Dcera nemůže studovat. Jak to bude s invalidním důchodem?

Mé 16leté dcerce byl přiznán invalidní důchod 2. stupně s diagnózou paranoidní schizofrenie s platností od 1. 9. 2022, když ještě stěží občas /s IVP 3. stupně/ chodila na 1. stupeň střední školy. Kvůli svému zdravotnímu stavu školu nezvládla, musela ji ukončit a od září se hlásí na ÚP. Bohužel jsme nestihli dodat nové papíry od psychiatričky a klinické psycholožky, která doporučuje zaměstnání za mimořádných podmínek a invalidní důchod. Dcera byla dvakrát hospitalizována a bere nejsilnější léky, protože jí žádné nezabíraly. Není schopna fungovat, stále unavená, bojí se lidí. Má být přešetření po 3 letech a ukončení studia. Zatím čekáme, jak přijde rozhodnutí z Prahy a chceme dodat nové zprávy a odvolat se. Myslím, že by měla mít ID 3. stupeň. Psychiatra mi na to řekla, že tak mladým 3. stupeň nedávají, aby jí nevzali i ten 2. stupeň. Jak to vidíte?

Mám ještě jeden dotaz. Kdyby má 16letá dcera zvládla práci na dvě hodiny denně s invalidním důchodem 2.stupně a za tři roky by bylo přehodnocení zdravotního stavu. Vypočítával by se nově důchod podle té malé výplaty, nebo to nemá žádný vliv, když jí byl přiznán důchod ještě jako nepracující studentce?

Odpověď

Ve svém dotazu pokládáte hned několik otázek, pro přehlednost na ně tedy odpovím postupně:

1) ID III. stupně pro tak mladé lidi?

Co se týče toho, komu je a komu není invalidní důchod III. stupně přiznáván, Vaše psychiatrička má pravdu, ale jen částečně. Pokud Vám informaci sdělila tak, jak píšete, poskytla Vám poněkud zavádějící informace. Jde o to, že paní doktorka spojila několik typů invalidních důchodů dohromady.

Invalidní důchod III. stupně, který se přiznává až od 18. roku věku, o kterém mluvila paní doktorka, je tzv. invalidita z mládí. Jedná se o specifický invalidní důchod, který se přiznává mladým lidem, kteří nejsou schopni ani pracovní činnosti ani docházky na střední (natož vysokou) školu. Z tohoto důvodu si nemohou zajistit příjem, a především dobu pojištění ani studiem ani výdělečnou činností. Čeká se tedy do 18. roku věku, zda se jejich zdravotní stav nějak nestabilizuje či nezlepší a zda skutečně nebudou schopni ani pracovat ani studovat.
Pokud tomu tak je (podmínkou je lékařská zpráva dokladující neschopnost studia a neschopnost pracovní činnosti), je jim na základě jejich zdravotního postižení od 18 let věku přiznán invalidní důchod III. stupně, a to i přesto, že nesplňují jednu ze 2 základních podmínek pro přiznání invalidního důchodu, tj. dobu pojištění.

To však není případ Vaší dcery. Vaše dcera (ať již je její zdravotní stav dnes jakkoli závažný), na střední školu nastoupit mohla. Získala tedy (studiem) potřebnou dobu pojištění a na základě posouzení jejího zdravotního stavu jí posudkový lékař přiznal invalidní důchod II. stupně.

Odpověď na první otázku tedy zní ne, paní doktorka nemá pravdu, když říká, že mladí lidé (např. 16 let) nemohou získat ID III. stupně.

2) Přepočítávání invalidního důchodu za 2 nebo 3 roky?

Pokud by Vaše dcera nyní nastoupila do zaměstnání a odváděla ze své výdělečné činnosti sociální pojištění. Tj. nesmělo by jít o zaměstnání malého rozsahu ani o DPP (dohodu o provedení práce) s příjmem do 10 tis. Kč měsíčně, ale o pracovní smlouvu s odpovídajícím příjmem a odvody na sociální pojištění nebo o DPČ (dohodu o pracovní činnosti), pak by jí na jejím důchodovém účtu přibývala částka odváděného sociálního pojištění.

Pokud by za 2-3 roky požádala o vyšší stupeň invalidity a její nárok by byl uznán, došlo by i k přepočítání invalidního důchodu a při výpočtu tohoto ID III. stupně by byl zohledněn i příjem z jejího zaměstnání, tj. odváděné částky sociálního pojištění.

Jelikož však v naší poradně výpočet invalidního důchodu neprovádíme, nemohu Vám sdělit, jak výrazný by rozdíl ve výši invalidního důchodu byl. Nehledě na to, že dnes patrně ani Vy s dcerou nevíte, zda a nakolik bude dcera pracovat, příp. jak vysoký bude mít ze svého zaměstnání příjem.
Nejde totiž vůbec o to, zda pracuje na 2, 4 či více hodin denně či týdně apod., ale především o to, jak vysoký bude mít ze svého zaměstnání příjem, resp. jak vysokou z něho bude odvádět částku na sociální pojištění. Od toho se pak bude výpočet invalidního důchodu odvíjet.

