Péče o neslyšícího po propuštění z nemocnice

Tatínek byl hospitalizován v nemocnici v Praze. Bude mu 70 a je neslyšící. Má těžký zánět v kyčli a nemůže chodit. Předtím mohl chodit normálně. Ptali se nás, jakou následnou péči si pro otce představujeme, až ho propustí, aby uvolnili místo dalším. Navrhli, že by k němu chodila zdravotní sestra, případně potom nemocnici s následnou péčí, kde je to ale horší pro psychiku.
Kdyby byl doma, tak kromě zdravotní sestřičky se u něj můžeme střídat se sestrou, ale jen na několik hodin denně – to by teď nestačilo. Uvažovaly jsme na první týden až dva, než se rozchodí, o té následné péči, v podstatě asi LDN, bojíme se, že by tam nebyli vlídní a jen by ležel. Samy se sestrou jsme také neslyšící. Zatím jsme se nespojily se sociální pracovnicí (voláme přes linku pro neslyšící). Můžete prosím poradit, kam se obrátit?

Odpověď

Děkuji Vám za dotaz. Velmi pěkně jste popsala situaci, podle které si umím představit, jak na tom teď Váš tatínek je, a mohu Vám nabídnout/doporučit další kroky a možnosti.

I přesto se však omlouvám se, ale nejsem lékař, neumím tedy posoudit, jak bude probíhat další léčba a jaká je perspektiva tatínka. Budu tedy pokládat otázky, příp. návrhy, co byste měly se sestrou konzultovat s lékaři, abyste věděly, jak dále postupovat.

Ano, máte pravdu v tom, že LDN může být zařízením, které Vašemu otci na psychické pohodě příliš nepřidá. Jaké jsou tedy jiné možnosti?

1) Dokončení léčby v nemocnici

Nenechte se odbýt a nedbejte na naléhání o tom, že má otec uvolnit místo jiným. Naopak, dohlédněte na to, aby prošel celou léčbou, je-li to možné, aby zánět v nemocnici doléčili a v ideálním případě aby otce propustili až ve chvíli, kdy bude (třeba špatně, ale) chodící.

Samostatná chůze a (byť omezená) soběstačnost jsou totiž jednou z podmínek pro přijetí do:

2) Rehabilitační zařízení

V rehabilitačním zařízení mohou Vašemu tatínkovi pomoci po propuštění z nemocnice s rehabilitací a s rozhýbáním, běžně je však vyžadována alespoň částečná samostatnost. Standardní délka pobytu jsou 3 měsíce.

Přidávám kontakty na některá rehabilitační zařízení. Nemám k dispozici komplexní databázi, další zařízení však můžete hledat buď na internetu nebo se obrátit na zdravotní pojišťovnu, příp. by Vám kontakty mohla poskytnout i sociální pracovnice v nemocnici.

S ohledem na délku pobytu a skutečnost, že tatínek bude v takovém zařízení pravděpodobně neslyšící mezi slyšícími, bych volila zařízení, které bude dobře dostupné, tj. blízko, abyste otce mohly často navštěvovat, necítil se tam opuštěný.

Nicméně rehabilitační zařízení bývají na velmi pěkných místech (zvláště ta mimopražská např. Pleš, Lázně Košumberk, Kladruby i jiné), tatínek by tam tedy mohl být spokojen, zvláště teď s příchodem jara. Pobyt, resp. rehabilitaci zde doporučuji absolvovat celou (i proto je důležité, aby se tam tatínek necítil příliš sám), aby se zvýšila jeho soběstačnost.

Umístění do rehabilitačního zařízení doporučuji začít řešit co nejdříve, resp. hned jak budete vědět, do kdy bude probíhat léčba v nemocnici. Ideální by totiž bylo, aby pobyt v rehabilitačním zařízení na pobyt v nemocnici plynule navazoval.

Výhodou je skutečnost, že v únoru není na umístění do rehabilitačního zařízení tak velký tlak jako třeba v období Vánoc či letních prázdnin. Hledání vhodného zařízení tedy určitě neodkládejte.

3) Příspěvek na péči po návratu domů

Již ve chvíli, kdy bude zdravotní stav tatínka stabilizován a budete řešit přemístění do rehabilitačního zařízení, doporučuji požádat o příspěvek na péči.

Příspěvek na péči slouží na úhradu sociálních služeb, které by mohl otec doma využívat (viz dále). Nejlepší by tedy bylo, aby se tato dávka začala vyplácet ve chvíli, kdy se tatínek vrátí domů.

Bohužel řízení o příspěvku na péči trvá standardně 6 a více měsíců. Čím dříve se Vám tedy podaří o příspěvek požádat (a řízení se rozběhne), tím lépe. Problém však je v tom, že dávka je přiznávána ve chvíli, kdy zdravotní stav je stabilizován. Je totiž třeba určit, jak moc je daný člověk závislý na péči druhé osoby, a podle toho se stanovuje výše příspěvku. Toto však nelze určit, dokud probíhá léčba a není jasné, jak na tom tatínek bude, až léčba skončí.

Podotýkám, že se v praxi setkávám i s tím, že úřady nechtějí příspěvek na péči přiznat neslyšícím žadatelům s tím, že oni mají „své“ sociální služby a že tlumočnické služby jsou jim ze zákona poskytovány zdarma. To první je mýtus – žádné speciální služby jen pro neslyšící, které by mohly Vašemu tatínkovi pomoci, v ČR neexistují. Bude tedy využívat služby určené (nejen) slyšícím a ty bude potřebovat hradit, tj. právě z příspěvku na péči.

