Jak pokrýt výpadek v celodenní péči manželky?
Manželka je opatrovníkem našeho 20letého syna, který je mentálně postižen a potřebuje 24hodinovou péči.
Pokud by byla hospitalizována v nemocnici, musel bych se o syna starat já. Měl bych nárok na uvolnění ze zaměstnání, nebo jak bych měl postupovat?
Odpověď
Předně je potřeba, abyste byl zapsán jako pečující osoba u synova příspěvku na péči (evidováno na Úřadu práce – oddělení příspěvku na péči).
Pak máte tyto možnosti:
- Jako pečující osoba máte nárok na úpravu pracovní doby dle § 241 odst. 2 zákoníku práce
(2) Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)77a), o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. - Pokud by úprava pracovní doby nestačila (např. protože byste pro syna nevyužívali sociální službu – př. odlehčovací služba, asistenční služba), pak můžete požádat synova ošetřujícího lékaře, aby zhodnotil jeho zdravotní stav a vypsal Vám ošetřovné (dříve známo pod zkratkou OČR) dle § 39 odst. 1) písm. a) bod. 2.
§ 39
(1) Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu
a) ošetřování
1. dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo
2. jiné fyzické osoby, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo ženy, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo
Toto ošetřovné náleží jen po dobu 9 dnů, ale na neplaceném omluveném volnu (resp. ošetřování) pak můžete zůstat relativně neomezeně dlouho dle § 191 zákoníku práce
Důležité osobní překážky
§ 191
Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti podle zvláštních právních předpisů58), po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu59), po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiné fyzické osoby v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat.
Doplňuji komentář Wolters Kluwer (ASPI) s vysvětlením, že zaměstnavatel musí omluvit i absenci zaměstnavatele bez ohledu na to, zda za ošetřování náleží peníze (tj. i po uplynutí placených devíti dnů):
Výše uvedené případy jsou vymezeny v § 39 zák. o nemocenském pojištění, na který § 191 výslovně odkazuje. Toto ustanovení upravuje, v jakých případech a za jakých podmínek zaměstnanci vznikne nárok na dávku nemocenského pojištění – ošetřovné. Vznik či trvání nároku na ošetřovné v konkrétním případě ovšem nepodmiňuje existenci překážky v práci. Zaměstnavatel je tedy povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci i po uplynutí maximální délky podpůrčí doby pro ošetřovné (9, případně 16 kalendářních dní), trvá-li nadále potřeba ošetřování.
Ani jedna z variant příliš nezajišťuje finanční pohodu.
Manželka, protože nebude pečovat, neměla by od syna dostat zaplaceno z příspěvku na péči. Za péči byste měl dostat zaplaceno Vy. Manželka nemá nárok na žádné nemocenské dávky (pokud jen pečovala, z toho nemocenské neplyne). Vy asi zůstanete doma ze zaměstnání. Prvních devět dnů sice dostanete zaplacené ošetřovné, ale dále už budete mít jen onu zaplacenou péči (z příspěvku na péči).
Pokud Vám doma nebudou dostačovat prostředky (např. z úspor tvořených pro tyto příležitosti, náhradu z nějakého pojištění apod.), nejspíš budete mít problémy i s úhradou za bydlení, proto je vhodné uvažovat i o příspěvku na bydlení, kde se ale posuzují vždy kalendářní čtvrtletí zpětně, takže nárok může vzniknout až později a nebude to řešit současnou finanční nepohodu. Proto je dobré vědět, že existují i dávky hmotné nouze, kde je potřeba vyžadovat zohlednění podstatný pokles příjmů (dle § 10 odst. 2 a 7 zák. č. 111/2006 Sb.).
Do těchto dávek by se nepočítal příspěvek na péči, mobilita, ale pokud by syn měl invalidní důchod, tak ten by se počítal jako příjem (stejně jako Váš čistý příjem ze zaměstnání).
Současně mě napadá, pokud manželka musí do nemocnice, to by nemusela být nějaká banalita. Podívejte se do vyhl. č. 359/2009 Sb. (zde: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-359#prilohy), zda její nemoc není už na hranici invalidity (pokles pracovní schopnosti nad 35 %). Pokud by k tomu pak měla při dlouhodobých zdravotních problémech dobře napsané lékařské zprávy (v duchu vyhlášky) mohla by uspět se žádostí o invalidní důchod.
Mgr. Radka Pešlová
