Očkování proti covidu - jak to jde v jiných zemích?
Jak v zemi vašeho pobytu probíhá očkování proti COVID‑19? V čem se může ČR inspirovat a je naopak něco, co by neměla následovat? Jaká je nálada a postoj veřejnosti k očkování proti COVID‑19, věří lidé vakcinaci, chtějí/ nechtějí se nechat očkovat a proč?
Martina Paletová,
sestra z onkologického oddělení, podílející se na vakcinačním programu, Tel Aviv, Izrael
V Izraeli bylo naočkováno k 10. 2. první dávkou 3 685 550, druhou dávkou 2 327 046 lidí. Úspěch Izraele je dán jednoduchým systémem objednávky na očkování – víceméně stačí jedno kliknutí v aplikaci (též je možné prostě zajít do očkovacího centra a chvíli počkat, zvláště posledních pár týdnů je čekání minimální) a schopností bleskově improvizovat.
Očkování se teď poněkud zastavilo, kapacita 200 000 vakcín denně klesla na 80 000 až 100 000 denně kvůli menšímu zájmu. Kdo se chtěl naočkovat, tak už je naočkovaný. Očkují se diplomaté, zahraniční pracovníci, ilegálové…, všichni nad 16 let (důraz je teď na maturitní ročníky). Armáda má očkování povinné (18–24letí), jinak mladší ročníky se očkování poněkud vyhýbají, šíří se konspirační teorie (hlavně se hovoří o problémech s plodností po očkování). Vláda začíná rozjíždět zelený pas – s ním bude možnost jít do obchodních center, do fitka (až se otevřou, předpokládá se koncem měsíce), ozývají se hlasy, že učitelé bez očkování budou moci učit jen přes Zoom či si zaplatí každých 72 hodin testy.
Ředitel mé nemocnice (Ichilov, Tel Aviv) šel dnes za rabíny v ultraortodoxních školách a přesvědčoval je o nutnosti očkování. Nemocnice vyslala sanitky s vakcínami do ortodoxních škol a snaží se naočkovat co nejvíce studentů (podobně jsme proočkovali domovy důchodců, prostě jsme se tam rozjeli). Snaha je také podchytit imámy, aby se více rozjelo očkování v muslimských oblastech (blíží se ramadán…). Též zdravotní pojišťovny dostanou extra bonus za každého naočkovaného pojištěnce.
Askar Faskhutdinov,
předseda pacientské organizace HLP PO Russia pro pacienty s dyslipidémiemi, Moskva, Rusko
Musím říci, že proces očkování je v Moskvě perfektně zorganizovaný. Funguje elektronická registrace, v níž se můžete objednat na určitý den a hodinu. Bohužel na očkování se čeká jeden až dva dny. Asi před jedním až dvěma měsíci proběhla informace, že v regionech je situace horší a čeká se déle, ale více nevím.
V médiích je vysíláno mnoho rozhovorů o nutnosti očkování – v zásadě lze říci, že v televizi běží rozhovory se zástupci státních úřadů a na internetu s lékaři. Výzkumná centra, v nichž se v Rusku vyvíjejí vakcíny, nejsou soukromá zařízení, ale státní – řada interview probíhá s jejich pracovníky. Kromě vakcíny Sputnik V je u nás k dispozici ještě EpiVacCorona od Vektor Centra v Novosibirsku a třetí bude dosud neregistrovaná vakcína, kterou vyvinulo Chumakovovo výzkumné centrum. Tato vakcína obsahuje usmrcený koronavirus.
Nemalá část Rusů čeká na dostupnost vakcíny EpiVacCorona, která by měla být méně reaktogenní než Sputnik V. Hodně jich také nechce být očkováno vůbec, jsou skeptičtí a raději vyčkávají, co bude dál. Můj osobní názor je, že opinion leadeři (politici, ministři, bloggeři) by se měli nechat naočkovat veřejně, před kamerami, protože by to rozhodně mohlo pomoci ovlivnit názor veřejnosti. Například prezident Putin tak ještě neučinil, nevím proč.
MUDr. Vojtěch Čapek,
Švédsko
Ve Švédsku se očkuje od 30. prosince. Jsou k dispozici tři schválené vakcíny stejně jako ve většině států EU – Pfizer, Moderna, AstraZeneca. Očkuje se tou vakcínou, která je v dané době a lokalitě zrovna k dispozici. Očkování je zdarma.
