Dcera bude mít i s invalidním důchodem II. stupně problém se uživit

Dceři byl přiznán invalidní důchod 1. stupně, avšak s její metabolickou vadou, vedoucí k velké únavnosti, neschopnosti soustředěně pracovat apod., včetně mentální retardace, není k jejímu zabezpečení vůbec dostačující. Bude mít velký problém uživit se, i pokud získá 2. stupeň, o který chceme požádat v námitce proti Rozhodnutí. A dále chceme požádat o začátek výpočtu důchodu od začátku střední školy. Jak napsat správné formulace? Mám obavy, abych to nepokazila, jedná se přece o budoucnost dcery, o její zajištění.

Odpověď

Co se týče posunutí data vzniku invalidity, pak ano, můžete o to požádat v rámci námitkového řízení. Je však třeba pamatovat hned na několik věcí, které s tím souvisejí.

Podmínky nároku na invalidní důchod upravuje zákon č. 155/1995 sb., o důchodovém pojištění a vyhlášky 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Aby mohl nárok na invalidní důchod vzniknout, je třeba vždy splňovat 2 podmínky:
1) Dobu pojištění
2) Zdravotní stav

U lidí s těžkým zdravotním postižením zákon umožňuje získat dobu pojištění školní docházkou na SŠ nebo VŠ. Navíc u lidí do 20 let věku stačí získat „méně než 1 rok pojištění“ (viz výše uvedený zákon). O invalidní důchod tedy mohou žádat, jakmile nastoupí na střední školu a získají, byť jeden jediný den pojištění. Jelikož píšete, že dcera studuje na střední škole, tak splněním této podmínky by neměl být problém.
V rámci námitky tedy můžete požádat o posunutí data vzniku invalidity až k datu, kdy dcera nastoupila na střední školu. Dále jít nemůžete, protože (byť zdravotní postižení vzniklo dříve), by dcera nesplnila dobu pojištění a neměla by na invalidní důchod nárok vůbec (!).

S otázkou stanovení data vzniku invalidity souvisí i Vaše druhá otázka, tou je správné určení stupně invalidity dcery, zde je tedy třeba zkoumat naplnění druhé podmínky a tou je zdravotní stav.
Tím, že budete žádat o posunutí data vzniku invalidity, bude také třeba doložit, že již v době nástupu na střední školu měla dcera závažné zdravotní postižení, a proto byla např. omezena při volbě střední školy, výběru studijního oboru a také budoucího zaměstnání.

Jelikož píšete, že dcera se z přiznaného invalidního důchodu I. (ale ani II.) stupně neuživí, pak je to tím, že u těchto stupňů invalidity se předpokládá výdělečná činnost. Důvodem je již tak skutečnost, že pobírání invalidního důchodu nezakládá nárok na hrazení (státem) sociálního, čili důchodového pojištění. Tím, že tedy invalidní člověk (I. nebo II. stupně) není sociálně pojištěn, „nespoří“ si budoucí starobní důchod a měl by mít nějaké zaměstnání.
Nemusí jít zrovna o plný úvazek, může jít o nějaký zkrácený, DPP či DPČ nebo o práci jako OSVČ. Vždy v závislosti na tom, jaké má daný člověk schopnosti a co mu umožňuje zdravotní stav.
Pokud píšete, že se dcera z důchodu neuživí, pak je třeba zjišťovat, za jakých podmínek bude schopna pracovat, např. s podporou asistenta, ve spolupráci s některou z organizací, resp. sociálních služeb nabízejících podporované zaměstnávání, v chráněné dílně (pozor, „chráněná dílna“ je lidové označení, oficiálně se jedná o zaměstnavatele zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením) apod.
Příp. pokud dcera není a nebude schopna pracovat vůbec (protože jí to zdravotní stav neumožňuje), zajistit o tom příslušné doklady a potvrzení od lékaře/lékařů.

Zbývá tedy zajistit potřebné doklady týkající se jeho špatného zdravotního stavu v době nástupu (a před ním) na střední školu. Doporučuji začít tím, že podle posudku o invaliditě zjistíte, pro jakou diagnózu přiznal posudkový lékař invaliditu I. stupně. Vysvětlení najdete v posudkovém závěru na samém konci posudku. Tam najdete informaci o tom, že zdravotní postižení dcery bylo zařazeno do kapitoly … , oddílu … dle vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity.

