pečuj doma

Jak podat námitku proti odejmutí invalidního důchodu

10.1.2021

Prosím, jak se odvolat ohledně odejmutí ID 1. stupně na základě vyjádření: není doložena porucha rovnováhy a pozornosti, pracovala jako ostraha. Vysvětlení: v 4/2015 infekce pravého ucha, opakovaná ORL vyšetření, přeléčena ATB, 7/2015 hospitalizována ORL, absolvovala pro Tinnitus a vertigo, následně MRI mozku. Pískání v pravém uchu trvá, neslyším na pravé ucho, sledována na ORL, trvají závratě, občasná nejistota při chůzi, hučení a tlak v uchu. V r. 2017 ID. I. stupně v popředí dlouhodobě tzv. Menierova choroba, pravostranná, s ušním šelestem a závratěmi, narušením pozornosti, spánku, kauz. léčba neexistuje… Datum vzniku invalidity dnem audiometrického vyšetření 11.5.2017. Po 5 letech evidence na úřadu práce získáno pracovní místo Ostrahy, 4hod.úvazek, chráněné místo pro OZP, i se vstupní prohlídkou kancelářských prostor.

Odpověď

Děkujeme Vám za důvěru a za Váš dotaz. Položila jste hned několik dotazů, pokusí se na ně postupně odpovědět. Nicméně celá problematika invalidních důchodů je poměrně složitá, proto, pokud by Vám bylo cokoli nejistého, neváhejte se na mne znovu obrátit.

Nejprve je třeba říci, že opravným prostředkem u invalidních důchodů není odvolání, ale námitka a tu je třeba podat úřadu, který rozhodnutí vydal, do 30 dnů ode dne převzetí rozhodnutí na poště. Lhůta začíná běžet následující den po převzetí dopisu na poště (pokud byl dopis uložen na poště delší čas, začíná lhůta běžet 10. dnem uložení, datum tedy doporučuji pečlivě zaznamenat a ohlídat).

Podotýkám, že je třeba počkat na doručení ROZHODNUTÍ, pokud jste dosud obdržela jen posudek o invaliditě, můžete si text námitky připravit, ale proti posudku se odvolat nelze, vyčkejte tedy na rozhodnutí.

Posudek je však podkladem, na jehož základě je rozhodnutí vydáváno, jeho obsah je tedy velmi důležitý a jsou-li v něm chyby či nedostatky, je třeba na ně v textu námitky poukázat.

Nárok na invalidní důchod je posuzován dle zákona 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Kritéria pro přiznání jednotlivých stupňů invalidity jsou tato:

I. stupeň – 35 – 49 % - pokles schopnosti výdělečné činnosti

II. stupeň – 50 – 69 % - pokles schopnosti výdělečné činnosti

III. stupeň – 70 % a větší pokles schopnosti výdělečné činnosti

Posudkový lékař musí u každého žadatele (na základě lékařských zpráv a osobního vyšetření žadatele před posudkovou komisí, k osobnímu posouzení však v době nouzového stavu dochází z důvodu bezpečí jen v malém množství případů) zhodnotit o jaké zdravotní postižení se jedná a jaká je jeho závažnost (stupeň). Podle toho přidělí příslušný počet procent „poklesu schopnosti výdělečné činnosti“.

Při určování těchto procent je posudkový lékař limitován vyhláškou č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Pro Vaši informaci si tuto vyhlášku můžete zdarma stáhnout např. na www.zakonyprolidi.cz. V textu vyhlášky můžete vyhledat všechna Vaše zdravotní omezení a jejich procentní „ohodnocení“.

Vyhláška je poměrně rozsáhlá - přes 100 stran, pro lepší orientaci je však rozdělena na oddíly podle onemocnění – do jakého oddílu a stupně Vás posudkový lékař zařadil, zjistíte z textu zprávy posudkového lékaře, který byste měla mít k dispozici. 

