Odmítání léčby při psychických a fyzických potížích

Jedná se o moji tetu, která má 45 let, je svéprávná a pochází z Ukrajiny. Bydlí s mým duševně nemocným strýcem (schizofrenik, plný invalidní důchod) u mě v rodinném domě, jsem jediný vlastník RD. Jsem pověřený soudem jako opatrovník mého strýce. 
Teta už 3 roky nepracuje, její zdravotní a psychický stav se za 3 roky velmi zhoršil, zhubla po tu dobu 20 kg. Teta nepobírá žádné příspěvky na živobytí, bydlení. Strýcův důchod utratí za 5 dní a pak nemají na jídlo celý měsíc, nemluvě o poplatcích za bydlení, inkaso, které dotujeme my za tetu a strýce. Teta návštěvy u praktického a odborného lékaře odmítá, všem sděluje, že je zdravá a nic jí není. Odmítá brát antidepresiva a další léky. Jelikož teta neplatila zdravotní pojištění, hrozila nám exekuce za nedoplatek a penále na zdravotním pojištění za tetu, teď platíme za tetu více jak 2 roky zdravotní pojištění. 
Teta má poruchu jednání, nemá přehled o dění, co je potřeba platit, jak hospodařit, nutnost registrovat se na ÚP. Teta často trpí bludy, má svůj uzavřený svět, nechodí na vyšetření, na preventivní prohlídky. Často rozbíjí a vyhazuje věci doma, s rodinou nespolupracuje. Když měla záchvaty, byla 3x přivolána sanitka, do zprávy napsali pouze: Psychóza, řešit přes praktického lékaře.
Jelikož bydlíme ve společném rodinném domě, její zhoršený zdravotní a psychický stav nás velice tíží a působí na zdraví celé rodiny. Teta už do práce nepůjde, protože ji nikde nevezmou kvůli zdravotnímu stavu. Její rodina na Ukrajině vůbec nejeví zájem, jsou radí že mají klidné stáří.
Dotazy zní:
Jak tetu dostat k lékaři, aby ji vyšetřili a stanovili diagnózu – nařídili léčení, jelikož do práce už nepůjde?
Jediné východisko je podat žádost na soud v omezení svéprávnosti (jednání s lékaři, hospitalizace, úřady, finanční omezení) a vyšetření soudem stanoveným lékařem, aby stanovil diagnózu, a žádost o možný důchod?
Popřípadě další možností řešení v této věcí?

Odpověď

Ptáte se na konkrétní dotazy v závěru svého popisu, tak na ně také odpovím, ale vzala bych situaci Vaší tety trochu zeširoka.

Píšete, že jste opatrovníkem strýce, ale současně, že „Strýcův důchod utratí za 5 dní a pak nemají na jídlo celý měsíc, nemluvě o poplatcích za bydlení, inkaso, které dotujeme my za tetu a strýce.“
Tady by bylo dobré upozornit, že jako opatrovník možná máte povinnost hospodařit s prostředky strýce Vy a pak je máte hlídat a nepředat tetě, která s nimi není schopná hospodařit.

Zdá se, že má strýc s tetou také nízké příjmy, protože píšete, že teta nic nevydělává, bylo by proto vhodné řešit alespoň příspěvek na bydlení, pokud máte v rodinném domě zkolaudované dvě bytové jednotky a teta se strýcem užívají svoji jednotku. Pokud není dům zkolaudovaný pro dvě rodiny, pak byste byli posuzovaní všichni dohromady, a to už by možná nemuselo vyjít. Kalkulačka pro výši příspěvku je zde: https://www.mpsv.cz/web/prispevek/orientacni-vypocet-prispevku-na-bydleni.

Dále uvádíte, že teta je Ukrajinka. To by mohlo situaci s opatrovnictvím trochu komplikovat. Pokud tu teta nemá obvyklý pobyt a je tu třeba v rámci válečného konfliktu se statutem „strpění“, tak by se také nemuselo omezení svéprávnosti řešit u našeho soudu, ale u soudu ukrajinského (je to ve stylu, že pro cizince platí především jejich právo a naše právo se na ně uplatňuje jen, pokud mají k naší republice blízký vztah):

zák. č. 91/2012 Sb.
Omezení svéprávnosti a věci opatrovnické

§ 33
(1) Ve věcech omezení svéprávnosti, jakož i ve věcech opatrovnických je dána pravomoc českých soudů, jde-li o osoby s obvyklým pobytem v České republice, nebo jde-li o státní občany České republiky, i když mají obvyklý pobyt v cizině. Český soud nemusí řízení zahájit, stačí-li k ochraně práv a zájmů státního občana České republiky opatření učiněná v cizině.
(2) Není-li dána pravomoc českých soudů podle odstavce 1, omezí se český soud na opatření nutná k ochraně osoby a jejího majetku a uvědomí o tom orgán státu, ve kterém má osoba obvyklý pobyt. Kdyby příslušný orgán cizího státu poměry osoby v přiměřené době neupravil, učiní tak český soud.
(3) K uvědomění orgánů cizího státu podle odstavce 2 český soud nepřistoupí, jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanty a osoby požívající doplňkové ochrany podle jiného právního předpisu. V takovém případě upraví poměry osoby český soud.

