Opatrovník sestřenice chce prodat její byt. Lze tomu zabránit?
V roce 2020 zemřela teta, která se celý život starala o středně těžce postiženou dceru, naši sestřenici, a od té doby se táhnou nesmyslné soudní spory. Tetě jsme slíbili, že se o sestřenici postaráme (což činíme), přepsala proto byt na svoji sestru, naši maminku, a my jsme tento byt vyklidili a pronajali s tím, že z nájemného se budou hradit potřeby sestřenice. Jenže maminka byla obviněna z toho, že okradla sestřenici o byt, protože v té době, kdy teta podepisovala darovací smlouvu, si prý podle soudní znalkyně nemohla být vědoma vzhledem k zdravotnímu stavu, co činí, a tím neodhadla důsledky pro svou dceru. Maminka soud prohrála a musela byt vrátit zpět do dědického řízení. Jde zabránit účelovému prodeji bytu veřejným opatrovníkem? Sestřenice žije v DOZP.
Odpověď
Veřejný opatrovník má právo nakládat s nemovitostí opatrované jen se souhlasem soudu (dle § 483 občanského zákoníku). Soudu musí sdělit důvody prodeje a soud je buď bude, nebo nebude považovat za důležité.
Pokud se domníváte, že prodej nemovitosti není ve prospěch opatrované, pak je možné popsat své důvody a zaslat soudu, ideálně v čase, kdy se opatrovník snaží o schválení právního jednání.
Prodej nemovitosti může mít důsledek, že na hotovosti bude pro opatrovanou disponibilní větší částka (na její potřeby). Toto se využívá při zvýšených nárocích opatrované (třeba na cigarety, alkohol, uhrazení dluhu apod.), kdy se v zásadě věkem uspořená částka snižuje. Nespotřebovaná částka může být uložena do spořicích produktů a z úroků mohou být také hrazeny zvýšené náklady, případně financován pobyt v sociální službě, pokud běžný příjem (důchod) nedostačuje na plnou úhradu.
Pokud by se prodej neuskutečnil, bylo by třeba se o nemovitost starat, pronajímat ji, udržovat, ale možná by se časem zvyšovala její hodnota a z příjmů z pronájmu by bylo možné hradit zvýšené nároky opatrované a opět by byl tento příjem posuzovaným příjmem pro potřeby plné úhrady sociálních služeb.
Kterou formu správy majetku opatrovník zvolí a současně obhájí u soudu, nelze předjímat.
Máte-li za to, že opatrovník jedná účelově (např. prodej se uskutečňuje za nápadně nevýhodných podmínek), je možné na opatrovníka podat navíc trestní oznámení, stížnost soudu na výkon opatrovnictví, příp. podat stížnost krajskému metodikovi a veřejnému ochránci práv. Jestli a jak bude vedeno řízení a jak dopadne, to nelze předjímat, vždy bude záležet na okolnostech a výsledku šetření.
Mgr. Radka Pešlová