Průběh očkování se řídí doporučeními švédského Folkhälsomyndigheten (ústav národního zdraví), ale koordinaci, logistiku a přesné pořadí určitých skupin si řídí kraje (regiony) samy.
V regionu Västra Götaland, ve kterém žiji, je očkování rozděleno do tří fází. Nejdříve probíhá fáze 1, až poté, co je na 100 procent dokončena, začíná fáze 2 atd.
Fáze 1 se zaměřuje na osoby v domovech pro seniory, osoby s potřebou domácí péče a zdravotnický personál s vysokým rizikem styku s COVID‑19. Tato fáze je k dnešnímu datu pokryta z 80 procent.
Fáze 2 se zaměřuje na osoby starší 70 let (podskupina 85+ se pozve nejdříve), dospělé osoby s psychickým nebo fyzickým postižením a ostatní zdravotnický personál. Dle plánu by tato fáze měla začít koncem února nebo začátkem března.
Fáze 3 pak cílí na všechny dospělé osoby starší než 18 let.
Do dnešního dne je ve Švédsku proočkováno 330 000 obyvatel, z toho 101 000 dostalo druhou dávku vakcíny.
Dle optimistického plánu by mělo být obyvatelstvo naočkováno do léta, ale vakcín je nedostatek a dodávky oproti původním plánům váznou. Logistika je ale připravená i na velký nápor vakcín.
Dle posledních průzkumů veřejného mínění je důvěra ve vakcinaci vysoká. Poslední průzkum deníku Aftonbladet (21. ledna) udává 63 procent pro vakcínu ihned, 24 procent pro vakcínu, ale spíše později, šest procent proti a sedm procent neví. Podobný průzkum proběhl v prosinci – agentura Novus, 1 578 dotázaných – 71 procent pro, 12 procent proti, 17 procent nevědělo.
Celkově si myslím, že způsob, jakým se organizuje vakcinace zde ve Švédsku, je rozumný a spravedlivý. Myslím, že bylo od FHM rozumné dát krajům pravomoce reagovat na aktuální potřeby dle lokální situace a vytvářet si vlastní systém priorit.
Ohledně vakcinace nenacházím žádných slepých uliček a zdráhám se srovnání s Českem, neboť se v české strategii boji s COVID‑19 již delší dobu neorientuji.
Klima je zde celkově dobré, i díky tomu, že děti od sedmých tříd níže chodí stále do škol a omezení pohybu oproti jiným zemím je celkem únosné a dlouhodobě udržitelné. Lyžařské vleky fungují, dětské aktivity s jistými omezeními taktéž, roušky se doporučují jen do MHD, zdravotnictví a pečovatelských služeb atd. Ale to je na delší vyprávění a asi na úplně jiný článek.
MUDr. Jana Hevier,
Německo
Byla jsem překvapená, když jsem se v českém tisku dočetla, že Němci mají s očkováním stejný problém jako Češi. Je pravda, že vakcín je tu nedostatek jako všude. Ale organizace je nesrovnatelná. Je vidět, že Němci přípravu nepodcenili a logisticky bylo vše připraveno, ještě než byly vakcíny k dispozici. Přerozdělování vakcín je centralizováno, jednotlivé subjekty sdělí, kolik je zájemců, a jakmile je to možné, jsou jim vakcíny distribuovány. Ve městě, kde bydlím, jsou obyvatelé obou domovů pro seniory již proočkováni. V naší nemocnici většina personálu také. Tam očkování probíhalo tak, že v prostorách, kde se běžně pořádají přednášky, vzniklo provizorní očkovací centrum. Vakcinaci prováděli dobrovolníci z řad lékařů v rámci své pracovní doby. V naší nemocnici byl zpočátku postoj většiny spíše negativní. Lékaři se nechali hned očkovat takřka všichni, u sester takové nadšení nepřevažovalo. Ale když „první vlna“ očkovaných dostala i druhou dávku a nikdo neměl vážnější nežádoucí účinky, přihlásila se ve „druhé vlně“ většina personálu. A myslím, že tento efekt bude fungovat i u veřejnosti. Až bude naočkován dostatečný počet ohrožených a většina lidí s ním bude mít zkušenost např. z rodiny, postoj změní.
