Nepřiznání příspěvku na péči duševně nemocné osobě

Obracím se na Vás prosbou o konzultaci v souvislosti s nepřiznáním příspěvku na péči klientce sociální služby ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče (§52 zák. č. 108/2006 Sb.). Klientce je 64 let, uživatelkou uvedené sociální služby je od 24.1.2023. Žádost o příspěvek na péči (PnP) byla podána 27.1.2023.
Jedná se o klientku, která žila dlouhodobě na ubytovně, kde nebyla schopna samostatného života, z toho plynuly časté opakované hospitalizace, kdy bývala přijata do nemocnice v celkově špatném a zanedbaném stavu. Nezvládala péči o vlastní osobu, hygienu, stravu a hydrataci, užívání medikace, ani péči o domácnost. Její samostatný život bez pomoci další fyzické osoby není možný, ani s pomocí terénních zdravotních a sociálních služeb. Ke každému úkonu je nutno ji pobízet, vykoná úkon sebepéče pouze s dohledem. Její nepříznivý zdravotní stav je ovlivněn psychickou poruchou s trvalými bludy, kdy lékař uvádí: „chování narušené, zpomalené psychomotorické tempo, komunikace a řeč narušená – zabíhavé myšlení, dezorientace všemi směry, paměť narušená – zapomíná, intelekt normální. Zrak a sluch oslaben věkem, částečná inkontinence moče i stolice do plen, horní končetiny volně pohyblivé. Dolní končetiny volně pohyblivé, chodí sama po pokoji, drží se jen na chodbě zábradlí. Páteř – omezená hybnost. Stoj a chůze samostatná.“
Rozhodnutím ÚP ČR ze dne 15.5.2023 bylo nepřiznat příspěvek na péči s odůvodněním, že žadatelku nelze považovat za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby, protože z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nepotřebuje každodenní pomoc nebo dohled alespoň ve 3 oblastech základních životních potřeb posuzovaných podle §9 zákona o sociálních službách. Byly uznány pouze dvě oblasti: péče o zdraví a péče o domácnost.
Nová žádost o PnP byla podána 8.6.2023, doložena dalšími nálezy odborných lékařů, např. Ordinace duševního zdraví, propouštěcí zprávy z ošetřovatelských lůžek, propouštěcí zprávy z psychiatrie, propouštěcí zprávy z Interního odd., neurologického odd., ortopedického odd. a další propouštěcí zprávy z ošetřovatelského oddělení. Výsledek a odůvodnění je stejné – nepřiznat příspěvek na péči…
Klientka tedy využívá sociální služby ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče od ledna 2023, a to bez PnP, kterým by byla poskytovaná péče o její osobu hrazena. Bez přiznaného PnP není ani naděje na přijetí uvedené klientky do navazujících sociálních služeb – má podané 3 žádosti do Domova pro seniory, Domovů se zvláštním režimem. Nemá rodinu, která by se o ni postarala.
Prosím o názor na uvedenou situaci, případně jakým způsobem sepsat odvolání k nepřiznání PnP, aby bylo kladně vyřízeno (dosavadní zkušenosti ve věci odvolání jsou špatné, proto nebylo podané odvolání po prvním zamítnutí).

Odpověď

Podle toho, co píšete, je patrné, že by klientka s ohledem na množství popisovaných potřeb měla mít příspěvek na péči přiznaný. Tento odhad však nemám podložený dostatečným množstvím informací, abych jej mohla říci s jistotou, a už vůbec nemohu hodnotit, který stupeň příspěvku by měl být Vaší klientce přiznán. Mohu Vám však poskytnout takové informace, abyste situaci klientky mohla lépe vyhodnotit Vy sama.

V situaci Vaší klientky, resp. v řízení, která absolvovala, vidím hned několik nedostatků. Problém v druhém řízení může být v tom, že následovalo velmi krátce po prvním řízení, ve kterém (usuzuji z toho, co píšete) nikdo nepodával vyjádření k podkladům před vydáním rozhodnutí ani následně odvolání. Nečetla jsem rozhodnutí a neviděla ani posudek a další podklady, ale „neodvoláním se“ došlo v podstatě k tomu, že klientka, resp. ten, kdo ji v řízení zastupoval, schválil to, jak úřady rozhodly.