Jelikož nevím, zda byl Vaší dceři přiznán invalidní důchod pro mentální retardaci, metabolickou poruchu či jiné z jejích dalších zdravotních postižení, připujuji Kapitolu V - DUŠEVNÍ PORUCHY A PORUCHY CHOVÁNÍ a Kapitolu XI - POSTIŽENÍ TRÁVICÍ SOUSTAVY. Jelikož však nejsem lékař a možná jsem odhadla zařazení Vaší dcery nesprávně, připojuji také přehled kapitol, které ve vyhlášce jsou, abyste získala představu, jakým způsobem jsou zdravotní postižení ve vyhlášce dělena. Chcete-li si projít celou vyhlášku, můžete si ji zdarma stáhnout např. na www.zakonyprolidi.cz.

Projdete-li si celý posudek, měli byste získat přehled o tom, co vedlo posuzujícího lékaře ke stanovení I. stupně invalidity, ale i k tomu, jak a proč stanovil datum vzniku invalidity tak, jak jej stanovil. Často to bývá podle data podání žádosti, data posouzení, data v lékařských zprávách apod. Ať už však šlo o kterékoli z těchto dat, jsem přesvědčená o tom, že tímto dnem zdravotní postižení Vaší dcery zcela určitě nevzniklo. Bylo jen potvrzeno, ale vzniknout muselo mnohem dříve, což Vy také popisujete ve svém dotazu.
Jde tedy o to, doložit doklady (= lékařskými zprávami), že zdravotní postižení dcery vzniklo dříve, kdy dříve, to už je na Vás a na konzultaci s ošetřujícím (příp. odborným) lékařem dcery. Buď tím, že ho požádáte o zprávu, kde bude doba vzniku zdravotního postižení uvedena, nebo tím, že doma dohledáte lékařské zprávy se starými daty, potvrzující, že zdravotní postižení vzniklo dříve, než uvádí posudková služba.

Abych byla úplně přesná, invalidní důchod je přiznáván pro postižení, které buď trvá déle než 1 rok nebo dle poznatků lékařské vědy je pravděpodobné, že bude trvat déle než 1 rok.

Ve své námitce pak datum stanovené posudkovou lékařkou napadněte a přiložte lékařské zprávy, kterými doložíte, že zdravotní postižení vzniklo dříve. Námitkou žádejte stanovení data vzniku invalidity do doby nástupu na střední školu. Před toto datum nemá smysl se vracet, protože tam by pak dcera nesplnila první (výše zmiňovanou) podmínku, tj. dobu pojištění.
Do námitky zdůrazněte, že žádáte právě k datu nástupu na střední školu a to mj. proto, že právě při volbě střední školy již bylo patrné, že bude dcera omezena, jednak ve výběru oborů (s ohledem na specifika jejího zdravotního postižení), ale také do budoucna výběrem profese, kterou bude moci vykonávat.

Jelikož Vám jde i o to, aby dcera získala vyšší stupeň invalidity, pak předpokládám, že se zařazením do daného oddílu, příp. kapitoly, mohlo dojít k tomu, že zdravotní stav dcery je podhodnocen. Pokud tomu tak je, bude třeba pro nárok na invalidní důchod, žádat překvalifikaci na některý ze závažnějších stupňů.

Text vyhlášky slouží posudkovým lékařům jako určitý „návod“, jak mají dané zdravotní postižení posuzovat. Stejným způsobem může však pomoci i Vám, abyste věděli, jak na dceru je při posuzování nahlíženo a jak ve své námitce žádat o posouzení, resp. jakým způsobem.

Věnujte pozornost nejen jednotlivým oddílům a položkám, ale také Posudkovým hlediskům (v úvodní části dané položky) a Obecným posudkovým zásadám (v úvodu kapitoly).
Aby měla námitka větší šanci na úspěch, je třeba nejen vybrat, kam by dcera měla být zařazena, ale také to správně doložit lékařskými zprávami. Z výše uvedeného je Vám jistě jasné, že nejde o to doložit co nejvíce zpráv, ale především o to doložit takové, ze kterých bude patrné, kam by měla být zařazena.

Jen připomínám, že nejsem lékař, ostatně ani, kdybych lékařem byla, nebyla bych schopna (bez komplexní prohlídky a bez znalosti zdravotního stavu) posoudit, jak by dcera měla být správně klasifikována a kterému stupni (tj. kapitole, oddílu a položce) dle vyhlášky její zdravotní stav odpovídá. A právě to je třeba, abyste vy sami, příp. konzultací s lékařem vyhodnotili. S tím vám pomoci nemohu.

Samozřejmě můžete podat námitku i tak, že napíšete, že rozhodnutí bylo vydáno na základě nesprávně zhodnoceného zdravotního stavu, a budete žádat, aby vše ČSSZ posoudila a přezkoumala sama (tj. aby oni zdravotní stav dcery zhodnotili a zvážili, zda by neměla být zařazena jinam, např. do položky pro „těžší stupeň daného onemocnění/postižení, zde je však šance na úspěch naprosto mizivá. Většina těchto námitek bývá zamítána s tím, že odvolací orgán vše prošel a neshledal žádné pochybení.)