Z mých známých je většina pro očkování (odhaduji tak 60 procent). Z osobní zkušenosti většina odpůrců vakcinace v rozhovoru nemá dostatek relevantních informací, není schopna svůj názor vyargumentovat, často opakují již vyvrácené dezinformace nebo mají jen obecný pocit nedůvěry a strachu. A co by dle mého názoru pomohlo v Česku? V čele někdo, kdo se zajímá o lidské životy víc než o své PR. Pravdivá, srozumitelná a stručná komunikace s veřejností i institucemi. Přiznání skutečného stavu. Upřednostnění odbornosti před politickou loajalitou.
Všechno, co by dle mého názoru pomohlo, se tam nevejde, např. větší podpora (i finanční) lidí v karanténě. Je toho hodně špatně, bohužel. A to, co jsem napsala, nelze udělat přes noc. Rychlé a snadné řešení bohužel nevidím. Ačkoli se jedná o zdravotní téma, souvisí s politikou víc, než bych si přála. Pochybuji, že zdravotníci mohou dělat něco víc, chyba je „nahoře“.
Dr. Bianca Cucoș,
Centrul pentru Inovaţie în Medicină, Bukurešt, Rumunsko
V Rumunsku probíhá očkování proti COVID‑19 ve třech fázích. V současné době jsme ve druhé fázi, která zahrnuje očkování starších lidí, osob s chronickými onemocněními a pracovníky potřebné pro základní chod společnosti. Dosud bylo podáno více než 900 000 dávek a 1,5 procenta populace už dokončilo úplné očkovací schéma. Jsme nad evropským průměrem, pokud jde o počet dávek vakcíny podaných na 100 osob. Průzkum provedený mezi 13. lednem a 3. únorem letošního roku ukázal, že 55,2 procenta Rumunů chce vakcínu dostat, 39,4 procenta uvedlo, že vakcínu odmítne, a 5,4 procenta je nerozhodnuto.
Sociologický výzkum provedený na konci roku 2020 ukázal, že váhavost obyvatel směrem k očkování souvisí s nedůvěrou ve stát a jeho úřady. V této souvislosti bylo jedním z důležitých pilířů komunikační kampaně zaměřené na očkování obrátit se na lékaře a odborníky jako na hlavní komunikátory – cílem kampaně je vybudovat důvěru ve specialisty a vědecký výzkum a přinést transparentní informace ze spolehlivých zdrojů srozumitelných veřejnosti. Důležitou roli při koordinaci očkování, distribuci a skladování vakcín má Ministerstvo obrany. Jeho zapojení má lidem také nabídnout pocit důvěry a bezpečí.
Výzvou u nás zůstává organizace a chod online platformy, kde by se lidé mohli objednávat na očkování. Zatím se potýká s některými problémy a dochází například k oddalování termínů očkování. Objevily se u nás také problémy týkající se nedostatku zdravotnických sil potřebných k aplikaci vakcíny, a samozřejmě šíření dezinformací a nedůvěry k vakcínám a podobně.
MUDr. Martin Vejbera,
Klinika anestezie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, Univerzitní nemocnice J. W. Goetha, Frankfurt nad Mohanem, Německo
S očkováním proti COVID‑19 začalo Německo 27. prosince 2020. Jako první byla k dispozici vakcína od společnosti Pfizer/BioNTech, následně od společnosti Moderna. Aktuálně je dvěma dávkami naočkováno okolo 1,1 milionu občanů, jednou dávkou zatím asi 2,5 milionu (z celkového počtu 83 milionů).
Ustanovená očkovací komise (STIKO) vedená pod Institutem Roberta Kocha vypracovala šestistupňový plán, přičemž doporučení s nejvyšší prioritou je platné pro osoby ve věku nad 80 let, v domovech důchodců a pečovatelských domech, zdravotnický personál s mimořádně vysokým expozičním rizikem, dále pro personál, který je v kontaktu s potenciálně ohroženými skupinami pacientů a který působí v ambulantní nebo pečovatelské sféře.
S ohledem na dosud stále omezené očkovací zdroje byly přijaty principy prioritizace, aby byly co nejvíce minimalizovány dopady pandemie COVID‑19 na společnost. Proto jsou do prvního stupně – tedy stupně s nejvyšší prioritou – zařazeny právě ty osoby, u kterých je nejvyšší riziko těžkého či smrtelného průběhu onemocnění, a zaměstnanci s mimořádně vysokým expozičním rizikem nebo osoby, které mají kvůli častému kontaktu s nakaženými pacienty vysoké riziko dalšího přenosu nemoci do zdravé populace.
