Nebude invadlidní důchod v zaměstnání stigmatem?

Při hledání pomoci pro svou 23letou dceru jsem narazil na velmi pěkně napsaný článek. Obsahuje zejména právní pohled na problematiku souběhu invalidního důchodu a pracovního uplatnění.  V závěru je shrnutí: "Závěrem lze říci, že člověk se zdravotním postižením může libovolně pracovat na místě, které si sám zvolí a uzpůsobí svým požadavkům." Jedná o tento text: https://www.c-m-t.cz/2020/11/14/soubeh-invalidniho-duchodu-a-pracovniho-uplatneni/. Plně s tímto souhlasím, avšak v praxi je to často jinak.
S manželkou dceřiných dvou let, po očkování vadnou vakcínou, její zdravotní problémy. Nejprve léčbu epilepsie, poté psychotickou poruchu. Zatím, po třech letech úspěšně, nicméně zpětný návrat do života - pracovního procesu pro nás nese řadu závažných rozhodnutí. Jedním z nich je, zda má dcera "vzít" částečný invalidní důchod, který jí teď nabízí po třech letech léčby ošetřující lékař. Máme obavy, jak se na "pracovním trhu" s tímto "stigmatem" uplatní. Je to výhoda, nebo spíše nevýhoda? Jelikož dcera vystudovala ekonomické lyceum (VOŠ ze zdravotních důvodů nedokončila), chtěla by v budoucnu najít v tomto oboru uplatnění. Momentálně pracuje jako pokladní, ale toto pro ni, ze zdravotních důvodů, není vhodná pozice...
Chtěli bychom vás poprosit o radu, nebo alespoň nasměrování, jak získat informace.

(red. kráceno)

Odpověď

Děkujeme Vám za dotaz a také za odkaz na článek, ze kterého čerpáte některé informace. Nemám nic proti internetovým zdrojům (ostatně naše poradna je také na internetu :-), nicméně některé informace v článku nejsou tak úplně přesné. Dovolím si tedy odpovědět na to, na co se ptáte, a v některých ohledech článek i to, co píšete Vy (nezlobte se, prosím), trochu upřesnit.

Co se týče informace z článku o tom, že by dcera mohla i s přiznaným invalidním důchodem pracovat, pak ano, je to tak. Invalidní důchod dle platné české legislativy není (a nesmí být) důvodem pro horší finanční ohodnocení, nenutí nikoho, aby přijímal zkrácený úvazek, pokud mu zdravotní stav dovoluje pracovat na plný, a také výše příjmu není žádným způsobem omezena.
Zároveň rozumím i tomu, že máte obavu, aby dcera, pokud by měla přiznaný invalidní důchod, nebyla nějakým způsobem stigmatizována a aby na ni případní zaměstnavatelé nepohlíželi nějak jinak nebo ji neznevýhodňovali.

Nejprve je třeba říci, jaké jsou podmínky nároku na invalidní důchod. Pravdou totiž je, že invalidní důchod nepřiznává ani nenavrhuje ošetřující lékař. Praxe je bohužel taková, že mnoho ošetřujících i odborných lékařů svým pacientům (v dobré víře a ve snaze je povzbudit či nějak potěšit) invalidní důchod slíbí, podmínky nároku ani kritéria pro přiznání však v drtivé většině neznají.
Ostatně už to, že Vám pro dceru „ošetřující lékař nabízí“ částečný invalidní důchod, svědčí o tom, že danou problematiku nezná. Částečné invalidní důchody se totiž v Čechách nepřiznávají od roku 2010.
Nechápejte mne prosím špatně, vůbec nezpochybňuji odbornost ošetřujícího lékaře Vaší dcery, naopak. Většina lékařů právě proto, že se věnuje své specializaci (což s sebou přináší nároky na neustálé doplňování informací a nová a nová školení a dovzdělávání), celkem pochopitelně, nemůže sledovat sociální oblast a stejným způsobem se vzdělávat v sociálním právu.

Tolik jen úvodem a nyní k Vašim otázkám. Pro přehlednost jsem svou odpověď rozdělila do několika částí:

A. Podmínky nároku na invalidní důchod

Podmínky nároku na invalidní důchod upravuje zákon č. 155/1995 sb., o důchodovém pojištění a vyhlášky 359/2009 Sb., o posuzování invalidity.
Oba tyto předpisy byly novelizovány v roce 2009 (s účinností od 1.1. 2010). Od tohoto data také nahradil dvoustupňový systém invalidních důchodů (částečné a plné důchody) systém třístupňový (invalidní důchody I., II. a III. stupně).