Já přikládám jen část, kde jsou popsány vady sluchu a obtíže s rovnováhou, můžete si tedy udělat představu o tom, jak byl Váš nárok posuzován. Věnujte pozornost zejména textu v úvodu, tj. posudkovým zásadám. Důvodem pro odebrání Vašeho důchodu mohla být totiž i skutečnost, že se ve Vašem případě jedná o jednostranné sluchové postižení. Ač je velmi obtížné s takovým postižením žít (a hledat s ním pracovní uplatnění), při posuzování nároku na invalidní důchod je podceňováno a v podstatě není považováno za natolik závažné, aby na jeho základě byl přiznán invalidní důchod.

Pokud tedy máte sluchovou ztrátu skutečně „jen“ na jednom uchu, hledejte argumenty spíš v lékařských zprávách popisujících Vaše obtíže s rovnováhou nebo u jiného zdravotního postižení, které zmiňujete.

Má-li žadatel o ID více zdravotních omezení, jejich procenta se nesčítají. Posudkový lékař pouze vybere 2 nejzávažnější. U prvního přizná procenta dle rozmezí uvedeného ve vyhlášce, druhý handicap (příp. další zdravotní omezení, je-li jich více) může „ocenit“ max. 10 %. Výsledný počet procent je tedy součtem těchto dvou čísel.

Ve svém dotazu se zmiňujete o Meniérově chorobě, o tinnitu, ale zároveň o jednostranné vadě sluchu a dalších zdravotních obtížích. Jde tedy o to, které zdravotní omezení je tím nejzávažnějším, tj. tím, které posudkový lékař označil jako „hlavní“. Zpravidla je za hlavní postižení označeno to, které je dle vyhlášky hodnoceno nejvyšším počtem procent poklesu schopnosti výdělečné činnosti. To zjistíte, nehlédnete-li do posudkového závěru (až úplně na konci posudku, zpravidla to bývá na 2. straně).

Stejným způsobem může posudkový lékař ohodnotit zdravotní stav žadatele o důchod jako velmi dobrý (např. dobře kompenzovaný léky nebo vhodnou pomůckou) a může až 10 % odečíst. S tím se v praxi sice moc nesetkávám, nicméně legislativa to umožňuje, proto se zmiňuji i o této možnosti. Pokud se tak stalo ve Vašem případě, mělo by to být v posudku zdůvodněno.

Vždy tedy počítejte, že procentuální rozmezí z vyhlášky muže být plus mínus 10 %.

Vy se zmiňujete o vyjádření posudkového lékaře v tom smyslu, že ke snížení počtu procent došlo proto, že jste pracovala. Takový postup je však při nejmenším rozporuplný, proto se v praxi setkávám spíš s tím, že to posudkový lékař řekne (ústně), do posudku to však nezaznamená. Proti ústnímu vyjádření námitku podat z pochopitelných důvodů nelze.

Pokud máte takovou informaci v posudku, je možné ji napadnout ve své námitce, minimálně tím, že práce ostrahy Vám byla „odsouhlasena“ ošetřujícím lékařem, že pracujete na zkrácený úvazek apod. Jde totiž o to, že pokud jste dosud pobírala invalidní důchod I. stupně, nebyla jste (a nejste) pojištěna důchodově, ale jen zdravotně. Předpokládá se tedy, že si ke svému invalidnímů důchodu budete (s ohledem na svůj zdravotní stav pochopitelně) přivydělávat, abyste byla zajištěna pro svůj budoucí starobní důchod, příp. pro zvýšení invalidity v případě zhoršení zdravotního stavu.

Na tomto místě je třeba říci, že posudkový lékař si nemůže nic domýšlet ani „dedukovat“. Pokud tedy Meniérova choroba nebyla doložena lékařskou zprávou, nelze se divit tomu, že ji posudkový lékař v posudku nezohlednil. Všechna Vaše zdravotní omezení (a jejich závažnost) by tedy měla být popsána v lékařských zprávách, které jsou součástí řízení, pokud tam tyto informace nejsou, můžete je v námitkovém řízení doplnit a to jak v textu své námitky, tak v přílohách jako důkazy.