§ 34
Podmínky vzniku a zániku opatrovnictví a podmínky pro omezení a zbavení svéprávnosti se řídí právním řádem státu, ve kterém má opatrovanec obvyklý pobyt. Opatrovnická péče se týká zásadně opatrovance a jeho majetku, nechť je tento majetek kdekoliv, pokud stát, v němž majetek je, přiznává této opatrovnické péči účinnost.

§ 35
Povinnost přijmout a zastávat opatrovnictví se řídí právním řádem státu, ve kterém má opatrovník obvyklý pobyt.

§ 36
Právní poměry mezi opatrovníkem a opatrovancem se řídí právním řádem státu, v němž má sídlo opatrovnický soud nebo orgán.

§ 37
Pokud z ustanovení § 34 až 36 nevyplývá něco jiného, činí český soud opatření podle českého hmotného práva.

§ 38
Pravomocná cizí rozhodnutí ve věcech omezení a zbavení svéprávnosti a ve věcech opatrovnictví cizince, která byla vydána soudy nebo orgány státu, jehož je cizinec občanem (dále jen „domovský stát“), nebo státu, v němž má cizinec obvyklý pobyt, se uznávají bez dalšího řízení.

A nyní, kdybychom řekli, že teta je v ČR už dlouho, žije tu, má tu obvyklý pobyt, tak mohu odpovědět na další otázky:

Jak tetu dostat k lékaři, aby jí vyšetřili a stanovili diagnózu – nařídili léčení, jelikož do práce už nepůjde?

• Právo neléčit se je poměrně silné, proti povinnosti lékaře léčit. Ale pokud je teta „zdravá“, protože jí to říká její nemoc, pak vlastně neříká ona, že se nechce léčit, ale právě ta nemoc. Tedy – u zdravých lidí, ti mají právo se neléčit, pokud jsou poučeni, co vše to obnáší a dokáží to pochopit (říká se tomu negativní reverz). Ale pokud je člověk ovlivněn nemocí, a proto se nechce léčit, tak lékaři jeho „nemocné ne“ nemusí respektovat, ale mohou ho léčit v případě jeho ohrožení života/zdraví, i proti jeho vůli (jen musí do 24 hod. informovat soud o tom, že detenčně zadrželi osobu proti její vůli).
• Lékaři toto dělávají až opravdu v těžších stavech.
• Lépe reagují lékaři, když už osoba má opatrovníka – víc to pro ně znamená, že osoba je nemocná. Není to pravidlem, ale je to častější.
• Můžete také domluvit obvodního lékaře, aby přišel k tetě na návštěvní službu a tetu vyšetřil. Lékař má sice mlčenlivost a dost možná se s Vámi bavit nebude. K návštěvní službě více informací zde: https://www.vzp.cz/o-nas/tiskove-centrum/otazky-tydne/navstevni-sluzba-praktickeho-lekare.
• Také jde opravdu v ataku tety opakovaně volat rychlou a pak, pokud lékař tetu nenařídí hospitalizovat, můžete si na něj stěžovat. Případně ~ můžete ho nutit, aby Vám podepsal, že tetu odmítá nechat hospitalizovat. Nemá sice povinnost Vám něco takového podepsat (vyplývá to už z principu, když ji neodveze), ale často ho to přinutí uvažovat ještě o dalších možnostech a možná změní názor.
• Cestou je opakovaně volat pomoc a na lékaře tlačit.
• Soudní nařízená léčba se děje až ve chvílích, kdy by teta něco opravdu páchala, dřív v tom soudy nebývají aktivní.
• ALE – při omezování svéprávnosti může soud vyšetření nařídit.

Jediné východisko je podat žádost na soud v omezení svéprávnosti (jednání s lékaři, hospitalizace, úřady, finanční omezení) a vyšetření soudem stanoveným lékařem, aby stanovil diagnózu a žádost o možný důchod?