Pro bližší informace týkající se výpočtu dceři důchodu doporučuji obrátit se na Okresní správu sociálního zabezpečení. Potřebné kontakty najdete na https://www.cssz.cz/.

3) Má dcera nárok na invaliditu III. stupně či nikoli?

Co se týče toho, jaký stupeň invalidity by měl být Vaší dceři přiznám, i zde je situace o něco složitější, než patrně čekáte. Dovolím si zde tedy shrnout podmínky, dle kterých je nárok na invalidní důchod posuzován a vyhodnocení situace ponechám na Vás, příp. na konzultaci s dceřinou psychiatričkou či jiným jejím ošetřujícím lékařem.

Podmínky nároku na invalidní důchod upravuje zákon č. 155/1995 sb., o důchodovém pojištění a vyhláška 359/2009 Sb., o posuzování invalidity.

To jaký stupeň invalidity bude dceři přiznán, záleží na velikosti poklesu tzv. schopnosti výdělečné činnosti, ta musí být nejméně 35 %, aby byla přiznána invalidita I. stupně. V následujících stupních jsou pak tyto hodnoty: 

I. stupeň – 35–49 % pokles schopnosti výdělečné činnosti,
II. stupeň – 50–69 % pokles schopnosti výdělečné činnosti,
III. stupeň – 70 % a větší pokles schopnosti výdělečné činnosti.

Přiznávání poklesu schopnosti výdělečné činnosti je závislé na zdravotním stavu, resp. posouzení daného žadatele. Posudkový lékař vždy vychází ze zprávy (zpráv) odborných lékařů a také z osobního posouzení žadatele před posudkovou komisí, i když k tomu dochází v posledních letech stále méně často.

To však většinou nevadí, protože posudkový lékař nemá k dispozici žádné diagnostické přístroje ani laboratoř, posouzení zdravotního stavu tedy v každém případě vychází především z lékařských zpráv. Čím lépe jsou zpracovány, tím více by posouzení mělo odpovídat skutečnému stavu. Samozřejmě, pokud je posouzení provedeno kvalitně.

Při určování počtu procent je posudkový lékař limitován vyhláškou č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Abyste si tuto vyhlášku uměla představit, jedná se o jakýsi výčet nejrůznějších nemocí a vad s tím, že u každého zdravotního omezení je stanovený počet %. Podle tohoto přehledu pak posudkový lékař postupuje a procenta přiznává.

Jelikož vyhláška je poměrně rozsáhlá (více než 100 stran), můžete si ji zdarma stáhnout na www.zakonyprolidi.cz. Můžete ji i zakoupit v některé z prodejen s právnickou literaturou (např. SEVT). Připojuji jen část týkající se zdravotního postižení Vaší dcery a také přehled všech kapitol této vyhlášky, abyste si mohla udělat představu o tom, jak je vyhláška členěna.

Má-li žadatel více zdravotních omezení, jejich procenta se nesčítají. Posudkový lékař pouze vybere 2 nejzávažnější. U prvního přizná procenta dle rozmezí uvedeného ve vyhlášce, druhý handicap může „ocenit“ max. 10 %. Výsledný počet procent je tedy součtem těchto dvou čísel.
Stejným způsobem může posudkový lékař ohodnotit zdravotní stav žadatele o důchod jako velmi dobrý (např. dobře kompenzovaný léky nebo vhodnou pomůckou, rehabilitací apod.) a může až 10 % odečíst.
Vždy tedy počítejte, že procentuální rozmezí z vyhlášky muže být plus nebo minus 10 %.

Bohužel jako poradce neumím posoudit, zda-li pokles pracovní schopnosti u Vaší dcery byl posouzen správně a to navíc jen z Vámi zaslaných kusých informací.
Namísto toho doporučuji pečlivě prostudovat zaslaný text vyhlášky, kde můžete vidět jednotlivé diagnózy a počty procent, které jim může posudkový lékař přiznat. Určitě věnujte pozornost nejen jednotlivým oddílům a položkám, ale také Posudkovým hlediskům (v úvodní části dané položky) a  Obecným posudkovým zásadám (v úvodu každé kapitoly).
Dle těchto kritérií si pak buď Vy sama s dcerou, příp po konzultaci s odbornou lékařkou, můžete udělat představu o tom, jaký stupeň invalidity by měl být dceři přiznán.

Nemáte-li rozhodnutí dosud „v ruce“, znamená to, že ještě nebyla podána námitka. Po obdržení rozhodnutí tedy můžete do 30 dnů podat námitku a v ní popsat, jak by měl být nárok dcery posuzován, příp. doložit lékařské zprávy a žádat přeposouzení dceřina nároku.

S přáním všeho dobrého

Mgr. Jitka Koutová, DiS.