Může opatrovník zakázat nahlížet do lékařské dokumentace?

Jsem opatrovnicí mé matky. Můj bratr po mě žádá povolení k nahlížení do lékařské dokumentace matky. Vzhledem k tomu, že má velmi nepříjemné chování k ošetřujícím lékařům i personálu, nedala jsem souhlas k jeho nahlížení do zdravotní dokumentace. Mám právo mu neumožnit toto nahlížení? Jsem povinna ho informovat o zdravotním stavu matky - medikace apod.?

Odpověď

Jako opatrovník máte především odpovědnost vůči své opatrované (mamince). Musíte plnit její přání, která se zakládají na její vůli, a pokud je nelze zjistit, musíte postupovat v jejím zájmu.

Pokud se bratr chová nepříjemně k lékařům, ale současně to vzbudí lepší péči o maminku, pak neposkytnutí informací bratrovi není ve prospěch maminky/opatrované.

Pokud se bratr chová nepříjemně k lékařům, ti to neumí odfiltrovat a chovat se profesionálně a následně se projevuje zhoršení péče o Vaši maminku, bylo by potřeba si na postup lékaře stěžovat (je v rozporu s § 28 zákona o zdravotních službách), ale současně je obhajitelné, že právo na informace za maminku neudělíte.

Protože je právem – udělit právo na informování bratra, zcela jistě to není povinnost. Proto, abyste se rozhodla, jak právo využijete, musíte ale upustit od vlastních antipatií (ty by byly podstatné v případě informací o Vaší osobě) a musíte zvážit zájmy maminky.

Toto hledisko musíte zohlednit i v tom, zda jste povinna poskytnout bratrovi informace o stavu maminky (vč. medikace). Pokud by si to maminka přála, měla byste to dělat tak, jak by to maminka chtěla. Pokud toto není schopná projevit, musíte jednat v jejím zájmu. Pokud je v zájmu maminky, aby bratr věděl, co jí je (třeba by chtěl najít a vyjednat lepší léky, nebo by se s maminkou chtěl rozloučit, pokud je ve vážném stavu, možná by chtěl pro maminku zajistit specifickou hrazenou péči...), pak jste povinna mu informace poskytovat. Pokud takové důvody nenajdete, pak nejste povinna mu informace poskytovat.

Chápu, že přístup bratra může být útočný nejen k lékařům a personálu, ale může být i zpochybňující Vaše rozhodování a možná se Vám bratrovi těžko odolává. Přesto to uvažte – Vaše maminka má potomků více a možná by to chtěla jinak. Na druhou stranu, soud jmenoval opatrovníkem Vás, a proto se můžete (dospělácky) rozhodnout, že je k prospěchu nedat příležitost ke konfliktu. Možná totiž i pohoda opatrovníka (třeba i současně pečující osoby) – Vás, je také důležitá, protože má dopad na kvalitu Vaší péče o maminku.

Mgr. Radka Pešlová

---

Práva pacienta

§ 28

(1) Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.

(3) Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo
a) na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb,
b) zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb, které odpovídají zdravotním potřebám pacienta, a zdravotnické zařízení, pokud tento zákon nebo jiné právní předpisy nestanoví jinak,
c) vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, popřípadě zdravotnického pracovníka, než který mu poskytuje zdravotní služby; to neplatí, jde-li o poskytování neodkladné péče nebo o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,
d) být seznámen s vnitřním řádem zdravotnického zařízení lůžkové nebo jednodenní péče (dále jen „vnitřní řád“),
e) na

1. nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou,
2. nepřetržitou přítomnost opatrovníka, popřípadě osoby určené opatrovníkem, je-li osobou, jejíž svéprávnost je omezena tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí (dále jen „pacient s omezenou svéprávností“),
3. přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem,

a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence; tím není dotčen § 47 odst. 1 písm. b),
f) být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje,
g) znát jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků přímo zúčastněných na poskytování zdravotních služeb a osob připravujících se u poskytovatele na výkon zdravotnického povolání, které jsou při poskytování zdravotních služeb přítomny, popřípadě provádějí činnosti, které jsou součástí výuky,
h) odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka,
i) přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče, a to s ohledem na svůj zdravotní stav a v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak,
j) přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a náboženských společností registrovaných v České republice nebo od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti (dále jen „duchovní“) v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a s ohledem na svůj zdravotní stav, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohrožení jeho života nebo vážného poškození zdraví, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,
k) na poskytování zdravotních služeb v co nejméně omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb.

(4) Pacient s omezenou svéprávností nebo který je nezletilý, může požadovat, aby při poskytování zdravotních služeb nebyla přítomna osoba podle odstavce 3 písm. e), uvádí-li, že jde o osobu, která ho týrá nebo jinak zneužívá či zanedbává. V tomto případě se postupuje podle § 35 odst. 5.

(5) Práva pacienta uvedená v odstavci 3 písm. c), e), i) a j) nemůže uplatnit pacient, kterému je poskytována záchytná služba nebo který je povinen se podrobit odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Tento pacient rovněž nemůže při uplatňování práva podle odstavce 3 písm. h) odmítnout přítomnost příslušníka Policie České republiky, příslušníka Vojenské policie, strážníka obecní policie nebo příslušníka Vězeňské služby České republiky (dále jen „Vězeňská služba“), který na žádost poskytovatele poskytuje součinnost při poskytování záchytné služby nebo při vyšetření podle věty první.