• Jednání s lékaři se tím nevyřeší – protože pořád zůstane problém, jak k lékaři tetu dostat. Hospitalizovat tetu proti vůli taky lékař nebude automaticky na přání opatrovníka – k tomu musí mít důvod (resp. k tomu sám musí určit, že je důvod).
• Opatrovnictví není vězení, bachařina, hlídací služba a drezura, ale je to pomoc a ochrana tetiných práv. Třeba, když na ni budou lékaři zlí a upírat ji dostatečnou péči, tak to budete jako opatrovník hájit, pokud toho nebude teta schopná.
• Jako opatrovník byste mohl podat žádost o důchod a řešit přiznání invalidního důchodu. Jen pozor, bez dobrých zpráv to nebude tak jednoduché (musíte mít zprávy tak, aby bylo možné vůbec někam podle vyhlášky tetu zařadit a invaliditu určit – podívejte se do vyhlášky zde: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-359#f4031909, ať tušíte, jaké shánět zprávy).
  • Když budete podávat návrh na omezení svéprávnosti, zkuste použít náš vzor (od str. 117 a 127 https://www.mskruh.cz/publikace/opatrovnik-v-praxi) a současně v návrhu doplňte soudu žádost o položení dalších OTÁZEK SOUDNÍMU ZNALCI, protože byste pak u tety mohli usilovat o přiznání invalidního důchodu zpětně:
  • Jako účastník řízení žádám o doplnění otázky soudnímu znalci:
    • Od kdy osobu ovlivňuje její duševní porucha (nemoc/postižení), že není schopna rozeznat činnosti v oblasti uzavírání smluv (zejména kupních, darovacích, nájemních, o úvěru apod.), od kdy není schopna porozumět důsledkům uzavření takových smluv.
    • Od kdy osobu ovlivňuje její duševní porucha (nemoc/postižení) v oblasti nakládání s finančními prostředky.
    • Od kdy osobu ovlivňuje její duševní porucha (nemoc/postižení) v oblasti jejího pracovního výkonu a schopnosti vykonávat pravidelnou, kvalifikovanou a jejímu vzdělání odpovídající pracovní (výdělečnou) činnost? Od kdy je zásadním způsobem snížena její pracovní schopnost?
    • ZDŮVODNĚNÍ:
      Vážený soude, otázky znalci chci doplnit pro potřeby prokázání absolutní neplatnosti právního jednání učiněného v duševní poruše a stanovení invalidity zpětně a tím uplatnění práva budoucího opatrovance na řádné přiznání invalidního důchodu v odpovídající výši.
      Rozsudek o omezení svéprávnosti v tomto rozsahu považuji za rozhodnutí mající též deklaratorní povahu, že tu jistý stav už v minulosti byl dán, a že z tohoto faktického stavu byl dán i stav právní, tj. že v řízení posuzovaná osoba již v minulosti nebyla plně svéprávná uzavřít dané právní jednání.
      Domnívám se, že soud je nadán schopností poskytovat ochranu práv (dle ustanovení § 1 občanského soudního řádu občanský soudní řád sleduje spravedlivou ochranu práv. Podle ustanovení § 3 téhož zákona je občanské soudní řízení jednou ze záruk spravedlnosti a práv, slouží k upevňování rozvíjení zásad soukromého práva.).
      Z výše uvedeného navrhuji, aby byly otázky znalce a jeho závěry zapracovány/doplněny do posudku pro potřeby omezení svéprávnosti.
• Pozor – k návrhu na omezení svéprávnosti by bylo vhodné mít lékařskou zprávu. Psychóza není málo, ale lepší by už byl závěr obvodního lékaře.
• Pokud je teta Ukrajinka, je vhodné uvažovat i o nárocích na Ukrajině. V tom Vám bohužel neporadíme, ale s Ukrajinou máme mezinárodní dohody o uznávání dob pojištění pro potřeby důchodového pojištění (lidově – práce na Ukrajině se počítá jako odpracovaná pro naši část důchodu). Pokud budete opatrovníkem, je nutné i jako opatrovník řešit tato práva tety.

Popřípadě další možností řešení v této věcí?

• Jeví se mi jen hlídání peněz strýce. Je otázkou, zda na to teta nebude reagovat ataky, což by vyvolalo potřebu volání rychlé záchranné služby.
• U strýce můžete zkusit řešit i zúžení společného jmění manželů (pokud jsou s tetou manželé), aby dluhy nepřecházely na něj. Více informací zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/jak-se-vyhnout-dluhum-marnotratneho-manzela-a-ochranit-pred-nimi-spolecny-majetek-97754.html

Snad je to pro Vás zatím alespoň nástin řešení.

Mgr. Radka Pešlová

 

---

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují: TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj, Ministerstvo zdravotnictví, Nadace zdraví pro Moravu, Nadace Agrofert, Středočeský kraj a drobní dárci.