Konvalinka: Zemřelo nejmíň 36 tisíc lidí, selhali jsme
Varianta coronaviru delta postupně zaplavuje Českou republiku. Jaký proti ní má vláda plán? A jak by s novou mutací bojovali odborníci? Odovídal exministr zdravotnictví Roman Prymula a biochemik Jan Konvalinka. Celý rozhovor vznikl v rámci pořadu Výzva a v plné délce si ho můžete pustit ve videu na Seznam zprávy. .
Pane Prymulo, co byste jako první udělal, být teď v křesle ministra zdravotnictví? Vy už jste si to zkusil.
Roman Prymula: Tak ono určitě není co závidět, protože ta situace se velmi rapidně mění. Viděli jsme tady, co se dělo o uplynulých prázdninách. A teď je tady jakási iluze, déjà vu, protože máme poměrně prudký nárůst, který vidíme v těch posledních dvou týdnech. Takže logicky Ministerstvo zdravotnictví musí velmi pečlivě monitorovat, co se děje. A není možné čekat řadu týdnů na nějaká opatření.
A váš první krok by tedy byl?
Roman Prymula: Každopádně to plošné opatření, které by tady jako jediné mělo být, je očkování. My bychom měli dominantně doporučovat očkování ve všech věkových kategoriích tam, kde je to schváleno. A to další, to bude vycházet z konkrétní situace. Já vnímám, že se šíří v tuhle chvíli varianta delta zejména mezi mladší částí populace. To šíření nastává v podstatě v nočních klubech, na nějakých hromadných akcích a podobně. Takže bych se asi podíval na ně. Ale opravdu si myslím, že to jsou jenom přechodné záležitosti. My bychom měli tu populaci proočkovat a pak nebudeme řešit takováto konkrétní restriktivní opatření.
Pane Konvalinko, vy jste zatím ministrem zdravotnictví nebyl. Ale co by byly vaše první kroky, kdybyste se zítra v této funkci ocitl?
Jan Konvalinka: Tak můj první krok by byl, že bych rezignoval. Já opravdu nechci být ministrem zdravotnictví. Ale kdyby se mě náhodou pan ministr ptal, tak bych řekl očkovat, očkovat, očkovat. Primárně musíme najít způsoby, jak naočkovat ty ohrožené skupiny obyvatel. Zejména starší spoluobčany, lidi s komorbitami, s diabetem a tak dále.
Pandemie je tady s námi vlastně už nějakých šestnáct měsíců. Měli jsme tu nejdřív jakýsi semafor, měli jsme tu Protiepidemický systém (tzv. PES), a když se na to podíváte teď, zdá se vám, že má vláda nějaký jasný plán, co, kdy, jak a proč udělat?
Roman Prymula: Ono to tak přinejmenším nevypadá. Těch různých systémů tady byla celá řada. Ale v podstatě v praxi se někdy příliš neuplatnily a velice rychle se postupovalo jinak. Takže toto asi nemá smysl zásadním způsobem znovu zavádět. Ale myslím, že strategie tady být musí. A měla by být připravena opravdu opatření, která by se eventuálně realizovala v případě, že ta situace se bude nepříznivě vyvíjet. Není možné řešit ad hoc, co se zrovna stane, co koho napadne.
Dotaz diváka: Varianta delta má příznaky nachlazení. Tedy rýma, či bolest hlavy. Jak nás tohle vůbec ohrožuje?
Jan Konvalinka: Varianta delta nás ohrožuje. Je několikanásobně infekčnější než chřipka a asi dvakrát infekčnější než britská mutace, která se nám tady prohnala velmi dramaticky. A podle zatím ne úplně dokonalých údajů vede k vyššímu podílu hospitalizace, pokud infikuje ty ohrožené lidi. To, co to zkresluje u nás, je skutečnost, o které mluvil pan profesor Prymula. A to sice, že v tuhle chvíli se ta delta šíří mezi těmi mladými lidmi. Pozor, to je úplně stejná chyba, jakou někteří kolegové udělali vloni v létě, kdy také hlásili, že ten virus slábne, protože máme nižší počty hospitalizací a úmrtí. Jenomže to bylo právě tím, že se šířil v nočních klubech a na plovárnách, kde infikoval mladé lidi, které vlastně neohrožoval.
Nemocnice jsou sice zatím téměř prázdné, ale pane Prymulo, máte se jako epidemiolog při pohledu na rostoucí čísla na pozoru?
Roman Prymula: No tak já si myslím, že naším hlavním problémem je, že stále většina nechápe, co je to exponenciální křivka. Takže my se uchlácholíme tím, že tady máme padesát, sto, dvě stě nakažených za den. Ale ono jich je už dneska přes tři sta. A to znamená, že je tady ten nárůst poměrně dramatický.
Proč se nedaří ty nejstarší, nejzranitelnější skupiny osob k tomu očkování dovést?
