Kdo a jak může požádat o změnu opatrovníka?

Kdo může žádat o změnu opatrovníka dospělé osoby omezené na svéprávnosti a jakým způsobem?

Odpověď

Pro vyjasnění odpovědi na Vaši otázku, je potřeba se podívat na způsoby jmenování opatrovníků:

1. Pokud opatrovníka ustanoví Krajská pobočka Úřadu práce pro řízení o příspěvku na péči osobě, která není schopna vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jednat samostatně a nemá zástupce dle § 23 odst. 5 zák. č. 108/2006 Sb., v platném znění, na základě podnětu, který je Úřadu práce podán, může Úřad práce rozhodnout o změně opatrovníka (pro toto konkrétní řízení).
   1. Návrh nebo podnět na změnu může podat kdokoliv. Pro důvěryhodnost je vhodné, aby podnět nebo návrh nebyl anonymní (ale být může) a bylo by také vhodné, aby byl podnět či návrh konkrétní v uvedení skutečností, proč není současný opatrovník vhodný.
   2. Návrh na změnu může podat i sám opatrovník, jen je vhodné uvést, proč už nemůže být opatrovník (např. z vážných zdravotních důvodů není schopen hájit práva zastupovaného).
   3. Návrh může podat sám zastupovaný z jakýchkoliv důvodů, ale důvody by měly být přesvědčivé, že změna mu bude ku prospěchu (např. opatrovník se stal dementním a už sám není schopen hájit svá práva natož práva někoho jiného).
2. Pokud opatrovníka ustanoví jiný správní úřad, např. dle § 32 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění, možnosti a důvody jsou obdobné jako u bodu 1.
3. Pokud opatrovníka jmenuje soud a jde současně o tzv. procesního opatrovníka, např. při detenci ve zdravotnickém zařízení, při projevení vážně míněného nesouhlasu v sociální službě, při řízení o opatrovnictví (opatrovník hájí práva opatrovaného v řízení před soudem), nejčastěji jde o advokáta:
   1. Podnět ke změně (tedy jakási stížnost na špatný výkon opatrovnictví) může podat kdokoliv, komu jsou známy informace a dokáže soudu doložit své pochybnosti, že opatrovník není vhodným ochráncem.
   2. Návrh na změnu může podat sám opatrovník a také konkrétní osoba, jíž byl opatrovník ustanoven. Vždy je vhodné uvést důvody.
4. Pokud soud jmenuje opatrovníka osobě dle § 465 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (např. tomu, koho ve svéprávnosti omezil), pak k tomuto volí ze čtyř možností (DLE § 471 OZ):

i. Soud jmenuje opatrovníkem osobu, kterou navrhl opatrovanec.

ii. Není-li to možné, jmenuje soud opatrovníkem zpravidla příbuzného nebo jinou osobu opatrovanci blízkou, která osvědčí o opatrovance dlouhodobý a vážný zájem a schopnost projevovat jej i do budoucna.

iii. Není-li možné ani to, jmenuje soud opatrovníkem jinou osobu, která splňuje podmínky pro to, aby se stala opatrovníkem,

iv. nebo veřejného opatrovníka podle jiného zákona.

Pro bod i. až iii. – návrh na změnu může podat opatrovanec, opatrovník a podnět pro změnu (svým způsobem takovou stížnost na výkon opatrovnictví) může podat kdokoliv, ale je vhodné ve všech případech vznést argumenty, aby soud měl představu, proč by změna opatrovníka měla pomoci opatrovanému k ochraně jeho práv, zájmů a povinností.
Pro bod iv. podává návrh stávající veřejný opatrovník, pokud se opatrovaný přestěhuje mimo území obce. Zde nelze opatrovníka zatím jiným způsobem změnit (např. pokud by jedna obec jako veřejný opatrovník byla nečinná, tak že by soud opatrovnictví pro ochranu opatrovaného třeba přesunul (jmenoval) vedlejší obec, která už se v jiných případech osvědčila).

V těchto případech je vhodné na danou obec podat stížnost na konkrétního pracovníka, případně k soudu na špatný a poškozující výkon opatrovnictví.

