Doplácení péče z úspor opatrovance

Opatrovanec žije v Chráněném bydlení, které si platí a kde je mu poskytována péče 24 hodin denně. Doposud to bylo tak, že si platil péči do výše jeho příspěvku na péči. Podepsala jsem mu smlouvu na neurčito, kde je to takto uvedeno a soud ji schválil. Avšak nyní si chce sociální služba účtovat péči dle poskytnuté péče a to tak, aby si opatrovanec doplácel péči ze svých úspor. Doposud vykazovaná péče byla rozporuplná. Věřím, že je poskytována dle potřeb. Jenomže někdy byla částka nedočerpána a jindy i dvojnásobně překročena. Služby si sami stáhnou platbu do výše příspěvku. Ovšem když zůstanou tři stovky a více na účtu opatrovance... Jak s tím mám naložit? Tyto peníze mu nenáleží, mají být na péči. Prosím o radu jak se dohodnout se sociální služnou, chráněným bydlením? (psaná dohoda?)

Odpověď

Váš dotaz bych rozdělila na několik částí:

1. část VÝŠE ÚHRADY ZA PÉČI V CHRÁNĚNÉM BYDLENÍ

Chráněné bydlení poskytuje ubytování (jako základní činnost). Díky tomu jde o tzv. pobytovou sociální službu. Ale zákon o sociálních službách ještě zná pojem pobytová sociální služba ve druhém významu a označuje tak služby uvedené v § 73 odst. 1: a) týdenních stacionářích (§ 47), b) domovech pro osoby se zdravotním postižením (§ 48), c) domovech pro seniory (§ 49), d) domovech se zvláštním režimem (§ 50), e) zdravotnických zařízeních lůžkové péče (§ 52).

Dále je ale zákon nepřesný, resp. v jistém rozporu s prováděcí vyhláškou (zákon by měl ale mít přednost):

• v § 73 odst. 3 je vymezeno, že v uvedených vybraných sociálních službách pobytového charakteru lze úhradu za bydlení a stravu hradit maximálně do výše 85/75 % příjmu posuzovaného dle zákona o životním a existenčním minimu (jinými slovy – uživateli vždy musí z jeho příjmů něco zůstat a není možné, aby platil službu třeba z vlastních úspor).
• Pokud ale jde o úhradu za péči, tak ta je definovaná v § 73 odst. 4 písm. a), kde už nevidíme odkaz na specifické pobytové služby, ale už je použito obecně slovo pobytové, kam lze vztáhnout všechny služby, které poskytují ubytování (bydlení). Pak by z toho vyplývalo, že pokud zákonodárce v jednom odstavci vymezil jen specifické pobytové služby a v dalším odstavci je již nevymezil, možná měl záměr, že se péče v těchto službách bude účtovat ve výši příspěvku na péči.
• Dá se o tom polemizovat, protože to vypadá, že snad § 73 je specifický jen pro některé pobytové služby a napovídala by tomu i skutečnost, že v prováděcí vyhlášce je u chráněného bydlení uvedeno, že péče se hradí za skutečně spotřebovaný čas. Ale protože vyhláška není nadřízena zákonu, ale zákon je určující, pak jsme v takovém nejasném a zamotaném kolečku.

Pokud sama služba při sepisování smlouvy definovala účtování do výše příspěvku na péči, nejspíš zvolila výklad, který jsem uvedla, protože služba pod hrozbou pokuty za přestupek nesmí účtovat více než stanoví prováděcí předpis (zde ze znění § 107 odst. 2 písm. o) ZSS je také zjevné, že i zákonodárce najednou neuvádí úhradu v zákoně, ale prováděcím předpise, ačkoliv zase část úhrady je v zákoně a část ve vyhlášce).

ALE, co mě na tom trochu mate, píšete, že služba Vám účtovala rozsah péče, byly v tom rozpory a občas Vám z nevyčerpané péče vrátila a někdy naúčtovali víc. To tak trochu vypadá, že účtovali za skutečně spotřebovaný čas. Tím se dostávám k druhému bodu:

2. část ROZSAH PÉČE

Vy jako opatrovník jste odpovědná nejen za podpis smlouvy, ale i kontrolu, zda je naplňována a máte právo být u plánování služby. Pokud tedy opatrovaný potřebuje péči, jste to Vy, kdo je faktickým objednatelem rozsahu služeb. Vy máte mít přehled, co a jak opatrovaný potřebuje, jakou službou budete jeho potřebu saturovat a zda služba svoji práci provádí dobře a je tedy možné za ni zaplatit.