Píšete, že do druhého řízení byly doplněny další lékařské zprávy, a tedy důkazy týkající se jejích potřeb a omezených duševních i dalších schopnostní. Otázkou však zůstává, jakým způsobem byly tyto doklady do řízení „dodány“ a zda byly při posuzování potřeb klientky posudkovou službou přijaty. To nejlépe zjistíte tím, že nahlédnete do posudku o zdravotním stavu, na základě kterého bylo vydáno rozhodnutí. Podrobněji viz dále.

Co tedy teď s tím?
Netvrdím, že situace je neřešitelná, ale určitě to nebude úplně jednoduché. A navíc s ohledem na to, že odvolací lhůta končí za několik dní, bude potřeba vše vyřídit velmi rychle.

Nevím, nakolik jste informována o podmínkách a posuzování nároku na příspěvek na péči, dovolím si zde tedy podmínky zrekapitulovat a hned doporučit další postupy.

Nárok na příspěvek na péči je upraven zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a prováděcí vyhláškou č. 505/2006 k tomuto zákonu.
Jak již asi víte, u příspěvku na péči není tolik rozhodující zdravotní stav, ale tzv. životní potřeby, tedy potřeby, které je, resp. není člověk schopen zvládat sám a potřebuje tedy, aby mu s nimi pomáhal někdo jiný. Jelikož píšete, že klientka nemá nikoho blízkého a se vším jí pomáhají v sociální službě, je to pro dokladování nároku na příspěvek na péči výhoda!
Jedním z důkazů, kterými můžete v odvolacím řízení doložit potřeby klientky, je smlouva o poskytování sociální služby, individuální plán a příp. další podklady, ve kterých je uvedeno, co všechno je klientce poskytováno a s čím vším jí pomáhají, protože to sama nezvládá.

Řízení se skládá ze 3 kroků, nejprve sociální pracovník (v domácnosti žadatele) provede sociální šetření a pak posudkový lékař vypracuje svoji zprávu. Jako podklad k této zprávě mu slouží vyjádření sociálního pracovníka a zpráva ošetřujícího (praktického) lékaře. Vždy je tedy třeba vyjádření všech těchto tří institucí (tyto podklady budete potřebovat pro sepsání odvolání):

• zpráva sociálního pracovníka (kopii vydá úřad práce),
• zpráva posudkového lékaře (kopii vydá úřad práce),
• zpráva praktického lékaře (k vyžádání v ordinaci praktického lékaře nebo na posudkové službě, adresu posudkové služby najdete ve zprávě posudkového lékaře).

Při sepisování odvolání tedy můžete čerpat ze zpráv z 3 různých zdrojů – od sociálního pracovníka, který popisuje situaci Vaší klientky a její potřeby, od praktického lékaře, který by měl mít k dispozici zprávy od odborného lékaře, resp. lékařů a od posudkového lékaře, jehož vyjádření slouží jako podklad pro vydání rozhodnutí = úřad práce vypracuje rozhodnutí, které názor posudkového lékaře „kopíruje“.

Jelikož Vaše klientka má za sebou již jedno neúspěšné řízení, je třeba hledat, kde nastala chyba a proč nebyly potřeby klientky uznány. Obsah těchto zpráv je tedy třeba pročíst a případné nesrovnalosti rozporovat, případně zpochybnit dalším vyjádřením lékařů (obecně se má za to, že zpráva od odborného lékaře má větší váhu než zpráva od praktického lékaře). A využít všechny důkazy a doklady, tedy např. doklady ze sociální služby, jak zmiňuji výše.

Co jsou to životní potřeby a jak jsou vymezeny, vč. toho, kolik jich je třeba splňovat, resp. nezvládat pro jednotlivé stupně příspěvku, je uvedeno ve vyhlášce 505/2006. (text ke stažení).

Až budete procházet jednotlivé životní potřeby a hledat zde argumenty pro to, co Vaše klientka nezvládá, vždy zkoumejte, zda danou činnost zvládne vykonat sama (tj. bez cizí pomoci), zda zvládne zkontrolovat správnost jejího provedení (tj. nepotřebuje dohled), zda je schopna ji vykonat vždy nebo téměř vždy (tj. právě s ohledem na duševní onemocnění zde může být problém v tom, že paní danou činnost zvládne vykonat ve chvíli, kdy má svůj „lepší den“, ale jindy toho není schopna apod.), a zda je schopna si uvědomit, že musí danou činnost vykonat (např. hygiena – je potřeba, aby jí vykonání dané činnosti v daný čas někdo připomněl nebo paní jde a každý večer ví, že se má osprchovat, omýt mýdlem, vyčistit si zuby apod.?), nepotřebuje tedy dohled či dopomoc.
Vy některé potřeby velmi jasně popisujete ve svém dotazu, stejně tedy postupujte při sestavování odvolání.

