Opatrovnictví, asistence bez objednání, výpověď ze služby
Dvacet let dělám jako soukromá osoba opatrovníka muži s mentálním postižením, který je omezený ve svéprávnosti. Využívá službu podpory samostatného bydlení. Opatrovanec oslovil p. asistentku, aby ho doprovodila k lékaři a následně si chce nechat udělat odborné psychiatrické vyšetření. Služba mě však o ničem neinformovala. Jak je to, prosím, po právní stránce? Opatrovanec měl přání se sám objednat bez mého vědomí k lékaři a chce doprovod od asistentky. Může takto služba postupovat, že ho doprovodí bez mého souhlasu a vědomí? A druhý dotaz - mohu vypovědět této službě smlouvu a ukončit s nimi spolupráci? Opatrovanci se službou nemají problém, já spokojená nejsem. Mám obavy, že by to služba napadla a bránila se. Bylo by to na delší psaní...
Odpověď
Opatrovaný se sám (bez Vašeho vědomí) může objednat k jakémukoliv lékaři chce – jde o běžný úkon, na který není omezen (a to i když by v rozhodnutí o omezení svéprávnosti bylo uvedeno, že je omezen na zdravotní úkony – je to proto, že opravdu bazální věci omezit nejde).
Ale to, zda mu asistenční služba může, či nemůže poskytnout pomoc na jeho žádost, už závisí na několika věcech:
- je omezen na rozhodování o poskytování sociálních služeb – pokud ne, může si službu objednat
- je omezen na částku, které rozsah této služby nedosahuje – pokud ne, může si službu objednat
- jak je vymezen rozsah poskytované služby ve smlouvě o poskytování soc. služeb? Nemáte tam náhodou ustanovení, že si uživatel může přiobjednat službu?
- jakou máte (nejlépe písemnou) dohodu se službou mezi opatrovníkem a službou? Tato dohoda bývá, aby se ošetřilo, kdy Vám má dát služba vědět, jak pomáhá opatrovanci s penězi, doklady atd.
Celkově je poskytování sociálních služeb smluvní vztah (máloco najdete někde v zákoně ošetřené), tj. důležité je, co máte/nemáte sjednáno a dohodnuto. Ale obecně je ten, kdo kontroluje, jestli služba provozuje svoji službu (práci) dobře a v souladu se smlouvou, opatrovník. Proto, pokud o takový doprovod nestojíte (třeba opatrovaný nemá na úhradu této služby), tak zkontrolujte smlouvu, zda jste si tam náhodou nepodepsala, že opatrovaný sám může službu do určitého rozsahu objednávat a jinak podejte u služby stížnost, že poskytli službu v nesjednaném rozsahu a případně reklamujte úhradu takovéhoto neobjednaného úkonu.
ALE opravdu – prvně projděte smlouvy a dohody, které jste podepsala.
VÝPOVĚĎ:
Opět, nahlédněte do smlouvy a zkontrolujte možné podmínky výpovědi. Očekávám, že zde bude uvedeno, že uživatel může smlouvu vypovědět bez udání důvodu (možná zde bude nějaká výpovědní doba). Tzn. smlouvu lze vypovědět, i kdyby 100× služba měla námitky – jde o jednostranné právní jednání, které službě doručujete a pokud by to napadat chtěla, tak musí podat žalobu o neplatnost výpovědi, což je otázkou, jak a co by dokazovala, že jste při výpovědi něco nedodrželi.
Ale – je podstatné, zda můžete podat výpověď Vy, nebo to musí udělat opatrovaný. To je závislé od toho, na co je opatrovaný omezen a k čemu jste jako opatrovník pověřena. Pokud jste pověřena k zastupování při sjednávání, změně a ukončování smluvních vztahů v sociálních službách, můžete to udělat Vy. Pokud je ale opatrovaný omezen třeba jen na peníze – smlouvu (a její výpověď) si řeší sám/resp. za určitých okolností, pokud by byl omezen na nakládání opravdu s malou částkou, možná by šlo říci, že smlouva o poskytování soc. služeb je vlastně smlouva též o penězích a v tom rozsahu už opatrovaný rozhodovat nemůže.
Opravdu je ale nutné vidět Vaši listinu opatrovníka a smlouvu.
Je Vám z výše uvedeného jasné, co můžete/nemůžete a poradíte si dál?
Mgr. Radka Pešlová
Doplňující dotazy a odpovědi tučně v textu
Děkuji vám za vaši odpověď.
Prostudovala jsem si Rozsudek, v němž je uvedeno, "že pan XY je omezen ve svéprávnosti tak, že kromě běžných záležitosti každodenního života a nakládání s finančními prostředky do 400 kč týdně není schopen žádného dalšího právního jednání,..."
V rozsudku je dále uvedeno, že záležitostmi každodenního života se rozumí zejména záležitosti, které jsou běžné a podnikané opakovaně.
Podle toho, pokud dobře chápu, tato záležitost není běžnou záležitostí každodenního dne - myslím tím, objednání k lékaři bez mého vědomí?
Objednání se k lékaři není právní jednání a opravdu je to dennodenní záležitost (ačkoliv se neděje každý den). Pokud se cítím nemocná, nemusím čekat na rozhodnutí opatrovníka, zda schválí návštěvu lékaře. Jde o bazální záležitost.
Pokud by byla osoba omezena ve zdravotních záležitostech, tak ještě stále občanský zákoník i zákon o zdravotních službách dává právo pacientovi jednat samostatně, dokud to chápe a rozumí poučení (informovanému souhlasu).