Postupné rozšiřování vakcinace v nižších prioritizačních stupních je pak realizováno podle dostupnosti očkovací látky a je v kompetenci jednotlivých spolkových zemí. Očkovací centra, termíny a nasazování mobilních očkovacích týmů v pečovatelských domech si organizují jednotlivé spolkové země relativně nezávisle. Každá z nich se také liší ve způsobu vypisování termínů očkování – některé země zřizují webovou platformu (např. Hesensko), některé obesílají prioritizované rizikové skupiny občanů poštou s pozvánkou k očkování (např. Bavorsko) a někde zřizují online rezervační systémy.
Aktuální zájem o vakcinaci vysoce převyšuje nabídku danou dostupností očkovací látky. Ve spolkové zemi Šlesvicko‑Holštýnsko bylo 9. 2. zveřejněno a během 24 minut zarezervováno všech 15 000 termínů pro očkování.
Adherence k očkování je mezi zdravotníky obecně vysoká, konkrétně v naší univerzitní nemocnici odmítlo pouze několik málo jedinců ze stovek těch, jimž bylo očkování nabídnuto. Skutečnost je jistě ovlivněna i tím, že naše chirurgická JIP, pečující o pacienty po kardiochirurgických výkonech, transplantacích, velkých břišních zákrocích a o polytraumata, se v podstatě téměř před rokem přetransformovala na COVID centrum pro nejtěžší případy, závislé na ECMO. Ztráta lůžkové kapacity určené pro chirurgickou operativu zcela zásadním způsobem ovlivnila fungování většiny chirurgických klinik, fatální dopady pandemie leží tedy každému zaměstnanci doslova před očima.
Soudě podle tisku a sociálních médií se i v Německu objevují obavy z očkování a objevuje se fenomén popírání závažnosti situace, nicméně fronty u testovacích center a výše zmíněná poptávka po očkování hovoří spíše pro racionální vnímání pandemie v populaci.
Inese Mauriņa,
pacientská organizace ParSirdi.lv, Lotyšsko
Proces očkování v Lotyšsku začal velmi pomalu, protože pro naši zemi bylo nakoupeno relativně málo vakcín. V současné době je očkována většina lékařů a očkování osob v domovech sociální péče začalo v únoru. Byl vytvořen seznam prioritních skupin pro další očkování, včetně seniorů a osob s chronickými onemocněními. Podle dat (viz graf) je Lotyšsko v počtu očkování na 100 osob na jednom z posledních míst v EU. V tuto chvíli je tedy těžké mluvit o inspiraci a silných stránkách, protože situace je u nás velmi vážná – počty pacientů s COVID‑19 neklesají, zatímco počet očkovaných osob roste velmi pomalu.
Samozřejmě i u nás existují různé průzkumy o ochotě lidí nechat se očkovat. Přibližně 35–50 procent respondentů podle nich vykazuje připravenost k očkování. Sociálními sítěmi koluje spousta „fake‑news“, které ovlivňují přístup lidí. Stále existují „covidoví skeptici“ a „vakcínoví skeptici“, lidé se bojí nežádoucích účinků a někteří nevěří v účinnost vakcín. Na druhé straně tato krize jasně ukázala sílu vědy a technologií a lidé se stávají vzdělanějšími a důvěřují vědeckému poznání – právě ti jsou také více motivováni a otevřenější očkování.
MUDr. Tereza Sošková,
Wales, Velká Británie
Příprava očkovacího programu ve Walesu začala v červenci 2020. Očkovací program Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska vykazuje drobné odlišnosti, ale podstata a základní opatření jsou stejné pro všechny země.
První schválenou vakcínou byla vakcína Pfizer/BioNTech, a to dne 2. prosince 2020; očkovací program byl zahájen o týden později, tj. 8. prosince 2020. Obyvatelstvo je obecně rozděleno do 10 skupin podle výše rizika (viz tabulku 2). První dvě skupiny byly označeny prioritou očkování od začátku prosince 2020.
Zdravotní systém Walesu je rozdělen do sedmi oblastí (health boards), v každé oblasti je očkovací program organizován trochu jinak. Rozdíly jsou například v rozdělování dodaných vakcín do očkovacích center, ve způsobu komunikace s pacienty pozvanými na očkování, ale podstata je opět stejná pro všechny oblasti. Neexistuje tedy žádný centrální objednávací systém pro Wales jako takový, pouze pro jednotlivé oblasti.
Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že očkování zdravotnického personálu probíhá v očkovacích centrech zřízených na půdě jednotlivých nemocnic. Centra jsou většinou situována ve vzdělávacích prostorách nemocnic a obecně je zde aplikována vakcína Pfizer/BioNTech, která má větší nároky na skladování, neboť vyžaduje velmi nízké teploty a je nutno ji použít relativně rychle po rozmrazení. Rozestupy mezi očkovanými, dostatečná vzdálenost mezi místy k sezení, roušky a mytí rukou, psacích potřeb apod. jsou každodenní rutinou. Celý proces se jeví jako velmi dobře organizovaný.
Dne 30. prosince 2020 byla schválena druhá vakcína AstraZeneca a od začátku ledna 2021 je dodávána do ordinací praktických lékařů, kteří si očkování opět řídí samostatně a očkují pacienty nad osmdesát let. Obyvatelé starší sedmdesáti let jsou zváni do masových očkovacích center, která obecně používají vakcínu Pfizer/ BioNTech. Vedle zdravotnického personálu v masových očkovacích centrech vypomáhá převážně armáda a zdravotníci v důchodu. Kromě masových center jsou využívány i mobilní očkovací jednotky pro odlehlejší části Walesu.
Třetí schválenou vakcínou je Moderna, ta byla schválena dne 8. ledna 2021. Její dodávka je očekávána na jaře 2021. Dne 15. února 2021 bylo ve Velké Británii dosaženo prvního očkovacího milníku, první očkovací dávka byla nabídnuta 15 milionům obyvatel z prvních čtyř rizikových skupin. Ve Walesu bylo proočkováno první dávkou přes 715 000 obyvatel, což je téměř 23 procent. Tímto týdnem začíná ve Velké Británii, a tedy i ve Walesu očkování druhou dávkou, které bylo posunuto z původních 4 týdnů na současných 11 týdnů ve snaze nabídnout první dávku co největšímu počtu obyvatel.
Momentálně čísla nemocných pomalu klesají, tlak na nemocnice se lehce snížil, ale lockdown stále trvá. Ve Walesu se v pátek 19. února očekává další pravidelné prohlášení vlády směrem k současným omezením a možnému uvolňování restrikcí. Dalším vytyčeným milníkem do budoucna je nabídnout očkování všem obyvatelům starším padesáti let do konce dubna 2021 a zbytku dospělé populace do podzimu 2021. Brzy se také očekává další navýšení očkovací kapacity dodávkou vakcín do lékáren, stomatologických ordinací a jiných pracovišť.
MUDr. Veronika Brotánková,
Finsko
První vakcíny proti onemocnění COVID‑19 byly ve Finsku podány 27. 12. 2020. Od té doby bylo naočkováno zhruba 210 000 osob (z toho 67 000 oběma dávkami), což odpovídá 3,8 procenta finské populace. V současné době se očkuje vakcínami od firmy Pfizer, Moderna a AstraZeneca s tím, že vakcína od firmy AstraZeneca je určena pouze pro osoby mladší 70 let.
Ochota nechat se očkovat je ve Finsku obecně vysoká, stejně tak tomu je i v případě vakcín proti onemocnění COVID‑19. Pro očkování je 85 procent Finů, proti pouhá čtyři procenta.
Strategie očkování je obdobná jako v České republice – nejprve zdravotníci, kriticky nemocní pacienti a občané nad 80 let, v dalším průběhu se věková hranice snižuje. Očkování ovšem probíhá decentralizovaně. Zatímco v například v Helsinkách je očkováno již více než 43 procent seniorů nad 80 let, v Oulu hromadné očkování teprve začíná. Rozdíl je i v možnostech rezervace termínu. Některé nemocnice mají pouze telefonní linky, přes které je možné se objednat, jinde probíhá rezervace elektronicky.