Opatrovníci se mohou dopouštět třeba zpronevěry, neoprávněného nakládání s cizím majetkem, krádeže apod. Pokud má někdo podezření, že se tak děje, kromě návrhu/podnětu na změnu opatrovníka, případně kromě stížnosti na výkon opatrovnictví (oboje směřované na soud), lze podat podnět k trestnímu stíhání.

Ptáte se konkrétně na osobu omezenou ve svéprávnosti, předpokládám, že jde tedy o opatrovnictví tzv. obecné (opatrovník je jmenován pro běžné jednání, nakládání s financemi, uzavírání smluv atd.). Zde ideálně návrh podává sám opatrovaný, pokud je nespokojený. Je vhodné, aby mu průvodcem a pomocníkem byla sociální služba, kterou využívá.

Sama sociální služba může podat podnět na změnu nebo stížnost na výkon opatrovnictví. Jen si služba musí obhájit sama pro sebe, proč bez výslovného prolomení mlčenlivosti dle § 100 zákona o sociálních službách (Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené ve větě první zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.) tento podnět/stížnost podá. Jisté ospravedlnění může služba najít v její povinnosti dle § 35 odst. 1 písm. j) zákona o sociálních službách (j) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí).

Obdobný postup by měli/mohli zvolit pracovníci obce s rozšířenou působností, pokud při výkonu sociální práce zjistí, že dochází k porušování práv opatrovaného a současně sám opatrovaný není schopen hájit (říci si o pomoc) svá práva na vhodného opatrovníka.

Obdobně může postupovat např. i zdravotní zařízení.

Opatrovanému může pomoci návrh podat kdokoliv okolo něj (soused, kamarád, partner, potomek). Není podstatné, zda tu je, či není někdo jiný, vhodnější, koho by soud mohl jmenovat. Ale pokud opatrovaný je tak mimo a nemá schopnost se u soudu (byť za pomoci) domáhat změny rozhodnutí (jmenování) opatrovníka, pak podnět může podat kdokoliv, kdo má dojem, že je opatrovaný poškozován (jak je již výše uvedeno).

Podnět (podává kdokoliv) i návrh (podává ten, kdo byl účastníkem řízení, tj. opatrovník a opatrovanec) by měl být zaslán doporučeně (ačkoliv by dostačovalo i obyčejně a soud by se měl zamyslet i nad podnětem doslaným e-mailem, i když jde o podání, které nebude doplněno, jako o podnětu k pomoci by soud o něm prostě uvažovat měl) na adresu obvodního/okresního/městského soudu (zde: https://www.justice.cz/soudy). Popis, proč by soud měl současného opatrovníka změnit a jmenovat jiného, by měl být přesvědčivým popisem rizikových situací, popisem toho, co se děje a proč je opatrovaný stávajícím opatrovníkem ohrožen. V lepším případě je vhodné navrhnout jmenování i jiného vhodného opatrovníka, ale pokud jiný vhodný není, není to důvodem, aby soud nechal opatrovníkem stávajícího opatrovníka, pokud opatrovanému škodí, případně řádně neplní svoji funkci. Ideálně je pak vhodné uvést, proč podnět/návrh podáváte (tj. co je Vaší motivací a co máte s danou záležitostí společného, aby soud měl k Vašemu slovu přihlédnout). Podpis a datum (případně Vaše osobní údaje) jsou bonusem a soud se pak zpravidla takovým podáním zabývá (u anonymních podání může být soud ve větším pokušení podnět odložit jako bezpředmětný).

Vzory naleznete zde:

https://www.justice.cz/documents/46489/0/N+-+zm%C4%9Bna+opatrovn%C3%ADka.pdf/86e89c6e-2c8e-4a57-b4a0-c9e3a397dab7
https://www.mvcr.cz/soubor/vzor-navrh-na-zmenu-opatrovnika.aspx
https://www.cfti.cz/files/navrh-na-zmenu-opatrovnika.doc

Mgr. Radka Pešlová

Pozvánka na bezplatné kurzy:

https://www.mskruh.cz/akce/cyklus-kurzu-pro-pecujici-v-cervnu-2024-v-brne

 

 

Poradnu Moravskoslezského kruhu v roce 2022 podpořili: TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj, Ministerstvo zdravotnictví, Nadace zdraví pro Moravu a drobní dárci.