Máme požádat o zvýšení příspěvku na péči pro dceru?

Ráda bych Vás poprosila o názor ohledně podání či nepodání žádosti o zvýšení příspěvku na péči pro mou dceru. Základní údaje dceři již víte, má diagnózu SMR, 1. stupeň invalidního důchodu. Má 25 let, od dospělosti je jí přiznán příspěvek na péči 1. stupně v těchto oblastech - orientace, komunikace, osobní aktivity a péče o domácnost.
Chtěla jsem doplnit o oblast péče o zdraví.
Mám nové zprávy od klinického psychologa a psychiatra. V těchto zprávách jsou dobře obhajitelné již 4 uznané oblasti. Ve věci péče o zdraví je napsáno, že si není dcera schopná sama zajistit lékařské ošetření a přivolat pomoc. V dotazníku, který je nyní k vyplnění místo sociálního šetření, jsem dále uvedla, že není schopna sdělit adekvátně svůj zdravotní stav, hlídat si právidelné lékařské prohlídky a dojet tam atd. V žádosti jsem uvedla, že se zdravotní stav dcery zhoršil, mívala spodní hranici LMR, nyní diagnostikována SMR.
Šla jsem podat tedy žádost a vyplněný dotazník na kontaktní pracoviště úřadu práce. Tam mi sociální pracovnice sdělila, že pokud mi jde pouze o přidání oblasti péče o zdraví, že mi ji neuznají, neboť dcera nebere pravidelně léky, nemá nařízený pravidelný léčebný réžim, nebo rehabilitace. Prý tuto oblast posudkáři uznají jen v případě, že bych každý den musela dohlížet na pravidelný léčebný program. A že se snaží spíše ubrat.
Žádost mám doma. Nerada bych, abycom přišly o již uznaný příspěvek na péči aspoň v 1. stupni.

Odpověď

Děkuji Vám i za Váš další dotaz. Co se týče dalšího řízení, je těžké předjímat, jak bude případ Vaší dcery posuzovat právě posudkový lékař, kterému bude posouzení přiděleno. Zákon požaduje, aby se jednalo o každodenní potřebu, dále schopnost dcery potřebu rozpoznat, samostatně vykonat, v přijatelném standardu apod.  

Kritéria pro posouzení schopnosti zvládat potřebu „péče o zdraví“ patrně znáte, ale pro jistotu je zde přikládám:
„h) Péče o zdraví - Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. dodržovat stanovený léčebný režim,
2. provádět stanovené preventivní, léčebné a léčebně rehabilitační a ošetřovatelské postupy a opatření a používat k tomu potřebné léky nebo pomůcky,
3. rozpoznat zdravotní problém a v případě potřeby vyhledat nebo přivolat pomoc.“

Připojuji i kompletní přehled životních potřeb (dle vyhlášky 505/2006 Sb., kterou se provádí zákon o sociálních službách), pro případ, že byste chtěla zkusit zjistit, zda dcera není schopna zvládat ještě některou další.

Co se týče mého názoru, zda bude či nebude dceři nezvládání potřeby uznáno, zde mi posouzení nepřísluší, to je skutečně jen na posudkovém lékaři a příp. na Vás, která dceru znáte nejlépe a nejlépe tedy můžete její schopnosti hodnotit.

Co tedy můžete pro zdárný průběh řízení udělat?

Lékařské zprávy, o kterých mi píšete, předložte praktickému lékaři dcery a zároveň jej informujte o kritériích pro posouzení zvládání životní potřeby/potřeb. Kopie zpráv si uschovejte pro případ, že by došlo na odvolání či další kroky, o kterých píši dále.

Nespoléhejte na to, že lékař kritéria zná. Při vší úctě k tomuto lékaři, jeho úkolem je léčit a ne řešit byrokracii a zabývat se sociálním právem (to opravdu nemyslím zle). Naše zkušenost z praxe potvrzuje, že největší šanci na úspěch budete mít, pokud lékař namísto výpisu diagnóz a onemocnění (často latinsky) napíše do zprávy pro posudkovou službu to, co dcera nezvládá a příp. tam uvede, že je „dopomoc nutná“, „bez dohledu nezvládá“ apod.