Chcete-li uspět, bude třeba, abyste buď sami nebo konzultací s lékařem do námitky navrhli, jak by zdravotní stav dcery měl být hodnocen a doložit to lékařskými zprávami, přesně tak, jak to můžete vidět ve vzoru, který připojuji.

Doporučuji projít nejen posudkový závěr, ale celý posudek. Zaměřte se především na „skutková zjištění“ a „posudkové zhodnocení“. Najdete-li zde nějaké chyby či nepřesnosti, je třeba na to v námitce upozornit.

Nepopírám, že se jedná o poměrně složitou problematiku, ale chcete-li získat invalidní důchod ve vyšším stupni, pak postup, který Vám zde popisuji, Vám zajistí největší šanci na úspěch. Pozor, jistotu, že invalidní důchod ve vyšším stupni získáte, Vám dát nemohu, ale ujišťuji Vás, že tímto způsobem své šance můžete velmi výrazně zvýšit.

Jelikož píšete, že dcera má nejen metabolickou poruchu, ale také mentální postižení a další obtíže, je jasné, že se u ní nejedná o jedno zdravotní postižením, ale že jich má více. V takovém případě můžete posudkový lékař nejen uznat počet procent při horní hranici (dané vyhláškou) pro jedno = hlavní zdravotní postižení, ale pro další zdravotní postižení přičíst dalších 10 %.
Je pochopitelně obtížné zkoumat, které zdravotní postižení či onemocnění je to nejzávažnější (typicky nesmyslná otázka, za je lépe nevidět nebo neslyšet). Z pohledu zákona je tedy nejzávažnějším to postižení či onemocnění, které je ve vyhlášce „hodnoceno“ nejvyšším počtem procent. Na to další (1, 2 či více) je pak možné přičíst dalších 10 %.
Problém s některými nemocemi však může být v tom, že z jednoho onemocnění vyplývá široké spektrum dalších obtíží. Základem však je jen jedno onemocnění. V takovém případě k přičtení 10 % nedojde.

V příloze Vám posílám vzor pro sepsání námitky. Ve vzoru uvidíte žádost o zvýšení stupně invalidity. V každém odstavci je tedy třeba vždy připsat, že žádáte o zvýšení (tak, jak Vás vzor navede) a rovnou uvádějte, že tyto obtíže měla dcera již v době nástupu na střední školu. V závěru pak do textu uveďte nejen stupeň invalidity, který by dle Vašeho názoru měla dcera získat, ale také konkrétní datum, od kterého by jí měl důchod náležet.

Pokuste se text upravit podle situace Vaší dcery a vypsat do něj vše tak, jak jsem vám popsala. Budete-li chtít Vámi sepsaný text se mnou konzultovat, velmi ráda se na něj podívám a pošlu Vám případné návrhy na doplnění či úpravy. Nenechávejte však konzultaci s námi (se mnou) na poslední chvíli a kontaktujte nás prosím nejpozději týden před skončením lhůty pro podání námitky.
Jen připomínám, že lhůta pro podání námitky činí 30 dnů ode dne převzetí rozhodnutí na poště a začíná běžet následující den po převzetí. Pokud byl dopis na poště uložen delší čas, začíná lhůta běžet 10. dnem uložení (důvodem je institut tzv. náhradního doručení, tj. dopis je považován za vyzvednutý i v případě, že byste jej nevyzvedli vůbec).

Pokud v textu posudku najdete chyby, nedostatky nebo nepřesnosti, je třeba dohledat lékařské zprávy (výčet lékařských zpráv, ze kterých posudkový lékař čerpal, vidíte na první straně posudku) a podle nich doložit, že posudkový lékař něco přehlédl, nezohlednil,… špatně vyložil apod. To vše pak uvedete do textu své námitky.
V námitce můžete žádat nejen o překlasifikování v rámci dané kapitoly, kam dceru zařadil posudkový lékař, ale můžete požádat o zařazaní do zcela jiné kapitoly, bude-li na dceru lépe „sedět“.

Rozumím tomu, že problematika invalidních důchodů pro vás může být složitá a orientace v legislativě obtížná. Pokud by vám tedy bylo cokoli nejasného, neváhejte se na nás opět obrátit, ráda vám vše vysvětlím.

Přeji Vám úspěšné vyřízení námitky

Mgr. Jitka Koutová, DiS.