Nejprve je třeba říci, že pro nárok na invalidní důchod je třeba splnit 2 podmínky:
1) zdravotní stav (viz dále)
2) dobu pojištění

Doba pojištění je doba, kdy si člověk hradí sociální pojištění, a to buď prostřednictvím svého zaměstnavatele (kdy je mu strháván z výplaty příspěvek na tzv. sociální pojištění, a navíc ještě dopláceno zaměstnavatelem), jako OSVČ, není-li zaměstnán a je k pojištění přihlášen, hradí si je z vlastních prostředků. Nebo může být doba pojištění zajištěna jiným – náhradním – způsobem, např. evidencí u úřadu práce, dobou péče o nezletilé dítě (např. mateřská dovolená) apod.

Pozor, doba studia se započítává jen omezeným způsobem a jen některým žadatelům. Když to zjednoduším, pak řeknu, že, aby mohla být započítána Vaší dceři, museli byste doložit, že její zdravotní postižení (tj. nemoc, pro kterou by měl být důchod přiznán), vzniklo již v době mládí či dětství, tedy dávno před podáním žádosti, kterou budete podávat nyní, kdy je dceři 23 let.

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod je odstupňována dle věku žadatele. U osob
a) do 20 let méně než jeden rok,
b) od 20 let do 22 let jeden rok,
c) od 22 let do 24 let dva roky,
d) od 24 let do 26 let tři roky,
e) od 26 let do 28 let čtyři roky a
f) nad 28 let pět roků.

Jak vidíte, pokud byste invalidní důchod nárokovali nyní (a neprokázali nebo nemohli prokázat, že její postižení vzniklo v mládí či dětství), potřebovala by dcera nejméně 2 roky pojištění a to pojištění ze zaměstnání.
Máte-li tedy pochybnosti o tom, zda má dcera dostatečnou dobu pojištění, kontaktujte nás a já Vám sdělím další podrobnosti k této problematice, případně si na ČSSZ požádejte o (bezplatné) zaslání tzv. IOLDP (Informačního osobního listu důchodového pojištění), kde uvidíte všechny doby pojištění dcery a případné chybějící doby můžete doložit doklady (máte-li nějaké), případně doplatit.
Pozor, dobu pojištění je třeba řešit teď, kdy ještě neběží řízení a kdy ještě nebylo vydáno rozhodnutí.
Jde totiž o to, že poté, co je žádost o důchod podána a je následně zjištěno, že žadateli chybí pojištění, není již možné je doplatit nebo je to velmi problematické!

2) Zdravotní stav

Nárok na invalidní důchod, resp. zdravotní stav je hodnocen podle tzv. ztráty schopnosti výdělečné činnosti. Ta je u každého zdravotního postižení, ale také u každého člověka jiná. Záleží tedy na posouzení zdravotního stavu lékařem posudkové služby. Posudkový lékař vychází z lékařských zpráv od odborných či praktických lékařů a zároveň z vlastního vyšetření, které je realizováno „před komisí“ lékařské posudkové služby.
Pro toto posouzení je třeba stanovit, o jaké zdravotní postižení se u dcery jedná, příp., pokud má více zdravotních omezení, které je to hlavní a nejvíce omezující.

Pro Vaši obecnou informaci se můžete podívat na část textu vyhlášky 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, kde je uveden přehled jednotlivých zdravotních postižení a posudková kritéria, podle kterých hodnotí zdravotní stav posudkový lékař a také jejich procentní „ohodnocení“.

Vyhláška je poměrně rozsáhlá - přes 100 stran, připojuji Vám pouze část, která se týká duševních onemocnění. Omlouvám se, pokud jsem špatně pochopila, to, co jste napsal, a zařadila Vaši dceru do nesprávné kategorie. Pro tento případ připojuji i přehled dalších kapitol, které ve vyhlášce najdete, abyste příp. věděli, ve které kapitole postižení dcery hledat. Budete-li mít zájem o celý text vyhlášky, ozvěte se nám, zašlu Vám jej. Nebo si jej můžete sami zdarma stáhnout např. na www.zakonyprolidi.cz.

Zde přikládám přehled procent, jak je upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, která jsou třeba pro přiznání jednotlivých stupňů invalidity:
I. stupeň – 35 – 49 % - pokles schopnosti výdělečné činnosti
II. stupeň – 50 – 69 % - pokles schopnosti výdělečné činnosti
III. stupeň – 70 % a větší pokles schopnosti výdělečné činnosti

Má-li žadatel více zdravotních omezení, jejich procenta se nesčítají. Posudkový lékař pouze vybere 2 nejzávažnější. U prvního přizná procenta dle rozmezí uvedeného ve vyhlášce, druhý handicap může „ocenit“ max. 10 %. Výsledný počet procent je tedy součtem těchto dvou čísel.
Stejným způsobem může posudkový lékař ohodnotit zdravotní stav žadatele o důchod jako velmi dobrý (např. dobře kompenzovaný léky nebo vhodnou pomůckou) a může až 10 % odečíst.
Vždy tedy počítejte, že procentuální rozmezí z vyhlášky muže být plus minus o 10 % větší či menší.
Budete-li postupovat dle tohoto návodu, můžete si sami udělat představu o tom, jaký stupeň invalidního důchodu by mohla dcera získat.