To druhé (bezplatné tlumočnické služby) pravda je, ale to neřeší skutečnost, že Váš tatínek bude potřebovat pomoc s oblastmi, které s komunikací nesouvisejí, tj. např. pomoc se sebeobsluhou, vykoupáním, donášku nákupů či obědů apod.

Jakmile to tedy bude možné, o příspěvek na péči tatínkovi určitě požádejte. Formuláře žádostí a bližší informace najdete zde: https://www.mpsv.cz/-/prispevek-na-peci

V odkazu uvidíte 2 formuláře, je třeba vyplnit oba dva.

Jen připomínám, že při sociálním šetření bude třeba zodpovědět velmi mnoho otázek, určitě tedy doporučuji vyjednat termín sociálního šetření tak, aby byl přítomen tlumočník do znakového jazyka. A doporučuji také, abyste u sociálního šetření byla přítomna Vy nebo Vaše sestra, příp. obě, abyste mohly případně doplnit informace o tom, jakou pomoc otec potřebuje a s čím vším mu se sestrou vypomáháte.

4) Péče po návratu domů

Již teď zmiňujete, že Vám v nemocnici doporučili objednat pro tatínka home-care, tj. sestřičku z domácí ošetřovatelské služby. Ano, to je dobrá volba, jak však sama píšete, neřeší to však vše, co otec potřebuje.

Sestřička z domácí ošetřovatelské služby může přijít (i vícekrát za den), aby otci např. podala léky, poskytla drobné ošetření nebo píchla injekci. Jedná se tedy vždy o ZDRAVOTNICKÉ úkony. Péče je také plně hrazena ze zdravotního pojištění a předepsat ji může např. praktický lékař.

Jak však sama píšete, tatínek bude potřebovat pomoci i s dalšími věcmi. Napadá mne koupání, donáška nákupu, umytí nádobí, úklid a jistě budou i další. S tím mu však zdravotnická služba nepomůže, je potřeba objednat službu SOCIÁLNÍ. Tj. nejčastěji se tyto věci řeší s pečovatelskou službou, která bývá také nejdostupnější. Příp. se můžete obrátit na osobní asistenci, ta se však zaměřuje spíše na pomoc a podporu samostatnosti člověka.

Kteroukoli z těchto služeb můžete objednat a domluvit s ní např. pravidelné procházky či doprovod otce k lékaři, na úřad nebo třeba do klubu neslyšících.

Sociální služby je třeba hradit, a to buď z vlastních prostředků (např. starobní důchod otce) nebo právě z přiznaného příspěvku na péči.

Sociální služby můžete vyhledávat např. v Registru poskytovatelů sociálních služeb zde: https://www.mpsv.cz/web/cz/registr-poskytovatelu-sluzeb

Nebo zde: http://iregistr.mpsv.cz/socreg/hledani_sluzby.do?SUBSESSION_ID=1676985193186_1

Home care, pečovatelskou službu či osobní asistenci (nebo jinou sociální službu) nemusíte objednávat s příliš velkým předstihem. Ideální by bylo, aby poskytování těchto služeb plynule navázalo na pobyt tatínka v rehabilitačním zařízení, tj., aby poskytování začalo, jakmile se vrátí domů.

Nicméně pokud by konec pobytu v rehabilitačním zařízení vycházel např. na prostředek letních prázdnin, doporučuji začít to řešit již měsíc před koncem pobytu.

Výše uvedené sociální i zdravotní služby opět nejsou speciálně (komunikačně) přizpůsobeny neslyšícím. Na začátku poskytování si bude sociální služba chtít provést tzv. sociální šetření, tj. přijdou za tatínkem domů, budou chtít vědět, jaké má potřeby, s čím bude chtít pomáhat apod. Pro toto objednání a dojednání tedy doporučuji opět zajistit tlumočníka.

Jamile však bude služba nastavena, tatínek se dozví, jak bude fungovat, kdy a kdo k němu bude docházet apod., tlumočení již potřeba nebude nebo jen pro situace, kdy by mělo dojít k nějakým změnám, stížnostem apod. Důležité je tedy zajistit tlumočení na začátku, ale později už nebude potřeba nebo jen občas.

5) Co by mohlo být užitečné:

Jak píšete, otci bude 70 let. To už je starší člověk, a i když se zánět podaří vyléčit (v což jistě všichni doufáte), už bude mít s chůzí a pohybem asi obtíže. Doporučuji tedy zvážit nákup a zajištění pomůcek, které by mohly pomoci a pohyb mu usnadnit. Mám na mysli např. nástavec na WC, madla do vany nebo sprchového koutu, sedátka do sprchového koutu apod.

Možná je toho teď na Vás hodně a zahrnula jsem Vás velkým množstvím informací, které bude třeba zpracovat, vše promyslet, naplánovat a pak postupně objednat, zažádat apod.

Přesto si dovolím zde přidat ještě odkaz na čtyři videa určená právě pečujícím rodinám, které se ocitly v podobné situaci jako vy. Materiál vznikl v organizaci Centrum pro komunitní práci (CPKP) a je opatřen titulky i překladem do znakového jazyka. Odkaz na tato 4 videa najdete zde: https://cztn.cz/pecovat-a-zit-doma-je-normalni/
Věřím, že zde najdete mnoho užitečných informací.

Pokud by Vám však bylo cokoli nejasného nebo byste měla další otázky, neváhejte se na nás opět obrátit.

S přáním všeho dobrého Vám i tatínkovi

Mgr. Jitka Koutová, DiS.