Nakládání s uspořenými penězi opatrovaného syna
Jsem maminka a opatrovník 21letého mentálně postiženého syna. Na stavebním spoření má už naspořeno přes 120 tis. a bude mu letos končit. Můžu tyto peníze převést na běžný účet, spořicí účet a část třeba investovat bez souhlasů soudu? A pokud ne, jaký je postup? A lze pak z těchto naspořených peněz dofinancovávat pobytovou službu? A poslední otázky - když syn z důchodů platí částku na domácnost (elektřinu, televizi, paušal na mobil apod.) trvalým příkazem, musí to být nějak ošetřeno dohodou? A pokud ano, jak se při sepisování dohody postupuje?
Odpověď
Bohužel pro Vás nemám ke stavebnímu spoření jednoznačnou odpověď. A bude velmi záležet na stavební spořitelně, jak se k situaci (také) postaví.
V minulosti proběhla změna zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření v § 5 odst.:
(12) K uzavření nebo změně smlouvy pro nezletilého účastníka nepotřebuje jeho zákonný zástupce souhlas soudu, neboť toto právní jednání se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte.
(13) Ukončení smlouvy pro nezletilého účastníka se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte, dojde-li k němu po uplynutí doby stanovené v § 12 odst. 2 písm. a); nesouhlasí-li s ukončením smlouvy pro nezletilého účastníka všichni jeho zákonní zástupci, vyžaduje se souhlas soudu.
Tím bylo řečeno, že rodiče nezletilých dětí jsou plně způsobilí za své děti rozhodnout o ukončení stavebního spoření bez souhlasu soudu. Bohužel tato změna neproběhla (výslovně) pro opatrované, příp. pro osoby omezené ve svéprávnosti a jejich opatrovníky.
Přesto je situace dětí a rodičů obdobná situaci opatrovanců a opatrovníků. S odvoláním na podobnost jednotlivých znaků bych se u spořitelny dovolávala ukončení bez soudního schválení.
Ale pokud na to spořitelna nepřistoupí, máte možnost podat žalobu o vydání bezdůvodného obohacení, ta je zpoplatněna, anebo vyhovět jejímu požadavku a podat návrh na schválení právního jednání: Ukončení smlouvy pro opatrovaného. Pak může nastat situace, kdy soud návrh schválí, pak potvrdí verzi spořitelny, že jste to sama udělat nemohla a bylo třeba souhlasu soudu. Anebo soud návrh zamítne a v odůvodnění bude napsané, že to nepatří do pravomoci soudu, ale že rozhodnutí je schopen učinit opatrovník sám. Pak byste měla pravdu Vy (resp. byla by v pořádku analogie s uvedeným § 5).
Vzory pro návrh naleznete zde:
- https://justice.cz/documents/56569/1997908/N%C3%A1vrh+-+schv%C3%A1len%C3%AD+pr%C3%A1vn%C3%ADho+jedn%C3%A1n%C3%AD+-+omezen%C3%AD+sv%C3%A9pr%C3%A1vnosti.docx/6b3cdd6b-282d-4b6a-a572-0a07e42eb085
- https://www.mvcr.cz/soubor/vzor-navrh-na-schvaleni-pravniho-jednani-nebezny-ukon.aspx
- https://www.vzory.cz/vzory/spory-soudy/navrh-na-schvaleni-pravniho-jednani-soudem-za-osobu-omezenou-ve-svepravnosti/
Dále se ptáte, zda můžete dofinancovávat sociální službu:
Tady je otázkou, o jakou službu jde. Obecně není povinnost hradit sociální služby jen z příspěvku na péči nebo jen z důchodu. Můžeme hradit služby i z dalších zdrojů, je-li to přiměřené. Jen na pobytové služby se vztahuje omezení (§ 73 zák. č. 108/2006 Sb.):
(3) Maximální výši úhrady za ubytování a stravu stanoví prováděcí právní předpis. Po úhradě za ubytování a stravu při poskytování pobytových služeb v týdenních stacionářích musí osobě zůstat alespoň 25 % jejího příjmu, a při poskytování pobytových služeb uvedených v odstavci 1 písm. b) až e) musí osobě zůstat alespoň 15 % jejího příjmu.
(4) Úhrada za péči se stanoví při poskytování
a) pobytových služeb, s výjimkou týdenních stacionářů, ve výši přiznaného příspěvku,
b) pobytových služeb v týdenních stacionářích maximálně ve výši 75 % přiznaného příspěvku.
(5) Osoba, které jsou poskytovány sociální služby podle odstavce 1 a které by po úhradě nákladů za ubytování a stravu nezůstala z jejího příjmu částka uvedená v odstavci 3, je povinna doložit poskytovateli těchto sociálních služeb výši svého příjmu pro účely stanovení úhrady podle odstavce 3 a neprodleně mu oznamovat změny v příjmu, které mají vliv na výši úhrady podle odstavce 3.
Váš poslední dotaz cílí na „když syn z důchodů platí částku na domácnost“:
Domnívám se, že Váš syn nic o své vůli neplatí. Pokud jste za syna jako opatrovník rozhodla, že z jeho příjmů (ač spravedlivě) si vezmete prostředky na úhradu Vaší (společné) domácnosti, pak jste jednala v kolizi. A nemůžete takovou dohodu sama se sebou (jednou v pozici vlastníka domácnosti a jednou v pozici opatrovnice syna) uzavřít.
Je třeba v souladu s § 460 občanského zákoníku (Dojde-li ke střetu zájmu zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem zastoupeného či ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, anebo hrozí-li takový střet, jmenuje soud zastoupenému kolizního opatrovníka.) požádat soud o ustanovení kolizního opatrovníka. S tím pak uzavřete dohodu o tom, kolik syn bude na domácnost přispívat.
Vzor k ustanovení kolizního opatrovníka naleznete na str. 83 zde: https://www.kr-zlinsky.cz/docs/clanky/dokumenty/8984/manual-socialniho-pracovnika.pdf. Dohodu o úhradě nákladů za domácnost pak sepíšete volně: „Dohodli jsme se na úhradě měsíčně ... + % poměr z doplatků přeplatků a pokud dojde k valorizaci částek, tak bude úhrada v daném poměru navýšena.“
K tomuto tématu doporučuji i náš článek ke kolizi mezi pečováním a opatrovnictvím: https://www.mskruh.cz/poradna/pravni-poradna-pro-opatrovniky/ptate-se-jsem-opatrovnikem-i-pecujicim-a-dostavam-se-do-kolize.
Mgr. Radka Pešlová
Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují: TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj, Ministerstvo zdravotnictví, Nadace zdraví pro Moravu, Nadace Agrofert, Středočeský kraj a drobní dárci.