Lehké postižení, nezvládání financí a opatrovník pro správu jmění

Jedná se o pána (35 let) s lehkým mentálním postižením. Je svéprávný, v mnoha směrech relativně soběstačný. Žije ve společné domácnosti s maminkou (70 let). Do budoucna by si přál zůstat v bytě. Uvažuje o sociální službě Podpora samostatného bydlení. Rodiče jsou rozvedení, s otcem se stýká sporadicky. Docházelo k opakovanému finančnímu zneužívání syna ze strany otce. Syn je obecně vůči druhým velmi důvěřivý, bezelstný. Maminka si neví rady, jak může finance svého syna zabezpečit do budoucna. Domluvy synovi nepomáhají. Pokud je požádán, peníze půjčí, daruje. Komukoli. Vzhledem k tomu, že v ostatních oblastech je syn schopný si poradit (požádá o pomoc, vyhodnotí nebezpečí, respektuje pravidla), jakým způsobem lze zabezpečit jeho finance? Je možné mít opatrovníka pouze pro správu jmění?

Odpověď

Ano, lze mít opatrovníka pouze pro správu jmění.

Jde ale o řízení návrhové dle § 469 občanského zákoníku:
(1) Člověku, jemuž působí zdravotní stav při správě jeho jmění nebo při hájení jeho práv obtíže, jmenuje soud na jeho návrh opatrovníka a ve shodě s takovým návrhem určí opatrovníkovi rozsah působnosti. Na návrh opatrovance soud opatrovníka také odvolá.
(2) Opatrovník jedná zpravidla společně s opatrovancem; jedná-li opatrovník samostatně, jedná v souladu s vůlí opatrovance. Nelze-li vůli opatrovance zjistit, rozhodne na návrh opatrovníka soud.

Tedy je nutné, aby sám syn chtěl opatrovníka pro správu jmění a učinil k tomu návrh (s tím mu samozřejmě může pomoci matka nebo na sociálním odboru obce), který podá svým jménem na okresní soud v místě svého bydliště.

Dalším řešením je i třeba to, aby sociální dávky byly vyplácené prostřednictvím zvláštního příjemce. Toto ale funguje jen u sociálních dávek. Nelze tímto ošetřit třeba držení nemovitosti, úložky na účtu.

Pro nakládání s majetkem, který by syn mohl zdědit, pak lze formou dědické smlouvy upravit pravidla tak, aby se jimi musel syn v budoucnu řídit. Zůstavitel má dnes daleko širší možnosti, jak se postarat o nakládání se svým majetkem i po své smrti. V Brně s těmito smlouvami pomáhá JUDr. Marcela Fryštenská, Ph.D., e-mail: akfrystenska@seznam.cz.

Pokud si syn i do budoucna přeje zůstat v bytě, bylo by vhodné, aby si sepsal předběžné prohlášení dle § 38 a násl. občanského zákoníku. Nelze vyloučit, že v období, kdy by přestal být „pod ochranou“ matky, by někoho lákalo syna omezit ve svéprávnosti. Pokud by se to někomu povedlo – byl by alespoň vázán synovým předběžným prohlášením. Z tohoto důvodu bych doporučovala sepsání u notáře jako veřejné listiny.

Pokud by syn uzavřel s někým dohodu o nápomoci, tak by takto dohodnutý podpůrce (§ 45 občanského zákona – smlouva o nápomoci) mohl do budoucna zneplatňovat jednání, o kterých se syn neporadil. Ale klade to na takovéhoto podpůrce nároky, aby se o situaci dozvěděl a následně uměl využít právní instituty (až třeba i soudní) vedoucí ke zneplatnění právního jednání. V tomto ohledu bych nechtěla sedmdesátiletou maminku podceňovat, ale pokud není právníkem, spíše to bývá pro osoby seniorského věku složitější téma, proto bych doporučovala, aby se podpůrcem stal někdo mladší, případně právně zdatný.

Pokud je na synovi pácháno jisté „parazitování“, není od věci také podat trestní oznámení pro podvodné jednání (např. dle § 209 zák. č. 40/2009 Sb.), kdy syn (jako mentálně postižený) je zvlášť zranitelnou obětí (ve smyslu § 2 odst. 4 zák. č. 45/2013 Sb.) a má nárok na advokátní pomoc.  

Chápu, že pomoci osobě důvěřivé je poskrovnu, ale snad Vám některý z institutů bude vyhovovat.

Mgr. Radka Pešlová

Předběžné prohlášení
§ 38
V očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat může člověk projevit vůli, aby byly jeho záležitosti spravovány určitým způsobem, nebo aby je spravovala určitá osoba, nebo aby se určitá osoba stala jeho opatrovníkem.
§ 39
(1) Nemá-li prohlášení formu veřejné listiny, musí být učiněno soukromou listinou opatřenou datem a potvrzenou dvěma svědky; svědek o sobě uvede v potvrzení údaje, podle nichž ho lze zjistit.
(2) Svědky mohou být jen osoby, které na prohlášení a jeho obsahu nemají zájem a nejsou nevidomé, neslyšící, němé nebo neznalé jazyka, v němž je prohlášení učiněno. Svědci musí prohlášení podepsat a být schopni potvrdit schopnost prohlašujícího jednat a obsah jeho prohlášení.
(3) Je-li obsahem prohlášení pořízeného veřejnou listinou určení, kdo se má stát opatrovníkem, ten, kdo veřejnou listinu sepsal, zapíše údaje o tom, kdo prohlášení pořídil, kdo je povolán za opatrovníka a kdo veřejnou listinu sepsal, do neveřejného seznamu vedeného podle jiného zákona.
§ 40
(1) Činí-li prohlášení nevidomý, nebo osoba, která neumí nebo nemůže číst nebo psát, musí jí být prohlášení nahlas přečteno svědkem, který prohlášení nepsal. Nevidomý, nebo osoba, která neumí nebo nemůže číst nebo psát, před svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho pravou vůli.
(2) Činí-li prohlášení osoba se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psát, musí jí být obsah listiny tlumočen takovým způsobem dorozumívání, který si zvolila, a to svědkem, který prohlášení nepsal; všichni svědci musí ovládat způsob dorozumívání, kterým je obsah listiny tlumočen. Kdo prohlášení činí, potvrdí před svědky zvoleným způsobem dorozumívání, že listina obsahuje jeho pravou vůli.
§ 41
(1) K výslovnému odvolání prohlášení se vyžaduje projev vůle učiněný ve formě předepsané v § 39 odst. 1.
(2) Zničí-li listinu obsahující prohlášení ten, kdo je učinil, má to účinky odvolání.
§ 42
Týká-li se prohlášení jiné záležitosti než povolání opatrovníka a je-li účinnost prohlášení vázána na podmínku, rozhodne o splnění podmínky soud.
§ 43
Změní-li se okolnosti zjevně tak podstatným způsobem, že člověk, který prohlášení učinil, by je za takových okolností neučinil nebo by je učinil s jiným obsahem, soud prohlášení změní nebo zruší, pokud by jinak člověku, který prohlášení učinil, hrozila závažná újma. Před vydáním rozhodnutí soud vyvine potřebné úsilí, aby zjistil názor člověka, o jehož prohlášení rozhoduje, a to i za použití takového způsobu dorozumívání, který si člověk zvolí.
§ 44
Je-li prohlášení nebo jeho odvolání neplatné, soud k nim přihlédne, není-li příčiny pochybovat o vůli toho, kdo je učinil.

 

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, a Ministerstvo práce a sociálních věcí.