Počet lidí s postižením ve společnosti stoupá…
Výzkum Českého statického úřadu (dále jenom ČSÚ) týkající se údajů o osobách se zdravotním postižením (dále jenom OZP) v České republice za rok 2024 byl zveřejněný koncem března. V české společnosti podle něj žije zhruba 15 % obyvatel, kteří se potýkají s trvalými zdravotními potížemi nebo postižením, případně s kombinací obojího.
Zdrojem dat o počtu osob se zdravotním postižením bylo Výběrové šetření osob se zdravotním postižením, které probíhalo v roce 2023 a počátkem roku 2024. Jednalo se o výběrové šetření v domácnostech formou osobních rozhovorů s přibližně osmi tisíci respondenty. Následně proběhlo převážení výsledků na celkovou sledovanou populaci.
Do výzkumu byly zaneseny údaje o skupině lidí se zdravotním postižením, která zahrnuje osoby invalidní, osoby pobírající příspěvek na péči a/nebo vlastnící průkaz OZP a osoby dlouhodobě omezené ve vykonávání běžných činností kvůli zdravotním problémům (min. 12 měsíců). Děti se zdravotním postižením do 14 let ani osoby žijící mimo domácnosti (např. v domovech pro seniory, v nemocnicích) nebyly do výzkumu zahrnuty.
Z osob starších 15 let žilo v roce 2024 v Česku 1,3 milionu lidí s nějakým zdravotním postižením, které je omezovalo v běžných činnostech. Tento počet znamená 15 % české populace. Více než polovinu z nich tvořili senioři ve věku nad 64 let. Zdravotní postižení se nejčastěji projevovalo v pohybové oblasti. U poloviny respondentů vedl zhoršený zdravotní stav k přiznání invalidního důchodu, příspěvku na péči nebo průkazu OZP.
Stárnutí populace způsobuje nárůst počtu lidí se zdravotním postižením
Od roku 2018, kdy proběhlo poslední podobné šetření, stoupl podíl osob s postižením ve společnosti o 2 %, což je z velké míry zapříčiněno stárnutím populace, a tedy i rostoucím počtem osob se zdravotním postižením mezi seniory.
U lidí do 40 let tvoří OZP 3,5 %, u seniorů ve věku 80+ téměř 60 %. S věkem se také mění poměr zastoupení mužů a žen se zdravotním postižením. U skupiny obyvatel do 39 let převažují muži, od 40. roku věku pak trvale převažuje počet žen. Je to dáno tím, že v nejpočetnějších starších věkových skupinách je více žen z důvodu vyšší naděje dožití. Celkově je ve skupině osob se zdravotním postižením 56 % žen a 44 % mužů. Nejvíce lidí s postižením (37 %) se nachází ve věkové skupině 65‒79 let.
Zdravotní postižení se může projevovat v jedné nebo více oblastech zároveň, přičemž kombinované postižení nemá jen zřídkavý výskyt. Nejčastější byly potíže v pohybové oblasti, které mělo 952 tisíc osob. Nemoci vnitřních orgánů snižovaly kvalitu života 581 tisícům osob. Smyslová omezení ve zrakové oblasti se týkala 213 tisíců a ve sluchové oblasti 167 tisíců lidí.
Omezení způsobená duševními poruchami uvedlo 145 tisíc a omezení mentálních schopností 115 tisíc lidí. U seniorů dochází k přirozenému zhoršování ve všech oblastí. V řečové nebo hlasové oblasti se projevovalo postižení u 43 tisíc lidí a většinou bylo zároveň spojeno s postižením v některé z dalších oblastí.
Zajímavým údajem je věk vzniku potíží u jednotlivých oblastí zdravotního postižení. Zpráva uvádí životní období, ve kterém nejčastěji došlo k projevu vady. Mentální a hlasové nebo řečové vady se téměř v polovině případů projeví do 30. roku věku. Sluch se organicky zhoršuje postupem věku, tudíž v 74 % došlo k výraznějšímu projevu poruchy u věkové skupiny od 60+. Zrak, který se taktéž zhoršuje stárnutím, začíná výrazněji slábnout ve středním věku, výsledky věkových skupin 30‒59 a 60+ jsou srovnatelné.
Střední věk je také nejrizikovější pro potíže orgánových funkcí (vnitřní orgány a kůže), ale také vznik nebo projevy duševních onemocnění. U fyzického omezení má velký vliv věk. Podobná čísla (kolem 45 %) se vyskytují u věkových skupin 30‒59 a 60+, což na jedné straně znamená omezení pohybových struktur způsobené stárnutím a na druhé straně to může znamenat poměrně vysoký počet osob se získaným tělesným postižením v produktivním věku.