Měla byste tedy mít se službou (ve smlouvě) sjednán rozsah péče dostatečně tak, abyste z něj dokázala dovodit, co služba a kdy bude poskytovat, za co bude účtovat. Není to služba, kdo si může vymýšlet (ačkoliv to tak mnohým opatrovníkům vyhovuje, že si to služba tak nějak zorganizuje, vyúčtuje sama a opatrovníka nezatěžuje plánováním). Představte si to trošku jako dítě a volný čas. Přihlásíte ho do kroužku a kroužek si vymyslí, jedeme tam, jedeme onde, budeme dělat toto a tamto a ty rodiči, ty se neptej, plať a je mi jedno, kde na to vezmeš. I s dítětem byste rozvažovala, co ano, co ne, co potřebuje, zda není cena nepřiměřená, zda na to ještě máte, zda se bez toho obejde/neobejde. Možná budete mít nějaký rozpočet, ale když to bude opravdu ve prospěch dítěte, tak připlatíte a svůj vnitřní rozpočet překročíte (pokud na to je kde vzít). Podobné je to se službou.

Pokud to pojmenováváte, že „péče byla rozporuplná“, zní to z Vašeho pohledu nespokojeně a tady je určitě prostor na to, abyste začala Vy diktovat, co a jak má služba pro opatrovaného podle smlouvy dělat. A pokud není smlouva dost konkrétní, vyjednejte si schůzku a individuálně naplánujte rozsah péče. Tím si budete jistá, že opatrovaný dostane, co potřebuje. A měla byste získat i jistotu, že na to bude mít. Můžete dojednat i to, že v případě nouze může služba +/- o nějakou konkrétní sumu péči překročit/neposkytnout. Na toto můžete mít udělanou rezervu. Když to bude mimořádné, bude to v pořádku, Když se to bude dít pravidelně, hledejte chybu – třeba je služba špatně zorganizovaná a odhadujte, co v rozsahu péče změnit.

Díky plánování služby by neměl být problém ani postup služby podle § 17 odst. 2 písm. c) prováděcí vyhlášky č. 505/2006 Sb., kde je uvedena možnost účtovat 130 Kč za hodinu skutečně spotřebovaného času. Pokud by to ale mělo být takto, pak by služba bez všech pochyb měla být schopna vykázat účelnost a rozsah poskytované péče a také to, že poskytne jen dohodnutou péči, a nikoliv třeba péči „do počtu“, „aby to zaokrouhleně vyšlo na příspěvek na péči.

3. část VYUŽITÍ PŘÍSPĚVKU NA PÉČI

Vy jako opatrovník také hlídáte, že opatrovaný využije (resp. Vy pro něj využijete) cílenou sociální dávku na úhradu za péči. Je v podstatě jedno, pokud péči uhradíte jedné službě nebo třeba dvěma, ale v součtu by prostě měl být příspěvek využit. Nemá z něj zůstávat a tvořit se úspora.
Bylo by obhajitelné, pokud by jeden měsíc sice zbylo, ale druhý se naopak vyčerpalo. Bylo by také obhajitelné, pokud byste službu doplácela opatrovanému i z jiných zdrojů, protože příspěvek na péči je jen příspěvkem (tzn. nemusí pokrývat celé náklady na péči). Ale pokud dlouhodobě zbývá z příspěvku na péči, pak je otázkou, zda je správně přiznán stupeň závislosti.
Jako opatrovník musíte zajistit, aby způsob poskytované pomoci a její rozsah odpovídal stanovenému stupni závislosti, a měla byste ověřovat, zda je zaměřena na základní životní potřeby, které podle výsledku posouzení stupně závislosti okresní správou sociálního zabezpečení není osoba schopna zvládat.