MUDr. Lenka Kalužová,
Manchester, Velká Británie
Už přes pět let žiji v Anglii, konkrétně ve městě Manchester, a z toho čtyři roky pracuji pro NHS. Zdravotní systém ve Velké Británii a v České republice se nedá zrovna dvakrát srovnávat, neboť něco je tady na lepší úrovni než v ČR a něco je daleko horší. Ale troufnu si říci, že co se týká očkování proti COVID‑19, Velká Británie si vede naprosto skvěle. Už při první příležitosti UK nakoupilo velké množství vakcíny jak od Pfizer/BioNTech, tak od AstraZeneca a očkovat se začalo už v prosinci. Postupem času se přikoupilo další velké množství vakcíny od Moderna, ale ta ještě není k dispozici. Tak jako v ČR se tady vymyslel systém, který nejprve upřednostňuje občany žijící v domovech důchodců a pracovníky v domovech důchodců, pak následují občané nad 80 let a ti se závažným onemocněním. V první vlně se také proočkovali zdravotníci a celkově všichni, co pracují pro NHS. V nemocnicích se uzavřela oddělení a udělala se z nich očkovací centra, kde si sestry a doktoři mohou přivydělat nějaký ten peníz za práci navíc, a praktičtí doktoři se ujali očkovacích center mimo nemocnice. Za dva měsíce očkování se zvládlo proočkovat 14 milionů lidí první dávkou a včera média hrdě oznámila, že 14. února se za jediný den naočkovalo přes 500 000 lidí z celé Velké Británie. Druhá dávka se ve většině případů dává do 12 týdnů od té první, což ze začátku vzbudilo vlnu pochybností, jelikož to nebylo původně doporučeno výrobci, ale vláda se rozhodla raději celoplošně proočkovat více lidí první dávkou než očkovat méně lidí oběma dávkami v rámci tří týdnů. Podle nejnovějších zpráv je očkovací program ve Velké Británii jeden z nejrychlejších a jenom Izrael a Spojené arabské emiráty proočkovaly více lidí než Velká Británie, což mi pořád přijde jako naprosto neuvěřitelná informace.
Samozřejmě se najde spousta lidí, co vakcinaci nevěří a celkově nevěří, že COVID‑19 existuje, nebo mají strach z nežádoucích účinků jak hned po očkování, tak těch dlouhodobých. Ale musím se přiznat, že já snad nikoho takového osobně nepotkala. Většinu slyším spíš z vyprávění nebo se tím chvástají na internetu. Troufám si říct, že většina lidí tady v Anglii má o vakcínu zájem.
MUDr. Andrea Morovičová,
Freiberg, Německo
Pracuji v saském městě Freiberg, v tamější krajské nemocnici máme 16 (až 20) ventilovaných covidových lůžek plus několik oddělení pro covidové pacienty s kyslíkem… Já od podzimu 2020 v rámci stratifikace personálu jezdím téměř výlučně u záchranné služby a dělám práci anesteziologa na operačním sále, JIP neobsluhuji.
Můžu se vyjádřit k očkování personálu v naší nemocnici, KKH Freiberg. Sama nemocnice tyto údaje zveřejňuje, a sice v našem zpravodaji (měsíční periodicita, lednový výtisk byl k dispozici ve třetím lednovém týdnu). K aktuálnímu datu bylo proočkováno 56,64 procenta lékařského a 30,21 procenta nelékařského personálu. Již v polovině měsíce 11/2020 byli lékaři ARO dotázáni na souhlas/nesouhlas s očkováním, každý z nás se nějak vyjádřil. Poté zkraje ledna začalo plánované očkování, za tři týdny se rozjelo druhé kolo a použita byla vakcína firmy Pfizer. Hlášen byl také výpadek/ zpoždění dodávek, který teď zažívá snad celá EU: nemocnice nicméně upřednostnila očkování druhou dávkou u těch, kdo měli první kolo za sebou, ať nenastanou finanční škody z nedodržení doporučeného časového rozestupu mezi první a druhou dávkou. Ohledně očkování proti COVID‑19 obecně běží v Německu pozitivní kampaň, jednoduchým způsobem je vysvětlen princip vakcíny. Ostatně: veškerá dosud zavedená protiepidemická opatření měla logickou návaznost a jejich zavádění/rušení nebylo protichůdné, potažmo zmatečné, k zavedení jednotlivých prvků jejich opatření se využívala data zveřejňovaná respektovaným RKI (Robert‑Koch‑Institut). Němci z mého pohledu obecně hodně věří svým (nediskreditovaným) politikům a s tímto sociokulturním pozadím je důvěra v očkování vysoká. Taky jsem si položila fiktivní otázku, jestli by bylo představitelné se jako lékař záchranky vyjádřit proti očkování, resp. se nenechat očkovat… Jaksi si to nedokážu představit, že by někdo tady odmítl, nejspíš by z toho bylo možné i vyvodit jisté „forenzní konsekvence“ ze strany zaměstnavatele… Realita je taková, že lékař s dvacetiletou praxí již dostal hromady různých očkování, resp. lékař záchranky tady jistá očkování musí nepodkročitelně mít (hepatitida B, MMR). Ostatně náklady očkování nese zaměstnavatel.
Zdroj: Medical Tribune
