou činnost vykonal (např. čištění zubů po WC apod.) nebo kontrolu, zda ji provedl správně (např. účes).

Jen v případě, že se daná činnost dá usnadnit např. kompenzační pomůckou nebo jiným typem, který člověk zvládá, bere se úkon za zvládnutý (např. obtížné zavazování tkaniček lze nahradit suchým zipem, který již zvládne).

Řízení se skládá ze 3 kroků. Nejprve sociální pracovník (v domácnosti žadatele) provede sociální šetření a pak posudkový lékař vypracuje svoji zprávu. Jako podklad k této zprávě mu slouží vyjádření sociálního pracovníka a zpráva ošetřujícího (praktického) lékaře.

A to je také důvod, proč jsem Vám hned v úvodu doporučila návštěvu úřadu práce a seznámení s těmito materiály. Pokud totiž zmiňujete, že posudkový lékař nesprávně vyhodnotil potřeby Vašeho syna, je třeba zjistit, proč se tak stalo.

Posudkový lékař si svůj názor nemůže jen tak „vymyslet“, musí čerpat z dalších podkladů. Mohlo se tedy stát, že sociální pracovník, který navštívil Vaši domácnost, zpracoval nedbale své vyjádření a chybí v něm některé důležité skutečnosti. Pokud se tak stalo, je třeba na to upozornit.

Pokud jste ještě ve fázi vyjadřování k podkladům před vydáním rozhodnutí, můžete poukázat na nesprávně zpracovanou zprávu a žádat buď nápravu, nebo nové sociální šetření.

Pokud jste ve fázi odvolání, nové sociální šetření sice žádat můžete, ale pravděpodobně Vám nebude vyhověno, pokud se nejedná o skutečně velké a zásadní chyby. V odvolacím řízení je tedy důležité chyby sociálního pracovníka „vyargumentovat“ dalšími důkazy. Např. zprávami od lékařů, kde budou potřeby syna popsány a konkrétně jmenovány.

Uvedu příklad, který se Vašeho syna patrně netýká, ale dá Vám představu, jak postupovat – lékař uvede – pacient po ochrnutí horní končetiny nemá cit v prstech, má špatnou jemnou motoriku a neudrží v ruce žádný předmět…. Jako matka pak na takové vyjádření lékaře můžete reagovat tím, že vypíšete, co vše s tím souvisí, tj. že se syn není schopen bez pomoci obléct, sám najíst, nalít si nápoj, provést očistu těla apod. nezvládá tedy životní potřeby oblékání a obouvání, stravování, tělesná hygiena a výkon fyziologické potřeby.

Stejným způsobem doporučuji projít posudek o zdravotním stavu, který zpracoval posudkový lékař. Tj. věcně a konkrétně vypsat vše, co je zde uvedeno chybně anebo uvedeno není, přestože v podkladech informace byly.

Na první straně posudku najdete seznam lékařských zpráv, na základě kterých byl posudek vypracován. Všechny tyto lékařské zprávy byste měla mít buď u sebe, nebo by je měl mít praktický lékař/pediatr syna. I tyto zprávy doporučuji projít a hledat v nich argumenty a „obhajobu“ toho, co syn nezvládá.

Jako poklad pro posouzení zvládání/nezvládání jednotlivých životních potřeb Vám poslouží přehled 10 životních potřeb, které jsou popsány v textu výše zmiňované vyhlášky č. 505/2006 Sb.

Čím více argumentů = důkazů v lékařských zprávách, ale např. i ve zprávě ze sociálního šetření, najdete, tím lépe a tím větší bude šance, že syn příspěvek na péči získá.

Budete-li podávat vyjádření k podkladům, bude se ke všemu vyjadřovat stejná posudková komise, která věc již posuzovala. To nemusí být tak úplně na škodu, bude-li postupovat dle zákona a všechny Vaše argumenty projde a zareaguje na ně.

Podle zákona by měli skutečně každé Vaše tvrzení projít a buď potvrdit, že máte pravdu, tj. danou životní potřebu uznat nebo zamítnout, avšak zamítnutí odůvodnit, což pochopitelně není snadné, když vše, co do textu napíšete, doložíte důkazy a zprávami odborníků, tj. lékařů, ale klidně i třeba psychoterapeuta, zprávou ze Speciálně pedagogického centra nebo třeba vyjádřením sociální služby, pokud Váš syn nějakou využívá.

Odpověď na své vyjádření dostanete dle našich zkušeností cca za 2-3 měsíce, i to je výhoda. Budete-li totiž podávat odvolání, je třeba počítat se lhůtou podstatně delší. V poslední době to bývá 5, ale i více měsíců. V minulosti (a v některých krajích) se na rozhodnutí v odvolacím řízení čekalo ¾ roku, ale i déle.

Nebudete-li vědět, jak text správně formulovat, napište nám, v jaké fázi je synovo řízení a já Vám poskytnu příslušný vzor, příp. další informace, pokud by Vám bylo cokoli nejasného.

Text svého odvolání nebo vyjádření k podkladům můžete formulovat i takto: „odvolávám se proti rozhodnutí, protože bylo sestaveno na základě špatných podkladů či skutečností.“ Bez dalšího odůvodňování. Je to sice velmi rychlé a pohodlné, úspěšnost takových odvolání nebo vyjádření k podkladům však bývá mizivá. Úřad na ni zpravidla reaguje tvrzením, že podklady prošel a žádné pochybení neshledal.

Stejně tak se často setkávám s tím, že pracovník úřadu práce doporučí žadateli, aby namísto odvolání (nebo vyjadřování k podkladům) podal raději novou žádost. Toto (bohužel časté) doporučení Vás má zřejmě uchlácholit, příp. zakrýt chyby v řízení (protože odvoláním nebo vyjádřením k podkladům byste je odhalila a navíc na ně upozornila). Navíc byste na tom finančně tratila. Novým podáním žádosti by totiž zanikl původní nárok (na výplatu příspěvku na péči od začátku tohoto řízení) a nový nárok by vznikl až do data nově podané žádosti.

Kolik výplat příspěvků za kolik měsíců, tj. jak velká částka by to byla, si jistě snadno spočítáte.

Vím, že celé řízení je velmi složité a postup, který Vám zde doporučuji, je velmi náročný, přesto však z praxe vím, že se tím výrazně zvyšují šance na úspěch. Pokud by Vám bylo cokoli nejasného, neváhejte se na mne znovu obrátit.

S přáním úspěšného vyřízení příspěvku pro Vašeho syna.

Mgr. Jitka Koutová, DiS.