Dále jako příjemce příspěvku jste povinna na vyžádání Úřadu práce prokázat, že byl příspěvek využit k zajištění pomoci, a to způsobem, který osvědčí využití příspěvku, nebo dokladem o vyplacení příspěvku fyzickým nebo právnickým osobám, které poskytují pomoc při zvládání základních životních potřeb, uvedeným v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášeným podle § 21 odst. 1 písm. d) nebo § 21 odst. 2 písm. c), a to nejvýše 1 rok zpětně.
Ale trest za to, že se nevyužívá celý příspěvek, na přímo stanoven není. Sankce jsou takové spíš „okolo“:

• Předně může být z moci úřední zahájen přezkum stupně závislosti a následkem může být snížení/odebrání příspěvku. Pokud ale zbývá z příspěvku nepravidelně a spíše v řádu nižších stokorun, pravděpodobně potřeba péče stále bude.
• Pokud byste na výzvu nevyhověla a nedoložila, komu a za co se platí – příspěvek by byl zastaven. Ale pokud to prokážete, ale ne k celému příspěvku, stále je výzva splněna a zastavit výplatu nejde.
  Pokud se prokáže, že není příspěvek využíván, mohl by být ustanoven zvláštní příjemce (což je asi u veřejného opatrovnictví poměrně absurdní situace, pokud zvláštním příjemcem nemůže být právnická osoba /třeba služba/, ale byla by to jen fyzická osoba /nabízí se otázka, kde ji služba vezme/).

4. část ODPOVĚDNOST OPATROVNÍKA

Jak je z výše uvedeného zjevné, zákon o sociálních službách v mnohém nedává konkrétní odpovědi, a tak se může svým způsobem dít ledasco. Ale Vy jako opatrovník (zaměstnanec obce) musíte konat v nejlepším zájmu opatrovance a nezvyšovat jeho riziko, že by byl bez péče. Tedy nejspíš bych doporučila:

• zkontrolovat rozsah péče,
• porovnat, co je nejspíš výhodnější – platba ve výši příspěvku/platba v hodinové sazbě,
• pokud bude něco zbývat, tak zvážit připlatit péči, nebo doufat, že kontrola z ÚP nepřijde :).

5. část SLUŽBOU POŽADOVANÝ DODATEK SMLOUVY

Smlouva o poskytování sociálních služeb je smluvní vztah založený na konsensu stran. To znamená, že když to jedna strana dodatečně chce změnit, nemusí na to automaticky přistoupit, ale zváží, jak je to pro ni výhodné (viz úvaha, zda by pro opatrovaného jiný způsob účtování péče nebyl výhodnější) a buď změnu schválí a uzavře dodatek, či nikoliv.
Možná je pro Vás důležitý vztah se službou a argument, že to musí třeba, že jim to vytkla inspekce, tak uznáte. Jen by na tom opatrovaný neměl tratit. Nejde o to, že by třeba možná o pár korun zaplatil víc, ale že opravdu třeba péče bude odpovídat a Vy to budete mít pod kontrolou.
Možná ale služba bude mít argument, že to přece nemůže mít každý jinak. Může – smlouva je individualizovaná a není to diktát. Prostě tak, jak si to dohodnete (není v tom diskriminace, ale smluvní volnost).
Možná byste mohla mít strach, aby v případě Vašeho nesouhlasu nebyla služba hnidopich, neochotná a v konečném důsledku, aby to nakonec opatrovanému neuškodilo. Zde je třeba dobře využívat instituty kontroly, stížnosti a řešení konfliktu.
Možná se ve Vaší smlouvě nalézá klauzule „uživatel je povinen podepsat dodatek ...“. Tato povinnost je ve smlouvě neplatná a netřeba ji dodržet. Z logiky věci zavazuje k nemožnému, protože dát povinnost něco dobrovolně podepsat je prostě nemožné.

Závěrem tedy shrnuji, že Vaše pozice je vůči službě nyní silnější, ale měla byste Vy být organizátorem a kontrolorem péče a pak zvážit nejlepší postup pro svého opatrovaného.

Mgr. Radka Pešlová

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Jihomoravský kraj a Ministerstvo zdravotnictví.