Opatrovaný byl vystěhován z družstevního bytu

Před omezením svéprávnosti (r. 2022) došlo k vystěhování družstevníka z družstevního bytu. Zřejmě byl předtím družstvem obesílán, ale nereagoval. Již v té době trpěl duševní poruchou. Předpokládáme, že družstevní práva k bytu již má někdo jiný. Oslovili jsme bytové družstvo se žádostí o nahlédnutí do dokumentace týkající se opatrovaného a také o sdělení, jakým způsobem byl vypořádán družstevní podíl. Odepsal nám advokát, který prý družstvo zastupuje (mailem, bez el. podpisu, nemáme žádný podklad o tom, že družstvo oficiálně zastupuje) a sdělil, že náš opatrovaný již není členem družstva, a proto nemá právo nahlížet do dokumentace. Také nám sdělil, že nevidí žádný racionální důvod k nahlížení, když soud žádné pochybení neshledal (vyklizení). Jak se dostat k dokumentům bytového družstva?

Odpověď

Zkusila bych zvolit tyto možnosti:

Datovou zprávou nebo doporučeně podat: Žádost o sdělení osobních údajů vedených u družstva a popisem za jakým účelem jsou zpracovávány a v jakém rozsahu s využitím práva na přístup k osobním údajům (s odvoláním na GDPR). Pokud by to nepomohlo tak zaslat předžalobní výzvu ve stejném duchu. Ale toto není jisté, zda Vám bude k něčemu vědět, že schraňují třeba jméno a rodné číslo... ale třeba se dozvíte něco víc.

A pokud máte alespoň kusé informace, že dokážete odhadnout, v jaké době o podíl přišel, podala bych trestní oznámení pro podezření z podvodu, lichvy a krádeže, kde bych popsala, že bylo nejspíš zneužito opatrovaného jako zdravotně postiženého, že pro něj žádáte advokáta pro zvlášť zranitelnou oběť, že se připojíte do řízení s náhradou škody, a že žádáte vyrozumět, jak je v řízení postupováno.

Pokud byl opatrovaný soudně vystěhován (proběhlo naznačované vyklízení), požádejte soud o sdělení čísel spisových značek, kde bylo v minulosti s opatrovaným vedeno nějaké řízení, a následně máte právo nahlédnout do spisu. U spisové dokumentace, kam následně budete mít právo nahlédnout, budete moci napadat způsoby doručení, že nebyl opatrovaný v daném čase zastoupen:

• Neplatnost jednání pro nedostatek zastoupení duševně postižené osoby
  Doručování exekucí vs. duševní choroba (III. ÚS 747/2000)
  Byla-li v exekučním řízení vznesena námitka duševní poruchy povinného v průběhu nalézacího řízení, přitom nebyl zbaven nebo omezen ve způsobilosti k právním úkonům (§ 10 obč. zák.), avšak v průběhu nalézacího řízení bylo rozhodováno bez nařízení jednání, kromě převzetí rozhodnutí povinný neučinil žádný procesní úkon a nalézací soud neměl k dispozici žádnou indicii nasvědčující jeho duševní poruše, z ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) o. s. ř. plyne pak pro soud v exekučním řízení nezbytnost zabývat se otázkou, zda převzetí rozhodnutí povinným v nalézacím řízení bylo platným procesním úkonem s účinky doručení.
  Dospěl-li by soud v exekučním řízení na základě provedeného dokazování k závěru, že převzetí rozhodnutí povinným v nalézacím řízení nebylo platným procesním úkonem, je povinen dle § 268 odst. 1 písm. a) o. s. ř. exekuční řízení zastavit.
  