Nespoléhejte na to, že posudkový lékař bude mít atestaci z psychiatrie, znalosti psychologie, neurologie nebo něco podobného. Může se velmi snadno stát, že nárok dcery bude posuzovat lékař původní profesí internista nebo ORL. Samozřejmě, že má atestaci z posudkového lékařství, nemusí však být odborníkem na mentální postižení a znát dopodrobna specifika tohoto postižení. Čím bude tedy zpráva konkrétnější, srozumitelnější a bude popisovat (laicky srozumitelně) potřeby dcery, tím lépe.

Jak již patrně víte, před skončením řízení budete (jako zástupce dcery – předpokládám, že dceru v řízení zastupujete) vyzvána k nahlédnutí do spisu před vydáním rozhodnutí a vyjádření se k podkladům (dopis je formulován jako „vyrozumění účastníka řízení“). Využijte tohoto práva dcery, do spisu nahlédněte a žádejte posudek od posudkového lékaře. V něm jednak uvidíte, jaké potřeby budou dceři uznány (že je nezvládá), uvidíte tam i důvody, proč byly či naopak nebyly uznány, a v neposlední řadě máte právo se k podkladům vyjádřit.

Je pak už na Vás, zda budete dodávat nové důkazy, poukazovat na nedostatky v řízení, anebo zda v případě, že by dceři nebyly uznány původně uznané potřeby a mohlo by dojít k odebrání i I. stupně příspěvku, požádáte o ZPĚTVZETÍ ŽÁDOSTI.

Co je to zpětvzetí žádosti

Jedná se o velmi jednoduchý krok, který můžete učinit kdykoli, dokud není vydáno nové rozhodnutí. Po vydání rozhodnutí již tento krok udělat nemůžete, můžete se však standardním způsobem odvolat.

Pokud byste chtěla vzít zpět žádost, napište zcela jednoduše „Žádám o zpětvzetí žádosti o zvýšení příspěvku na péči pro moji dceru ze dne…., č.j.“
Žádost nezapomeňte doplnit o osobní údaje své a dcery, příp. uvést z jakého titulu dceru zastupujete (předpokládám, že jste opatrovnicí). Podejte na podatelnu úřadu a kopii si nechte potvrdit a pečlivě uschovejte.

Jakmile tento krok uděláte, celý spis se uzavře a řízení „jako by“ vůbec nebylo. První stupeň příspěvku tedy bude zachován i v případě, že by posudkový lékař v novém řízení navrhl odebrání dávky.
Je pak na úřadu práce, jak bude postupovat. Může buď sám zahájit nové řízení a znovu posoudit nárok dcery (původní posouzení použít nemůže) a nebo vyčká až skončí platnost stávajícího posudku a řízení zahájí potom.
Jakmile zahájí řízení úřad práce, Vy (ani dcera) je už zastavit nemůžete, ale ať tak či tak, získáte čas na další řízení se připravit – zajistit nové důkazy, lékařské zprávy apod.

V praxi tedy nemůžete „jen tak“ o příspěvek na péči přijít. O všech krocích, které úřad práce udělá, musíte být informována a vždy máte právo se k nim vyjadřovat.
Důležité však je přebírat poštu a na dopisy (i v době nouzového stavu) reagovat a s úřadem práce jednat.

Pokud byste si s kterýmkoli krokem nevěděla rady, obraťte se na nás, rádi Vám pomůžeme. Jen připomínám (což jistě víte), že např. na vyjádření k podkladům rozhodnutí máte jen 5 dnů, i tato lhůta se však dá prodloužit. Nepanikařte tedy a hlavně nás kontaktujte co nejdříve, abychom Vám svou odpověď stihli poslat včas.

S pozdravem a přáním úspěšného řízení

Mgr. Jitka Koutová, DiS.