Lze doplácet sociální službu z úspor opatrované?

Naše opatrovanka byla umístěna do sociálního zařízení – do domova se zvláštním režimem. V tomto zařízení má podepsat dvě smlouvy. Jednu na zajištění sociální služby. A druhou na nadstandardní služby. Smlouva na zajištění sociálních služeb je na takovou částku, že by jí po zaplacení nezůstalo zákonných 15 % z důchodu. Smlouvy na zajištění nadstandardních služeb je koncipována tak, že se musí platit 5 000 Kč i v případě, že klientka nevyužije ani jednu z těchto nadstandardních služeb. Jedná se o „povinný“ paušál. Tato smlouva je s jiným subjektem než smlouva na sociální služby. Nicméně pobyt je podmíněn podpisem této smlouvy o nadstandardních službách.
Paní má našetřeno více než 800 000 Kč a dále má peníze uložené na stavebním a penzijním spoření ve výši téměř 300 000. Před umístěním so sociálního zařízení byla dlouhodobě v psychiatrické nemocnici. Dlouho trvalo, než se podařilo najít vůbec nějaké sociální zařízení, pro které by byla cílovou skupinou. Nemocnice nás samozřejmě tlačila do toho, že naše opatrovanka by měla být umístěna do sociální služby. Opatrovanka je vdaná, avšak manžel o ni nejeví žádný zájem, nenavštěvuje ji. Jde o to, že opatrovanka má dost prostředků, aby mohla pohodlně žít v sociálním zařízení, kam už byla přesunuta. V dobrém úmyslu jsem si myslela, že by se to mohlo platit z jejích úspor. Jaký na to máte prosím názor Vy?

Odpověď

Bohužel se dostáváte do nevýhodnější a slabší pozice jako tomu je mnohokráte u veřejných i laických opatrovníků.

Sociální služba není schopná ufinancovat svoji péči a provoz jen ze zákonných prostředků (v horším případě chce na poskytování služby zbohatnout), a tak hledá přilepšení nezákonnými postupy (protiprávním jednáním). Klient a jeho zástupce jsou pak v postavení, kdy nemaje na výběr, je zneužita jejich tíseň, a tak se hledají způsoby, jak zákon podvodně obejít. Síť sociálních služeb je podfinancovaná a omezená, takže najít poctivější službu (kde jsou lidově řečeno i Ti, co na takový hraný nadstandard z úspor nemají) je téměř nemožné, protože jsou lůžka v těchto službách plná.

Není primárně špatně podepsat smlouvu se základní úhradou:

1. péče z celého příspěvku na péči
2. stravy do výše 235 Kč za celodenní stravy
3. bydlení do výše 280 Kč

a to dokonce, pokud na to klient (opatrovaný) nemá. Protože po doložení příjmů (kam se počítá nejen důchod, ale třeba i úroky z úspor, výživné, polnosti, pronájmy atd.) mu služba musí zaručit tzv. sníženou úhradu, tj. ponechat mu z doložených příjmů 15 %.

Je proto standardní, že se podepíše smlouva na (zákonné částky) a pak se oznámí výše příjmů a účtuje se jen snížená úhrada.
Zbylou část NEMŮŽE žádným způsobem doplatit klient, protože by se jednalo o postup vyloučený zákonem (tj. byl by neplatný a služba by se bezdůvodně obohacovala). Nejde ani podepsat darování z majetku klienta, protože dle § 2067 občanského zákoníku je toto neplatné:

(1) Darování osobě, která provozuje zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, anebo osobě, která takové zařízení spravuje nebo je v něm zaměstnána, JE NEPLATNÉ, stalo-li se v době, kdy dárce byl v péči takového zařízení nebo jinak přijímal jeho služby.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, je-li obdarovaný osobou dárci blízkou.

Řešení se nabízí:

• Uspořené prostředky uložit na dobře úročené účty (nyní vhodné dokonce uložit na termínované vklady a zajistit si tak dlouhodobější lepší úročení) – úrok je příjem, takže každý měsíc úrok vybrat a použít na úhradu.
• Uspořené prostředky investovat třeba do polností a ty pronajmout – pronájem je zdroj příjmu.
• Manžel by byl ochoten službu doplácet a uzavřel by se službou dohodu o spoluúčasti (ale jen do výše chybějících 15 %). Nicméně sice píšete, že je opatrovaná v manželství, ale že manžel nejeví zájem, takže by pak mohl vzniknout i problém, že úspory i další majetek jsou ve společném jmění manželů a hradit sumy nad zákon by mohly být manželem napadány, protože i jemu ubývá ze společných prostředků. 

Mohla byste situaci ještě obejít tak, že byste službě vůbec nedokladovala výši příjmů, platila smluvenou plnou úhradu, služba by netušila, že má poskytnout plnou úhradu. ALE – to by bylo z Vaší strany možné klasifikovat jako neuplatňování práv opatrované a jako trestný čin dle trestního zákoníku:

• krádež (§ 205),
• zpronevěra (§ 206),
• podvod (§ 209),
• porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220),
• porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221).

Proto bych se do toho nepouštěla. A to i když máte silnou motivaci „nikdo jiný mi opatrovanou nevezme a LDN na mě tlačí“. Teoreticky by šlo opatrovanou převést do domácího prostředí a tam z úspor (nad vyplácený příspěvek na péči) hradit intenzivní péči, pokud byste našli terénní službu s dostatečnou kapacitou (pečovatelskou, asistenční) anebo by se v okolí našel někdo, kdo by dokázal péči zastat jako soukromá osoba (zde by se uzavřela smlouva s asistentem sociální péče).

S najitím vhodné služby jsou povinni pomoci i na obecním a krajském úřadě. Je jasné, že pokud není volná kapacita, tak se hledá špatně, ale krajský úřad může uvolnit více prostředků na dofinancování sociálních služeb, a tím se může kapacita v některých místech navýšit. Pokud se na krajský úřad netlačí, tak se pak taky nic nemění a nová místa nejsou.

Dále se zmiňujete o požadované částce 5 000 Kč za nadstandard, který ani nebude poskytnut. I toto je bohužel občasná (známá) taktika, jak vydírat klienty, aby služba byla zaplacena více, než zákon umožňuje.
Z pohledu služby lze toto klasifikovat jako lichevní jednání (§ 218 trestního zákona, § 1796 občanského zákoníku) anebo dokonce úplatkářství (přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332), nepřímého úplatkářství podle § 333 odst. 2), což je dokonce trestným činem (dle trestního zákona), kterého se můžete dopustit i Vy, a který jste povinna oznámit.
Opět nedoporučuji se do toho pouštět. Vím, jste v kleštích, ale právě o to víc je služba i Vy na hraně trestního stíhání.

Podepsání takové smlouvy by bylo neplatné anebo by v horším případě zavazovalo Vás toto platit ze svého (resp. z prostředků opatrovníka), protože jste zanedbala své povinnosti zástupce (správce).

Dokud neprojde změna zákona o sociálních službách, kde bude trh služeb alespoň trošku rozvolněn, máte jako opatrovník opravdu svázané ruce.

Mgr. Radka Pešlová

 

---

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují: TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj, Ministerstvo zdravotnictví, Nadace zdraví pro Moravu, Nadace Agrofert, Středočeský kraj a drobní dárci.