  
• Co je to DUŠEVNÍ PORUCHA (30 cdo 844/2015) a neplatnost
  Duševní poruchou je nejenom duševní porucha, ale i krátkodobá porucha psychických funkcí, hluboká porucha vědomí, slabomyslnost a jakákoli jiná těžká duševní odchylka, jestliže měla za následek ztrátu nebo zmenšení rozpoznávacích či ovládacích schopností (např. jednorázový stav opilosti, drogové opojení, hypnóza atd.).
  Má-li být učiněn právní závěr, že právní úkon je podle § 38 odst. 2 obč. zák. neplatný, musí být bez pochybností prokázáno (učiněno jistým v procesním smyslu), že předmětná osoba jednala v duševní poruše alespoň přechodné povahy, která by ji činila k tomuto předmětnému právnímu úkonu neschopnou.
  Nikoliv tedy každá duševní porucha fyzické osoby, která činí právní úkon, vede k jeho absolutní neplatnosti, nýbrž pouze ta duševní porucha, která jednající osobu činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou z důvodu, že nemůže posoudit následky svého úkonu nebo své jednání ovládnout.
  Neplatnost právního úkonu podle § 38 odst. 2 obč. zák. vyžaduje bezpečné zjištění, že účastník právního úkonu v době, kdy učinil právní úkon, nedokázal posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout. V řízení je tedy zapotřebí zjistit existenci duševní poruchy, a zda tato duševní porucha měla vliv na schopnost jednající osoby posoudit následky svého jednání a ovládnout svou vůli. Zjišťování těchto právně významných skutečností si (z povahy věci) vyžaduje znalecké posouzení.
  
  
• Zmatečnost spočívající v nedostatku řádného zastoupení účastníka, 21 Cdo 1015/2011
  Nedostatek řádného zastoupení účastníka (fyzické osoby) v řízení před soudem představuje zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. c) o.s.ř. jen tehdy, jestliže takový účastník neměl procesní způsobilost.
  
  
• Nález Ústavního soudu ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. IV. ÚS 2992/08
  Nepřítomnému účastníkovi musí být zajištěna ochrana jeho zájmů i základních práv; funkce opatrovníka byla vytvořena proto, aby do důsledku hájila zájmy nepřítomného, což představuje mj. studium spisu, podávání vyjádření a vedení celého sporu za nepřítomného tak, jak by takovou povinnost byl nucen plnit smluvní zástupce (srov. sp. zn. I. ÚS 559/2000). Jedná se zde totiž o dosažení ústavněprávní maximy rovnosti účastníků řízení.
  Účastník řízení musí být ze zákona v rozsahu, v jakém nemá procesní způsobilost, zastupován zákonným zástupcem nebo opatrovníkem. Jedná se např. o překážku samostatného jednání v řízení danou nedostatkem věku, svéprávnosti.
  O ustanovení opatrovníka rozhoduje správní orgán usnesením, které se oznamuje pouze tomu, kdo je ustanovován opatrovníkem, a nevylučuje-li to povaha věci nebo stav opatrovance, který způsobuje, že opatrovanec by nebyl schopen vnímat obsah usnesení, též jemu.
  Vybraná osoba je povinna funkci opatrovníka přijmout, pokud jí v tom nebrání závažné důvody, a odpovídá za povinnosti, které by měl jinak v řízení Účastník, kterého zastupuje.
  Opatrovníkem nelze ustanovit osobu, o níž lze mít důvodně za to, že má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy opatrovance.
  
  Přestupkové řízení Příručka pro praxi přestupkových orgánů obcí, krajských úřadů a dalších správních orgánů; Jan Černý, Eva Horzinková, Helena Kučerová; 12. vydání podle platného stavu k 1.9.2011
  
  
• Nejvyšší soud, 24 Cdo 668/2022
  Z hlediska povahy vztahu mezi opatrovancem a opatrovníkem je tedy zřejmé, že v rozsahu opatrovancova omezení svéprávnosti je třeba na opatrovníka hledět jako na jeho zástupce (srov. § 436 o.z.) se všemi právy a povinnostmi, které mu z tohoto zástupčího oprávnění vyplývají. Spadá-li proto určité právní jednání do rozsahu, v němž je svéprávnost osoby omezena, jedná za opatrovance (člověka omezeného ve svéprávnosti) v této záležitosti jeho (hmotněprávní) opatrovník, vůči němuž je třeba tato právní jednání směřovat, včetně případného doručování jejich písemného vyhotovení. Z toho vyplývá, že, aby v takovém případě nastaly účinky hmotněprávního jednání vůči osobě omezené ve svéprávnosti, musí být toto hmotněprávní jednání doručeno hmotněprávnímu opatrovníkovi této osoby;
  ...je-li doručeno pouze osobě omezené ve svéprávnosti (opatrovanci), pak účinky
  hmotněprávního jednání nenastanou do té doby, dokud nebude řádně doručeno rovněž jejímu (hmotněprávnímu) opatrovníkovi.

Ať uspějete

Mgr. Radka Pešlová

---

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují: TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj, Ministerstvo zdravotnictví, Nadace zdraví pro Moravu, Nadace Agrofert, Středočeský kraj a drobní dárci.