Budete-li chtít požádat o invalidní důchod, obracejte se na Okresní správu sociálního zabezpečení dle místa trvalého bydliště. Potřebné kontakty naleznete zde: www.cssz.cz

B. Invalidní důchod a zaměstnání

Co se týče pracovního uplatnění dcery, jak už jsem zmínila a jak víte i ze zmiňovaného článku, obecně lze říci, že v ČR v současné době není žádný legislativní předpis, který by zakazoval lidem s jakýmkoli invalidním důchodem pracovat. Při důchodu všech stupňů se skutečně může pracovat, a to i na dobu neurčitou při uzavřené pracovní smlouvě podle Zákoníku práce. Podle stávající právní úpravy není ani omezena výše výdělku.

Doporučováno je např. podnikání, protože si zdravotně postižený člověk může upravit svůj pracovní režim tak, aby mu vyhovoval, vzhledem k jeho zdravotnímu postižení. Dále pak dohoda o provedení práce (max. rozsah 300 hod./rok), dohoda o pracovní činnosti (max. rozsah nesmí překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby), ale i pracovní úvazky, lépe však zkrácené.

Zejména při pobírání invalidních důchodů II. a III. stupně je však důležité, aby inv. občan před nástupem do zaměstnání konzultoval svou situaci se svým ošetřujícím odborným lékařem. Probral s ním vhodný rozsah pracovního nasazení, a tím měl dáno, že prací si nebude svůj zdravotní stav zhoršovat. Zdravotní stav a vhodnost pracovního zařazení by měl (při vstupní prohlídce) posuzovat také smluvní lékař preventivní závodní péče dané firmy.

Na tomto místě je třeba říci, že Vaše dcera není povinna hlásit svému zaměstnavateli, pokud by byla poživatelem invalidního důchodu (může to však pro ni být i výhodné, pokud to udělá, protože může čerpat daňové úlevy a pro zaměstnavatele být „zajímavá“, protože si na její místo může požádat o příspěvek od úřadu práce). Ostatně ani její ošetřující lékař nebude firmě sdělovat detaily jejího zdravotního stavu, jen připraví podklady a zprávu pro lékaře preventivní závodní péči firmy. Tento lékař by neměl předávat firmě informace o zdravotním stavu a už vůbec ne diagnózy.

To, co by mělo (oba) lékaře zajímat, je, zda je/bude Vaše dcera schopna danou pozici vykonávat s ohledem na její zdravotní stav a případnou zátěž (myslím tím psychickou i fyzickou), která by na dané pozici mohla být.
Výsledná zpráva, která se dostane k danému zaměstnavateli, v podstatě zní jen SCHOPNA/NESCHOPNA vykonávat danou práci, příp. v jakém rozsahu.

Univerzální a obecné doporučení platné pro všechny poživatele invalidních důchodů neexistuje, je třeba si uvědomit, že každý člověk je jiný, každý invalidní důchodce má jiné potřeby, možnosti a omezení. Někdo může pracovat na plný úvazek, jiný je rád, když vypomáhá někde jako dobrovolník na několik málo hodin týdně… Vše záleží na člověku. Individuální potřeby a schopnosti by měl nejlépe posoudit lékař.

Z toho, co píšete, jsem pochopila, že Vaše dcera má zdravotní omezení, které jí zabránilo dokončit studium, proto usuzuji, že bude do jisté míry omezena i při výběru a příp. rozsahu zaměstnání.

Není její povinností žádat o důchod, to vůbec ne a já Vám neříkám, že si o něj dcera musí požádat. Pokud jsem však kritéria a podmínky pro přiznání důchodu popsala srozumitelně, chápete nyní dvě věci:
1) Pokud je dcera omezena v možnosti práce a příjmu z ní, možná by bylo dobré zvážit, zda nevyužít možnost získat pro ni invalidní důchod a její příjem tak doplnit, aby se toto omezení alespoň částečně vyrovnalo.
2) Je na zvážení, zda o invalidní důchod požádat nyní, kdy ještě možná poměrně snadno doložíte, že její zdravotní postižení vzniklo již v mládí (pokud tomu tak je), dcera bude moci získat pojištění již za dobu studia na střední škole a navíc bude potřebovat pojištění takové, které bylo žádáno v době vzniku jejího nároku, tedy, pokud by to bylo ještě před 20. rokem, postačí jí méně než jeden rok pojištění (tj. v praxi třeba i jen jeden jediný den).

Nebo, pokud je šance, že se zdravotní stav dcery zlepší nebo zastabilizuje a ona invalidní důchod skutečně potřebovat nebude nebo jen např. nejnižší, tj. I. stupeň, požádat později nebo nežádat vůbec.

Jak možná vidíte z mé obsáhlé odpovědi, celá problematika je poměrně složitá, bude-li Vám tedy cokoli nejasného, neváhejte se zeptat, ráda Vám to vysvětlím.

Mgr. Jitka Vrchotová, DiS.