Pozor, velmi důrazně varuji, před formulováním odvolání typu: „odvolávám se proti rozhodnutí, protože bylo sestaveno na základě špatných podkladů či skutečností.“ Bez dalšího odůvodňování. Je to sice velmi rychlé a pohodlné, úspěšnost takových odvolání však bývá mizivá, a jak píšete ve svém dotazu, situace klientky vyžaduje větší pečlivost, aby získala příspěvek na péči, ve stupni, který odpovídá jejím potřebám. A získala tak přístup k dalším sociálním službám, bez kterých evidentně nemůže být.
Je tedy třeba do odvolání vypsat bod po bodu jednotlivé nesrovnalosti podkladů (které jsem popsala výše) se skutečností. A následně vypsat, které jednotlivé životní potřeby klientka nezvládá a vše doložit důkazy. Důkazem může být nejen citace z lékařské zprávy, ale i ze zpráv od sociální služby či ze zprávy ze sociálního šetření, kterou vyhotovil úřad práce.
Vypisujte jednotlivé životní potřeby a u každé vždy uvádějte důkazy. Uvedete-li jich více, zvýšíte šanci klientky v odvolání uspět. Správný postup posudkového lékaře by měl být totiž ten, že jednotlivé argumenty uvedené v odvolání buď potvrdí, tj. danou životní potřebu uzná jako nezvládnutou nebo odůvodní, proč nesouhlasí a proč potřebu neuznává.

Připojuji vzor, podle kterého můžete při sestavování odvolání postupovat.

Závěrem si dovolím ještě jednu poznámku, která s případem souvisí. V textu svého dotazu popisujete velmi špatný duševní stav klientky, nezmiňujete však, z jakého titulu ji zastupujete. Tedy, pokud ji zastupujete. Byl klientce ustanoven opatrovník? Nebo máte Vy nebo někdo jiný zařízeno opatrovnictví pro řízení? Nebo je klientka zastupována na základě plné moci?
Pokud byla vyřízena kterákoli z prvních dvou možností (tj. soudem ustanovený opatrovník nebo úřadem práce potvrzené opatrovnictví pro řízení), pak je vše naprosto v pořádku a jen se omlouvám, že jsem to z textu Vašeho dotazu nepochopila.
Poslední zmiňovaná varianta je tou nejméně šťastnou a bohužel také nejčastější. A to dokonce často na doporučení pracovníků úřadu práce. Pokud Vy nebo kdokoli jiný klientku zastupujete na základě plné moci, musím Vás bohužel upozornit na to, že tato plná moc je neplatná.
Jak se říká: „Kde není žalobců, není soudců.“ Pokuty nebo jiné sankce tedy není třeba se obávat, problém je však v tom, že plnou moc může uzavřít jen ten, kdo je plně právně způsobilý uvědomit si, co zplnomocněním činí.
Podotýkám, že schopnost podepsat se má mnoho lidí s demencí ještě v době, kdy už si téměř neuvědomují, co se okolo nich děje, natož aby si uvědomovali, CO (!) podepisují. Taková plná moc tedy po právní stránce nemá platnost, ale co je horší, taková plná moc opět utvrzuje úřady v tom, že klientka je plně kompetentní a právně způsobilá (ač není).

Pokud je tedy klientka zastupována na základě plné moci, velmi doporučuji vyřídit pro ni opatrovnictví pro řízení. Nejedná se o nic složitého a budete-li chtít, rádi Vám poskytneme návod, jak je zařídit.
Tento postup navrhuji, protože hoří odvolací lhůta, žádost o ustanovení opatrovníkem pro řízení bych doporučila podávat spolu s odvoláním s tím, že odvolání by formuloval ten, kdo by žádal o opatrovnictví pro řízení.

Hned poté (až bude zažehnáno nejpalčivější) bych doporučila obrátit se na sociální odbor dle místa bydliště klientky a požádat, aby její případ převzali. Podle toho, co o klientce píšete, měl by se sociální odbor na základě Vašeho podnětu obrátit na soud a klientce by měl být ustanoven veřejný opatrovník. Ten by do budoucna tyto a další záležitosti s klientkou řešil a měl by se postarat i o to, aby byla přijata do některého z domovů pro seniory, resp. s ohledem na její duševní zdraví spíš domova se zvláštním režimem.

S úspěšného dokončení odvolacího vyřízení

Mgr. Jitka Koutová, DiS.