Prostudovala jsem si smlouvu, ve které je mimo jiné uvedeno:
"Klient a poskytovatel se dohodli, v čem a jak často chce klient využívat pomoc:
- při starosti o své zdraví (podpora při objednání k lékaři, doprovod k lékaři, podpora při domlouvání s lékařem)"
V pořádku, služba provází.
Dále jsou vyjmenovány další úkony...
Ve smlouvě není žádné dojednání o informování opatrovníka. Víceméně je to hodně o tom, že klient si domlouvá s asistentem podporu. Ústně jsme si řekli, že když bude nějaká návštěva lékaře, chci být informována. Většinou mě tedy paní asistentka píše e-mail, ve kterém mě informuje. Protože ví, že někdy chci jít s opatrovancem sama - ortoped, popř. před operací atd., informujeme se.
To je tedy trošku škoda. Pak nemáte pravomoci vyjasněné...
Buď by to chtělo udělat ve smlouvě článek, co může klient sám, co může už jen s opatrovníkem, co rozhoduje opatrovník. Nebo byste mohla mít samostatnou dohodu mezi opatrovníkem a službou. Takhle jste vlastně podepsala smlouvu, která je pro Vás cárem papíru. Smlouvy se nepodepisují „do šuplíku“, ale pro případ konfliktu. Ten Vám nyní nastal, a tak situaci nemůžete opřít o smlouvu, ale musíte nějak lavírovat.
Můžete nyní vyvolat jednání o doplnění smlouvy a o vyjasnění kompetencí do budoucna. Např. přihlášení/odhlášení služby provádí za klienta opatrovník. Pouze v akutních záležitostech ku prospěchu klienta, nelze-li vyčkat na objednání opatrovníkem, může služba samostatně nad objednaný rozsah v zásadních záležitostech, které nesnesou odkladu, poskytnout klientovi více než smluvené péče, a to jen k přímému prospěchu klienta (např. klientovi se udělá špatně a je třeba ho doprovodit k lékaři a nelze čekat na opatrovníka, nebo opatrovník není dostupný).
O takovémto úkonu okamžitě služba informuje opatrovníka např. e-mailem, sms, pokud ho není možné zastihnout na telefonu.
V tomto případě nemám doposud žádnou informaci. A jejich argument bude, že si návštěvu a objednání u psychiatra přál klient a nechtěl, abych byla informována.
Argument, že si klient nepřál, abyste byla informovaná porazte tvrzením: „Vzhledem k tomu, že objednání služby má dopad do platby úhrady za péči, jde o právní jednání. Proto rozsah objednávané služby mající dopad do výše úhrady, kdy se pohybujeme v celkové částce přesahující částku, na kterou je opatrovaný omezen ve svéprávnosti a nad to je smlouva uzavřena mezi službou a klientem, který je však zastoupen opatrovníkem, tak je nutné změnu rozsahu služby a poskytnutí služby s vlivem na úhradu řešit nikoliv s opatrovaným, ale s opatrovníkem. Žádám o okamžitou nápravu a v dalších případech, kdy klient bude požadovat navýšení služby (byť jednorázové), aby takové navýšení bylo poskytnuto až v případě schválení opatrovníkem (jako zástupcem určeným soudem a též uvedeným ve smlouvě o poskytování sociálních služeb).“
Pro Vás: je to trochu demagogické a z pozice služby bych prskala. Ale Vy si musíte ustát, že jste jako v roli rodiče vůči dítěti a služba je v pozici školy. Má být partnerská, respektující atd., ale nemůže dítě prostě jen tak poslat třeba na divadelní představení za úhradu, kterou pak bude vyžadovat od rodiče jako správce prostředků dítěte.
A tady právě netuším, jak se zachovat. Organizace, která službu poskytuje, je velmi silná co do odbornosti práv a přání klientů... :-( A já po dvaceti letech začínám pochybovat o tom, co mohu já :-)
Viz výše – jste na pozici rodiče. Kontrolujete kvalitu, chráníte opatrovaného před manipulací od služby, kontrolujete práci a úhradu...
K ukončení smlouvy je uvedeno, že "klient může ukončit smlouvu kdykoliv bez uvedení důvodu. Klient to musí poskytovateli sociální služby oznámit písemně".
Ale Vy jako opatrovník zastupujete, takže, podle rozsahu opatrovnického oprávnění – pokud můžete sjednávat, měnit a ukončovat smlouvy, můžete tuto vypovědět.
Otázkou však je, když bych jako zástupce klienta smlouvu ukončila a klient byl se službou - resp. asistencí spokojený. Ale v tuto chvíli bych "zasáhla" já, jako opatrovník, který by chtěl službu vyměnit.
Ano, můžete – je to stejné jako když měníte dítěti školu, kde je relativně spokojené, ale Vy máte za to, že je to nepodnětné prostředí.
Názor opatrovaného (i jeho zvláštní přání) musíte ctít, nelze-li jim rozumně odporovat. Své důvody pro změnu vyargumentujte (pro sebe a pro případný budoucí spor či otázky soudu).
Mohu? Nebudu nařknuta, že jednám proti přání a právu klienta?
Nařknout Vás může kdokoliv z čehokoliv. Přání klienta není všespásné – máte-li rozumné důvody, tak právě proto Vás opatrovaný má. Jinak by Vás mít nemusel – mohl by si přát a rozhodovat sám, pokud má dost schopností dovodit vše okolo, manipulaci, chyby ve službě apod.
Právo klienta – klient má jistě právo na službu, ale očekávám, že bez té ho nenecháte. Také má právo na to, že hájíte jeho zájmy.
Mgr. Radka Pešlová
Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Statutární město Brno, Jihomoravský kraj a Ministerstvo zdravotnictví.