Největší míru vad způsobených úrazem nalezneme mezi tělesně postiženými (12 % případů tělesného postižení). U všech druhů postižení převažuje projev omezení během života nad vrozenými vadami. Opět to můžeme přisuzovat početné skupině seniorů, kteří zažívají zhoršování mentálních, fyzických i smyslových funkcí. Nejčastějším původcem vzniku nějakého druhu postižení (v 79 % případů) je nemoc.
Velmi praktickou oblastí je využívání kompenzačních pomůcek, které ke své spokojenosti využívá 48 % dotázaných. Celkem 12 % lidí se zdravotním postižením, tedy 153 tisíců osob, využívá, ale potřebuje další/jiné kompenzační pomůcky nebo zatím žádné nevyužívá, ale potřebovalo by.
Jedním z příkladů je, že člověk využívající mechanický vozík ideálně potřebuje vozík elektrický. Do této skupiny respondentů také patří lidé, kterým chybí podpora mobility například v podobě plošiny nebo jiná bezbariérová úprava jejich domova. 86 % zrakově postižených osob využívá nějaké kompenzační pomůcky, dále 62 % lidí se sluchovým a 56 % s fyzickým postižením. Největší nedostatek pomůcek nebo nevyhovující pomůcky jsou podle lidí se sluchovým postižením.
Pomoc jiné fyzické osoby, tedy neformální péči nebo péči od profesionálních poskytovatelů pravidelně, využívalo 827 tisíc lidí se zdravotním postižením (63 %). Pro 98 tisíc osob, což znamená „pouhých“ 8 %, nebyla poskytovaná pomoc v dostatečném rozsahu anebo ji nevyužívaly vůbec, přestože by ji potřebovaly.
Péče byla v 94 % neformální, většinou za pomoci příbuzných. Většina respondentů uvedla, že by v případě potřeby byl k dispozici někdo jiný než jejich pečující osoba, kdo by jim pomohl. Nejčastějším důvodem chybějící pomoci i kompenzačních pomůcek byla finanční náročnost. Obecně finance chyběly 23 % lidí se zdravotním postižením.
Co se týče samostatnosti, pomoc při zajištění chodu domácnosti potřebuje přibližně 75 % dotázaných. Pro více než polovinu respondentů je pak náročné až nemožné si samostatně nakoupit a problémy mají také s dopravou (14 % uvedlo, že není v jejich možnostech si dopravu nijak zařídit) a pohybem v okolí svého bydliště.
Jednou ze sfér života, které zdravotní postižení nejvýrazněji ovlivňuje, je schopnost a možnost pracovat a být ekonomicky aktivní. Výzkum se v této oblasti zaměřil na lidi v produktivním věku 20‒64 let. Pracovní uplatnění v jakékoli formě (HPP, DPP, DPČ, brigády) má zhruba polovina dotázaných lidí s postižením oproti 84 % respondentů bez zdravotních omezení. Osob, které pracují a zároveň pobírají nějaký stupeň invalidního důchodu, bylo pouhých 26 % oproti 36 % nepracujících pobíratelů invalidního důchodu.
Lidé se zdravotním postižením podle výzkumu nejvíce strádají po finanční stránce a také z nedostatku dostupné zdravotní péče. Následovala vstřícnost úřadů při vyřizování příspěvků a bezbariérovost doma/venku. Na potíže s pracovním uplatnění si stěžovalo 11 % dotázaných, stejné hodnoty dosáhla i možnost zapojit se do společnosti.
Co se týče dostupnosti zdravotní péče, nejvíce lidi se zdravotním postižením (59 % případů) pálí dlouhé objednací lhůty a nedostatečná kapacita nebo místní nedostupnost potřebného specialisty (46 %). Podobné hodnoty (25‒29 %) vykazuje vstřícnost lékaře, finanční náročnost a dopravní dostupnost. Nedostupnost potřebné léčby trápí 15 % respondentů.
Skupina lidí žijících dlouhodobě mimo domácnost sestává především z klientů pobytových služeb sociální péče (76,9 tisíc), z nichž 46 % pobývá v domovech pro seniory, 32 % v domovech se zvláštním režimem, 16 % v domovech pro osoby se zdravotním postižením a 6 % pak v jiných sociálních službách (například v chráněném bydlení).
Výsledky šetření ČSÚ mají pochopitelné limity ve vypovídající hodnotě. Je tomu tak především z důvodu zvolené metodiky formou výběrového šetření, které bere v potaz pouze skupinu respondentů 15+ a na mladší děti se nezaměřuje. Výsledky výzkumu tudíž nelze brát doslovně, naopak je nutné číst je s rezervou. K větší komplexnosti by – kromě zahrnutí dětí mladších 15 let do výzkumu – napomohlo například zahrnutí údajů zdravotních pojišťoven o poskytnuté zdravotní péči či příspěvcích na zdravotnické pomůcky. To by přispělo k celistvější představě o počtech lidí se zdravotním postižením a jejich životní realitě.
Monika Šimků
Zdroj: Helpnet
