Souhlas veřejného opatrovníka s operací opatrovaného
Opatrovanec není omezen ve svéprávnosti a má pouze ustanoveného veřejného opatrovníka. Soud toto rozhodnutí odůvodnil tím, že je opatrovanec v pobytovém zařízení, kde není ohrožen žádnou újmou a a o jeho zájmy se postará veřejný opatrovník. Před 14 dny jsem řešila praktický problém, pán by hospitalizován a měl mu být odejmuto jedno varle.
Já jsem jako veřejný opatrovník měla udělit souhlas s hospitalizací a s operací, což jsem odmítla, protože pán není omezen ve svéprávnosti a vycházela jsem z § 469: Opatrovník jedná pokud možno společně s opatrovancem. Jedná-li opatrovník v těchto případech samostatně, jedná v souladu s vůlí opatrovance. Nelze-li vůli opatrovance zjistit, rozhodne na návrh opatrovníka soud.
Pán není schopen svou vůli opravdu projevit, proto jsem s lékařem domluvila, že se obrátí na soud a zahájí detenční řízení. K operaci nakonec nedošlo kvůli jiným zdravotním komplikacím pána. Pokud jde o operaci, byla jsem toho názoru, že bude nutný souhlas soudu - viz § 101 OZ.
Prosím o radu, jak řešit situaci do budoucna. Obávám se, že hospitalizace se budou opakovat a pán skutečně nedokáže projevit svou vůli. Napadá mě podat jedině znovu návrh na omezení svéprávnosti, jinak se bude nutné obracet se na soud, aby rozhodnul. Je můj výklad správný?
Odpověď
Co se týče jakéhokoliv souhlasu s lékařským zákrokem, je otázkou, jak jste ustanovena opatrovníkem. Předpokládám, že Vás soud ustanovil spíše dle § 465 tomu, jehož zdravotní stav mu působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv. Tady se nevyžaduje vůle opatrovaného, příp. nahrazení soudem dle § 469 odst. 2. Dle § 469 oz jde o zvláštní způsob, kdy si sám opatrovaný zvolil/požádal o opatrovníka pro správu jmění. Tam ani nic jiného opatrovník nerozhoduje.
Takže odpověď, zda můžete běžné zdravotní jednání rozhodovat za opatrovaného, budeme hledat v listině opatrovníka (dle § 465 oz) a stanoveného rozsahu jednání. Pokud je neurčitý, tak bohužel uvažujete správně, buď bude nutné svéprávnost omezit, v zásadě vyjmenovat, co vše už pán nezvládá, a to svěřit do povinností opatrovníka.
Ale stejně jako by bylo limitované rozhodování třeba v penězích: na běžné a pak to, co se schvaluje s opatrovnickou radou (§ 480 oz) či se soudem (§ 483), tak v těchto a dalších paragrafech musíme hledat i zdravotní souhlasy.
§ 480 vymezuje, že s bez souhlasu opatrovnické rady nesmí opatrovník rozhodnout o zásazích do integrity opatrovance, nejedná-li se o zákroky bez závažných následků.
A správně jste identifikovala povinnost rozhodnout o odebrání varlete soudem (dle § 101 oz). Ještě přidávám (jen pro úplnost), kdyby ošetřovaný (omezený ve svéprávnosti) zákroku odporoval (a opatrovník souhlasil), postupovalo by se dle § 100 oz.
Omezení v rozhodování opatrovníkem (§ 480, § 100, § 101 oz) nezmění to, že bude pán omezen a Vám budou svěřena jednání ve zdravotní oblasti. Opatrovník rozhoduje vždy jen o běžném (tj. drobném) ošetření.
Mgr. Radka Pešlová
Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj a Ministerstvo zdravotnictví.