Opatrovnictví a uvolnění ze zaměstnání

Jsem opatrovníkem postiženého strýce, který je omezen na svéprávnosti a se kterým nesdílím společnou domácnost. Od zaměstnavatele mám 1x ročně možnost čerpat den volna na tzv. ,,osobní záležitosti" (pracuji od PO do PÁ). Toto volno zpravidla využívám na nezbytně nutné zařizování s opatrovancem. Na zbylé záležitosti (lékaři, soud, úřady...) si musím čerpat dovolenou, jelikož se zpravidla jedná o několikahodinové záležitosti. Má vůbec opatrovník možnost čerpání nějakého volna či jiné výhody nebo je skutečně za svojí funkci trestán tím, že si musí vybírat dovolenou na tyto záležitosti? Veřejný opatrovník je za výkon funkce placen, opatrovníci z řad členů rodiny však mají jen samé povinnosti a i toto může mít následně vliv, proč to členové rodiny nechtějí vykonávat.

Odpověď

Trošku Vaši situaci převrátím. Vy dobrovolně děláte opatrovníka svému strýci.

Vaše činnost tak může být nyní dvojí:

1. Opatrovnictví, což je jistým způsobem manažerská a ochranná funkce. Snažíte se vyřešit problémy, které plynou z toho, že se strýc nemůže obhájit sám. Budete řešit, když mu někdo bude pro jeho slabost ubližovat, okrádat ho apod. Tato funkce je bezplatná, pokud nejde o nějakou nadměrnou správu majetku, tam může soud stanovit opatrovníkovi úhradu.
2. Péče. Právem strýce je, aby když nemůže sám, tak aby se o něj někdo postaral. Toho někoho si on ale už nevybere a nevyřeší, kde na práci pečovatele, taxikáře, kuchařky, uklízečky, údržbáře atd. vzít prostředky. Stát lidem závislým na péči přispěje příspěvkem na péči, ale když jim nestačí, musí si mít možnost hradit péči z úspor anebo stát ještě podporuje domovy pro osoby závislé, kde péče nestojí víc než 85 % měsíčních pravidelných příjmů a příspěvek na péči (zde se péče a pobyt se stravou neplatí z úspor a majetku – ty opečovávanému zůstávají). 

Máte tedy místo strýce, který toho není schopen, povinnost mu zajistit péči, pokud ji potřebuje. ALE už nejste povinna tuto péči vykonávat Vy. Můžete manažersky sjednat službu, kontrolovat ji, určovat, jak a kdy bude pomáhat a máte možnost ji z prostředků strýce hradit. Pokud toto neděláte zajištěním externí služby, ale vykonáváte péči osobně Vy sama, pak buď jste současně pečující osoba a po souhlasu soudu si za svoji péči můžete platit z prostředků a případně příspěvku na péči strýce, nebo to pro strýce děláte v rámci jisté rodinné soudržnosti.

A teď k tomu, jestli jsou nějaké výhody pro opatrovníky:

Nelze vztah, kdy na péči a Vaší starosti de facto vydělává strýc, přenášet odpovědnost na Vašeho zaměstnavatele, že ten by měl tolerovat Vaši nepřítomnost v práci a případně ještě platit za to, že se o strýce v čase místo práce staráte. Zaměstnavatel je subjekt, který Vás přijal do pracovního poměru nikoliv ze solidarity, aby Vám udělal pohodlnější život, ale aby z času, který pro něj trávíte v práci a on jej platí, něco měl (zpravidla se podílíte na vytváření zisku).

Stát sice do vztahu zaměstnanec-zaměstnavatel „kecá“ formou zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti a dalšími předpisy, tak aby slabší zaměstnanec nebyl zaměstnavatelovou převahou převálcován, ale nereguluje úplně vše.

