Opatrovaní si přejí uzavřít manželství
Jsem veřejným opatrovníkem, opatrovanec si přeje se vdát za svého přítele. Opatrovanec není způsobilý právně jednat ve věcech mimo jiné i uzavření manželství. Opatrovanec i její přítel jsou oba mentálně postižení a společně žijí v Chráněném bydlení již asi 7 let. Z toho 2 roky bydlí zcela samostaně v bytě, který je součástí Chráněného bydlení. Jak správně postupovat, abych přání opatrovvance naplnila.
Odpověď
Předně bych ráda upozornila, že nejste povinna naplnit všechna přání opatrované (soudím, že pojem opatrovanec je užit pouze obecně, ale že jde ve skutečnosti o ženu, když se chce vdát za svého přítele a uzavřít manželství – pokud jde o muže, tak upozorňuji, že manželství zatím pro dva muže není přípustné, ale lze uzavřít registrované partnerství). Jako opatrovník musíte přání zvážit s ohledem na:
- Lze tomuto přání rozumně odporovat? Opatrovaní mívají často nereálné představy (proto také skončili v opatrovnictví), proto musí opatrovník vždy přání prověřit, zda naplnění nelze rozumně odporovat (např. opatrovaný chce bydlet sám, vše zvládat sám, ale je plně závislý na péči – lze domluvit jednolůžkový pokoj, lze domluvit snížení pomoci, lze domluvit specificky podpůrnou péči, ale nelze opatrovaného přestěhovat do nájemního bytu a vypovědět všechny dosavadní služby, protože opatrovaný je jinak na péči plně závislý).
- Je toto přání v souladu se zájmem opatrované?
Pokud byste se domnívala, že je to v zájmu opatrované a jejímu přání tak nelze rozumně odporovat, můžete činit další kroky…
K úvaze, zda je to v zájmu opatrované, doporučuji si odpovědět ještě na tyto otázky:
- Je opatrovaná (i budoucí ženich) schopna pochopit důsledky manželství? Manželství je právní závazek (proto k němu bývá osoba omezena). Manželé mají vyživovací povinnost, povinnost podílet se na rodinné domácnosti, nabývají do společného jmění manželů, dědí po sobě (to mimochodem mohou i osoby, které spolu žijí), mají za sebe rozhodovací pravomoc ve zdravotním jednání (to lze nahradit jmenováním důvěrníka), mají občasně právo na informace (např. v nemocnici), mají právo rozporovat nakládání se společným jměním druhým z manželů, rozhodují společně o rodinné domácnosti, dluhy jednoho mohou postihnout dluhy druhého, muž (manžel) je automaticky zapisován jako otec do rodného listu dítěte, které porodí manželka…
- Pokud je opatrovaná schopna dovodit všechny důsledky (jen pro pořádek – schopnost dovodit důsledky ještě neznamená, dobře se rozhodnout), proč je opatrovaná?
- Pokud toto nedovodí, co vlastně od uzavření sňatku očekává?
- Co vede opatrovanou k potřebě (přání) uzavřít manželství? Šlo by to naplnit i jinak?
- Setkala jsem se s opatrovanou, která toužila se vdát, protože slyšela, že se to tak má a chtěla svatbu (jako oslavu). Opatrovnice neposoudila jako rozumné, aby se právně zavázala (tedy fakticky uzavřela manželství) a současně to tak viděl i soud. Ale aby bylo splněno skutečné přání opatrované, opatrovnice snoubencům vystrojila svatbu (obřad, výzdoba, šaty, dort, prstýnky, polibek…), ale k právnímu uzavření manželství nedošlo, což opatrovaná stejně nebyla schopna dovodit, a protože se snoubencem spolu žili, bylo to pro ně naplňující a dostačující).
- Zamýšlím-li se, ad absurdum, šlo by se souhlasem soudu udělat i změnu příjmení (s odůvodněním), darování pro případ smrti (aby bylo zajištěno obejití dědických skupin), i případně schválení převedení podílu majetku na partnera opatrované, a také vyjednat v CHB společné bydlení.
Pokud i po přečtení mé úvahy (výše) stále uvažujete o hledání cesty, jak „povolit“ opatrované sňatek, tak pod v současnosti platným občanským zákoníkem se již nežádá přivolení k manželství, ale je třeba podat návrh na zúžení omezení svéprávnosti opatrované, tj. aby soud vrátil svéprávnost v rozsahu uzavírání manželství. Soud po zvážení dovedností opatrované (pravděpodobně zadá vyhotovení znaleckého posudku) buď omezení svéprávnosti změní, či nikoliv.
Mgr. Radka Pešlová
Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj a Ministerstvo zdravotnictví.