Jen doporučuji držet se pravidla „méně je více“ a namísto dokladování velkého množství lékařských zpráv volit zprávy kvalitní a v menším množství s tím, že do námitky napíšete konkrétní odkazy na informace z konkrétních zpráv. Opět bohužel nelze přepokládat, že posudkový lékař bude hledat důkazy a tvrzení ve Váš prospěch, pokud je tam sama neuvedete.

Máte-li v námitkovém řízení uspět, je třeba, abyste si Vy sama udělala představu o tom, jak by Váš zdravotní stav měl být hodnocen. To za Vás bohužel nemůže udělat žádný poradce ani právník, můžete však požádat o konzultaci svého ošetřujícího/odborného lékaře, který zná Váš zdravotní stav nejlépe a může Vám tedy poradit, pokud ho seznámíte s podmínkami nároku na invalidní důchod tak, jak Vám je zde popisuji.

Sepsání námitky proti odebrání invalidního důchodu má svá specifika a náležitosti. Na OSSZ Vám poskytnou vzor pro sepsání, ten je však obsahově velmi stručný (odkazuje se v podstatě jen na nové lékařské zprávy a to je málo). Máte-li být v námitkovém řízení úspěšná, doporučuji tedy spíš ujasnit si to, jak chcete, aby Váš zdravotní stav byl hodnocen (sama zvolte kapitolu, oddíl i počet procent a navrhněte, do kterého stupně invalidity byste měla Vy být zařazena).

Pro sepsání námitky budete potřebovat rozhodnutí, posudek o invaliditě a příp. lékařské zprávy, kterými své vyjádření podložíte. Budete-li chtít se sestavením textu pomoci, ozvěte se nám, rádi Vám pomůžeme. Jen doporučuji kontaktovat nás nejméně týden před koncem lhůty, abychom se spolu stihli na všem domluvit, abyste svou námitku stihla podat včas.

S přáním úspěšného řízení ve Vaší věci

Mgr. Jitka Koutová, DiS.

Moravskoslezský kruh, z. s. zahájil nový projekt.
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.
Potom byste mohli být v kolizi. Přečtěte se návod právničky Radky Pešlové, jak situaci vyřešit.
Všechna čísla novin najdete na webu.

Články

ZPRÁVY: Lidovky: Pečující nemají kvalifikaci na péči. Co se chystá

20.12.2024 Počet seniorů, tedy lidí ve věku 65 let a více, vzroste ze současných 20 na přibližně 30 procent v polovině století. A bude pracovat, a tedy platit do veřejného systému méně lidí. Logicky je tak současný systém neudržitelný a bude třeba zvýšit jeho příjmy. Buď „dobrovolnými“ příplatky za péči, nebo nějakou daní. O obojím vláda uvažuje. více...

ZPRÁVY: Ocenění pro publicisty a fotografy od Rady vlády

19.12.2024 Známe vítěze 31. ročníku Ceny RVOZP za publicistické práce zaměřené na téma zdravotního postižení a fotografické soutěže. Ceny předali zmocněnkyně vlády pro lidská práva a místopředsedkyně Rady vlády pro osoby se zdravotním postižením Klára Laurenčíková a vedoucí sekretariátu Rady vlády pro osoby se zdravotním postižením Pavel Ptáčník. více...

PTÁTE SE: Jednání sociální služby s opatrovníkem klienta

18.12.2024 Potřebovala bych vědět, jaké jsou povinnosti pobytových služeb, co mohou dělat sami, co musejí konzultovat s opatrovníkem, jaký je vztah jejich smluvního lékaře vůči opatrovníkovi a podobně. To většinou člověk nezjistí pročítáním jejich webových stránek, kde je vše nalakováno na růžovo.
více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.