Příklad: pro pomoc druhým máme možnost darovat krev/plazmu. Je to jistě společensky záslužná činnost. Zpravidla na tom nevydělává ani dárce a ani příjemce. Jen někdy na tom vydělávají zpracovatelské firmy. Ale ani dobrý pocit z toho „pomohl jsem“ a ani zadostiučinění „bylo mi pomoženo“ nemá zaměstnavatel, ale při tom tomu v daný den zaměstnanec chybí, a navíc mu musí ten den za všechny zúčastněné strany jediný zaplatit, vydat ze svého mzdu, aniž by něco získal. Přesto toto v zákonech pro zaměstnavatelsko-zaměstnanecké vztahy zůstává a jsou tam některé další privilegované aktivity (účast na pohřbu, svatbě atd.). Ty stejné předpisy ale také uvádějí, že své záležitosti si máte vyřizovat především mimo pracovní dobu (vč. lékaře) a pokud to nejde, tak výjimečně v pracovní době na dobu nezbytně nutnou. Není to tedy tak, že mám osm hodin denně na práci, lékaře nebo pochůzky a pak mám mít volno. Je to tak, že mám mít osm hodin denně na práci. Pochůzky, lékaře a další povinnosti, ke kterým jsem se zavázala (např. přijetím opatrovnictví, péče atd.) si mám konat ve svém volném čase. A pokud na to potřebuji času více, mám si třeba nechat zkrátit pracovní úvazek, protože i zde zákon dává zaměstnavateli povinnost na žádost zaměstnance pečujícího o dítě nebo o člověka závislého na péči mu vyhovět v úpravě pracovní doby (nebrání-li tomu vážné provozní důvody).

Přes výše až možná drsný popis, chápu, že opatrování je funkcí často velmi nedoceněnou a neviditelnou, plnou povinností, kdy ještě třeba zbylá rodina, která nepomůže, ještě dokáže kritizovat. Přesto jen uvádím, že toto nelze přenést na zaměstnavatele, ale opravdu byste mohla tuto činnost vykonávat jako funkci pečovatelky a od strýce mít tuto funkci placenou. Peníze jistě nejsou vše a možná by Vám stačilo jen upřímné poděkování a pochopení, že jde o funkci těžkou, ale to zase nezajistí ani soud, ani zaměstnavatel.

Ještě občas bývá argumentem, proč by měl být doceněný opatrovník z rodiny, příměr, že veřejný opatrovník má za svoji práci (rozumějte opatrovnictví) také peníze. Tady je to tak, že veřejný opatrovník (zpravidla zaměstnanec obce) si vybral tuto práci jako zaměstnání a osm hodin denně tráví touto prací. Ale třeba když si (nebo třeba své rodině) doma uklidí nebo opraví pračku ve svém volném čase, tak také tuto činnost nedostane zaplacenou, jako třeba ji mají zaplacenou uklízečky, které v rámci své práce uklízí. Přestože se tento příměr nabízí, jde o dvě nesrovnatelné srovnávání.

Nicméně, kdyby strýc onemocněl, protože s ním žijete ve společné domácnosti, a kdyby potřeboval osobní ošetřování (jako to potřebují třeba děti), máte právo čerpat ošetřovné až 9 dnů, pokud to předepíše strýcův lékař.

Dále všechny „omluvenky“ najdete zde: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-590. Je zde především bod 8., který se týká doprovodů. Zaměstnavatel Vás z práce musí uvolnit, ale nezaplatí Vám dobu nepřítomnosti. Volno nejvýše jeden den, není stanoveno ročně, ale na jednu událost. Podporu zaměstnavatele pro pečující osoby a pro opatrovníky lze vyjednat také v kolektivní smlouvě. Někteří větší zaměstnavatelé, kteří mají nouzi o zaměstnance, případně si chtějí skvělé zaměstnance udržet (než by jim snižovali úvazek, o což by zaměstnanec kvůli péči mohl žádat) jsou schopni přistoupit i na individuální požadavky zaměstnanců.

Přestože jsem Vás nejspíš svým moralizujícím popisem nepotěšila, doufám, že jsem alespoň napomohla lepšímu pochopení situace.

Doplním ještě, že občas brání opatrovníkům si za péči nechat zaplatit to, že by toto musel schválit soud (aby sobě z peněz opatrovaného svým rozhodnutím platili – jde o kolizi zájmů opatrovaného, aby měl peníze a pečujícího, aby spravedlivě získal peníze opatrovaného), a pak druhým důvodem bývá, že nelze získat oprávněnou výši příspěvku na péči. Pokud byste po shlédnutí posudkových kritérií (zde: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-505#prilohy), měla dojem, že strýc by měl mít nárok na vyšší příspěvek, než má, napište nám. Vysvětlíme Vám princip, jak pohlídat doklady, aby byla vyšší pravděpodobnost správného získání příspěvku.

Mgr. Radka Pešlová

---

8. Doprovod
a) Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu
1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,
2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.
b) Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce.
c) Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu.
Pro účely tohoto bodu se rodinnými příslušníky rozumí fyzické osoby uvedené v bodě 7.

 

 

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Statutární město Brno a Jihomoravský kraj.