Co spadá do neběžného právního jednání za opatrovaného
Rozsudkem soudu byl zletilý syn (těžká mentální a fyzická retardace, nutná péče 24 hod/7 dní v týdnu) omezen na svéprávnosti "není schopen činit žádná právní jednání s výjimkou práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života". Mě jmenoval opatrovníkem s tímto textem "je povinna a oprávněna – jméno syna – zastupovat vyjma jeho práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života". V listině o jmenování opatrovníka přibyla věta "Právní jednání za opatrovance v neběžných záležitostech podléhají schválení soudem." Jak a v čem mohu tedy za syna právně jednat?
Odpověď
Znění tohoto rozsudku je poněkud nešťastné a nicneříkající, ale bývá časté.
Můžete vlastně dělat vše, kromě toho, co je vymezeno v § 480 a § 483 občanského zákoníku.
Můžete:
- řešit sociální služby, ale přestěhování syna a umístění ho na dobu neurčitou musí schvalovat opatrovnická rada/soud (pokud není opatrovnická rada zřízena, tak vždy soud)
- žádat sociální dávky
- nakládat s prostředky na každoměsíční náklady – nepravidelné a nákladné věci musí schválit opatrovnická rada/soud (oblečení, mobil, základní vybavení pokoje je běžné, ale dovolená v zahraničí se považuje za neběžnou)
- založit synovi účet a disponovat s prostředky
- souhlasit s běžnými neinvazivními zdravotními zákroky (zásah do integrity s vážnými následky řeší opatrovnická rada, není-li tak soud, zákroky zanechávající trvalé a neodvratitelné následky dle § 101 oz řeší soud)
Těch věcí je u každého člověka více a nejde udělat jednotný seznam. Pojďme to zkusit obráceně, co vše ještě kolem syna řešíte? Rozebereme, co můžete sama, co s opatrovnickou radou, příp. se schválení soudem.
Doporučuji i naši příručku: https://www.mskruh.cz/publikace/opatrovnik-v-praxi
Mohla by Vám v mnohém napomoci.
Mgr. Radka Pešlová
§ 480
(1) Bez souhlasu opatrovnické rady nesmí opatrovník rozhodnout o
a) změně bydliště opatrovance,
b) umístění opatrovance do uzavřeného ústavu nebo podobného zařízení v případě, kdy to zdravotní stav opatrovance zjevně nevyžaduje, nebo
c) zásazích do integrity opatrovance, nejedná-li se o zákroky bez závažných následků.
(2) Bez souhlasu opatrovnické rady nesmí opatrovník naložit s majetkem opatrovance, jedná-li se o
a) nabytí nebo zcizení majetku v hodnotě převyšující částku odpovídající stonásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu,
b) nabytí nebo zcizení majetku převyšující jednu třetinu opatrovancova majetku, ledaže tato třetina představuje hodnotu jen nepatrnou, nebo
c) přijetí nebo poskytnutí zápůjčky, úvěru nebo jistoty v hodnotách uvedených v písmenu a) nebo b),
ledaže se k takovým rozhodnutím vyžaduje i souhlas soudu.
(3) Je-li to v zájmu opatrovance, může se opatrovnická rada usnést, jaká další rozhodnutí opatrovníka o opatrovanci podléhají jejímu souhlasu; taková usnesení nesmí omezovat opatrovníka nad míru přiměřenou okolnostem.
§ 483
(1) Neschválil-li to soud, nesmí opatrovník vyslovit souhlas se změnou osobního stavu opatrovance.
(2) Spravuje-li opatrovník opatrovancovo jmění, nesmí bez souhlasu soudu, nerozhodl-li soud o dalších omezeních,
a) zavázat opatrovance k plnění některému z členů opatrovnické rady nebo osoby tomuto členu blízké,
b) nabýt pro opatrovance nemovitou věc nebo podíl na ní, ani opatrovancovu nemovitou věc nebo podíl na ní zcizit či zatížit,
c) nabýt pro opatrovance obchodní závod, podíl na obchodním závodu nebo podíl na právnické osobě, ani tento majetek zcizit nebo zatížit; to neplatí, jedná-li se o nabytí účastnických nebo podobných cenných papírů zajišťujících bezpečný výnos,
d) uzavřít za opatrovance smlouvu zavazující ho k trvajícímu nebo opakovanému plnění na dobu delší než tři roky,
e) odmítnout dědictví nebo jiné plnění z pozůstalosti, nebo
f) zavázat opatrovance k bezúplatnému plnění jiné osobě, ledaže se jedná o dar poskytnutý k obvyklé příležitosti podle zásad slušnosti v přiměřeném rozsahu a opatrovanec je schopen úsudku a projevil s darem souhlas.
(3) Bez zřetele na ustanovení odstavce 2 opatrovník nesmí, neschválil-li to soud, naložit s majetkem opatrovance, jedná-li se o
a) nabytí nebo zcizení majetku v hodnotě převyšující částku odpovídající pětisetnásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu,
b) nabytí nebo zcizení majetku převyšující jednu polovinu opatrovancova majetku, ledaže tato polovina představuje hodnotu jen nepatrnou a nejedná se o věc, která je pro opatrovance věcí zvláštní obliby, nebo
c) přijetí nebo poskytnutí půjčky, úvěru nebo jistoty v hodnotách uvedených pod písmenem a) nebo b).
(4) Soud si před rozhodnutím podle odstavců 1 až 3 vyžádá stanovisko opatrovnické rady. Nesdělí-li opatrovnická rada soudu stanovisko v přiměřené lhůtě, potom soud rozhodne sám.
§ 101
Má-li být zasaženo do integrity člověka neschopného úsudku způsobem zanechávajícím trvalé, neodvratitelné a vážné následky nebo způsobem spojeným s vážným nebezpečím pro jeho život nebo zdraví, lze zákrok provést jen s přivolením soudu. Tím není dotčeno ustanovení § 99.