pečuj doma

Já pečuji, ale rodina intrikuje a nepomáhá mi

28.7.2023

Moje maminka trpí středně těžkou demencí, starám se o ni a jsem také její opatrovnicí, je zbavena svéprávnosti. Nikdo ani jiní členové rodiny mi s péčí nepomáhají. Naopak jen škodí svými intrikami, které vznikají po telefonátech s maminkou. Ona vlivem demence má trochu pozměněné zpracování reality. Přestože to vědí, zneužívají jejího duševního stavu a vznikají velmi nepříjemné situace. Nechci a ani jim nemohu bránit v kontaktu. Ale ráda bych poprosila o radu.

Odpověď

Milá paní pečující, znáte rčení Můj dům, můj hrad? Doma, tam se chceme cítit především bezpečně. A každé narušení tohoto prostoru je citlivé a nepříjemné. Proto je to pro vás i maminku tak náročná situace. Píšete, že trpí středně těžkou demencí a má pozměněné zpracování reality. No to je pochopitelné, to bohužel, jak už vám život ukázal, s sebou demence přináší.

Řešíte problém v rodině, vaše sestra a jiní členové rodiny škodí intrikami a zneužívají maminčina duševního stavu. Problémy v rodinách jsou téměř všude a hledání jednoduché odpovědi neexistuje. Ideální je varianta, že se všichni aspoň přiměřeně mají rádi, vzájemně se tolerují a podporují. To by byla krása a vy byste mi nemusela psát. Ale, milá paní pečující, já si toho moc vážím, že píšete. Je vidět, že vás situace doma trápí, že maminku máte ráda a chcete jí pomáhat. Chcete to řešit, a to je základ!

První velký krok máte za sebou. A to, že jste její opatrovnicí. To je vynikající! Máte v ruce velký nástroj, jak maminku ochránit. Protože maminčiným omezením svéprávnosti jste si ušetřila spoustu nervů a starostí s nechtěnými podpisy smluv, převodu majetku a jiných záležitostí. Což navozuje otázku, proč vlastně má vaše sestra potřebu intrikovat. A proti komu? Čeho se snaží dosáhnout? Je cílem intrik maminka, vy, váš vztah s ní, takže žárlivost? Nebo peníze a majetek? Anebo nic z toho a vaše sestra „jen“ nepochopila, že je maminka nemocná? A co když nakonec ona třeba vidí vás jako tu špatnou, která dělá z maminky nesvéprávného chudáka, za kterého rozhodujete?

S nepochopením „principu“ demence se setkávám poměrně často. S nepřijetím představy, že demence je nemoc. A to závažná nemoc. A že by na konci snah o péči měla být spokojená maminka, ne rozhádaná rodina, kdy spolu jednotliví členové nemluví, vyčítají si nezvládnutí péče a vzájemně se osočují z neschopnosti s tím něco dělat. Vy jste nejspíš s maminkou podstatně častěji než sestra či ostatní příbuzní. Proto ji vidíte v každodenní realitě a s myšlenkou nemožnosti změnit její zdraví jste už o něco lépe než oni srovnaná. Máte už za sebou proces omezení svéprávnosti a rozhodnutí soudu o opatrovnictví. Tudíž i martyrium lékařských vyšetření s maminkou od obvodního lékaře přes neurologa, psychiatra, sociální péči až po samotné soudní rozhodnutí. Ale vaše sestra tuto cestu za sebou nemá a zatím si nechce přiznat, že se její maminka tak moc mění. Možná se sestra bojí. Bojí se, že jí zmizí máma a zůstane někdo, kdo ji nepozná. Tělo maminky, ale duše utíká do neznáma.

Takže co bych vám radila, duše milá? Zkuste navrhnout aspoň malou pravidelnost v návštěvách, které spojíte s drobnými povinnostmi. Pokud sestra s maminkou telefonuje, tak o ni má jakýsi zájem. Píšete, že sestra intrikuje. Ale pokud je to neznalost situace a sestra si myslí, že přeháníte, že maminka na tom tak špatně není, mohla by být na místě domluva pravidelných návštěv třeba jedno odpoledne v týdnu, spojená s procházkou, drobným nákupem, hraním Člověče nezlob se… Aby si sestra měla příležitost uvědomit rozsah změn v myšlení u maminky.

Vycházím z hypotézy, že sestra má maminku ráda, jen si nechce její demenci připustit. Pokud je ale za jejím chováním opravdu snaha ublížit jí a pokusy o domluvu selhávají, uvědomte o tom praktického lékaře a sociální odbor. Ti mohou v extrémním případě i podezření na týrání hlásit policii. To můžete samozřejmě také vy. Ale pokud se dostanete až do tohoto stupně, budete dotazována na důkazy o zneužívání či týrání. Navíc pro maminku by to bylo těžké. Ovšem drobné rodinné intriky se takto neřeší. To spíš skončíte hádkou a rozkolem se sestrou, který mamince v důsledku moc nepomůže.

Když nepomůže rodina, hledejte pomoc jinde. Zkuste si domluvit pečovatelskou službu, ať vezmou maminku na delší procházku, ať s ní zajdou do obchodu něco malého koupit, ať s ní zkouší třeba drobný úklid doma pod dohledem. Maminka tak získá pocit potřebnosti a důležitosti, že ještě něco dokáže. A vy získáte čas pro sebe. Výbornou variantou jsou denní stacionáře. Existuje i odlehčovací služba, hlavně péči o maminku rozdělte mezi další lidi, nebojte se o pomoc říct jinde než u vás doma.

Moc vám přeji, ať se situace zklidní a mezi vámi, sestrou a maminkou nastane klid. Ale ideální řešení neexistují, takže i kdyby ne, prostě přijměte pomoc jiných rukou.

Vaše Sally

 

Moravskoslezský kruh, z. s. zahájil nový projekt.
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.
Potom byste mohli být v kolizi. Přečtěte se návod právničky Radky Pešlové, jak situaci vyřešit.
Všechna čísla novin najdete na webu.

Články

ZPRÁVY: ROC potřebují rozšíření terapeutických možností

21.12.2024 „Možnost využívání centrové léčby v našem regionálním onkologickém centru vítáme. Máme ale k dispozici stále jen velmi omezené portfolio těchto léků, také administrativa s tím spojená je poměrně náročná,“ říká MUDr. Kateřina Jirsová v rozhovoru pro časopis Medical Tribune. Jeho nejzajímavější část přetiskujeme. více...

ZPRÁVY: Lidovky: Pečující nemají kvalifikaci na péči. Co se chystá

20.12.2024 Počet seniorů, tedy lidí ve věku 65 let a více, vzroste ze současných 20 na přibližně 30 procent v polovině století. A bude pracovat, a tedy platit do veřejného systému méně lidí. Logicky je tak současný systém neudržitelný a bude třeba zvýšit jeho příjmy. Buď „dobrovolnými“ příplatky za péči, nebo nějakou daní. O obojím vláda uvažuje. více...

ZPRÁVY: Ocenění pro publicisty a fotografy od Rady vlády

19.12.2024 Známe vítěze 31. ročníku Ceny RVOZP za publicistické práce zaměřené na téma zdravotního postižení a fotografické soutěže. Ceny předali zmocněnkyně vlády pro lidská práva a místopředsedkyně Rady vlády pro osoby se zdravotním postižením Klára Laurenčíková a vedoucí sekretariátu Rady vlády pro osoby se zdravotním postižením Pavel Ptáčník. více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.