Jan Konvalinka: Je tady několik různých vlivů. Hodně velký vliv má opravdu nezodpovědné šíření dezinformací, lží, ale opravdu naprostých výmyslů, co všechno to očkování může způsobit. To nejsou ani nepodložené zprávy, to jsou sprosté lži, které jsou nebezpečné. A blábol opravdu může zabíjet lidi. Potom je tady obecně nedůvěra v této zemi k vládě, jejím představitelům, která bohužel má své příčiny a já jí rozumím. Ale je třeba vědět, že tady jde o zdraví a jde o látky, které jsou tu schválené nikoli Andrejem Babišem nebo Milošem Zemanem, ale Evropskou lékovou agenturou.
Co kromě očkování by na deltu tedy zabralo nejvíce?
Roman Prymula: Nic dalšího se ani zdaleka tak neosvědčilo jako očkování. Já bych nehledal jiné cesty, když máme očkování, protože ty jiné cesty jsou velmi restriktivní a budou dále zvyšovat napětí v té společnosti.
Dotaz diváka: Myslí si hosté, že naši představitelé situaci jen nezvládli z neschopnosti? Nebo jsme svědky či dokonce obětí řízeného státního promořování?
Roman Prymula: Nemyslím si, že to bylo řízené státní promořování. Byť tady historicky byly určité názory třeba kolem toho léta minulého roku, že to onemocnění už je tak nezávažné a že v podstatě ta narůstající čísla nebudou znamenat zátěž nemocnic. Ukázalo se, že to je lichá cesta, ale určitě bych to nenazval řízeným promořováním.
Jan Konvalinka: Příčiny toho, co se tady stalo, je třeba pojmenovat. Opravdu to bylo selhání, a když někdy slyším, že jsme to zvládli… No, tak, zvládli jsme to, ale zemřelo nejméně 36 tisíc lidí a podle různých kritérií jsme čtvrtá až jedenáctá nejhorší země na světě ve způsobu zvládnutí epidemie a v počtu obětí, plus máme jedny z nejzávadnějších ekonomických dopadů. Čili nepovedlo se to. Těch příčin je strašně moc a bylo by to na celý zvláštní pořad. Byla to kombinace neschopnosti a hluboké nedůvěry, která tady ve společnosti panuje a projevuje se v řadě dalších věcí.
Nezaklínáme se trochu moc tím, že zatím nerostou počty hospitalizovaných? Nemůže nás to třeba už v září překvapit?
Roman Prymula: Já si myslím, že nás to překvapí dokonce dříve než v září. My tady máme asi 600 tisíc osob, které stále jsou ohroženy tím těžším průběhem a úmrtím. Opájet se tím, že nám zatím nenarůstají případy v nemocnicích, to je sice hezké, ale ony od určité doby narůstat začnou, a vezměme to tak, že ty narůstající počty tady máme zhruba 14 dnů. U těch mladších věkových kategorií určitě hospitalizace nebudou tak vysoké. Ale ta situace se může rychle vyvinout.
Volby budou za necelé tři měsíce, může se to nějak dramaticky podepsat na tom, jak budou politici k pandemii přistupovat?
Roman Prymula: Může se to tam projektovat, vidíme to v současné době, kdy se pandemie zneužívá k tomu, kdo co udělal dobře, kdo co neudělal dobře. Já bych opravdu byl pro to, aby lidé, kteří nesouhlasí s politickým vývojem, svůj názor vyjádřili u voleb, a nevyjadřovali ho tím, že se nebudou očkovat.
Vy vidíte, pane profesore, potenciální nebezpečí, že by právě blížící se volby mohly zamíchat se strategií proti covidu?
Jan Konvalinka: Já naštěstí nejsem politik a nikam nekandiduju, ale bohužel ano. Stalo se to loni. Zcela evidentně se ta opatření oddálila o několik týdnů možná kvůli volbám, a stálo to tisíce lidských životů. Letos je to určitě menší díky pokrokům vědy a techniky, ale trochu se toho bojím, že bude vládnout populismus před volbami a obava z toho, abychom se někoho nedotkli. To nebezpečí tady je.
Pojďme pryč od politiky, a to do Velké Británie, tam hrozí i desetitisíci nákazami denně, přitom je tam proočkovanost daleko větší než u nás a profesor epidemiologie žijící v Británii Hynek Pikhart tvrdí, že ani 70% proočkovanost nemusí na deltu stačit. Totéž říká genetik Jan Pačes. Souhlasíte s nimi?
Jan Konvalinka: Oni mají asi 70% proočkovanost a evidentně to nestačí na to, aby se zastavilo kolování viru. Teď mají asi 30 tisíc případů denně a Británie je asi sedmkrát větší než my, takže je to jako kdybychom my měli 5 tisíc denně, což je poměrně hodně. Ale také mají takřka 100% proočkovanost těch nejvyšších věkových kategorií, narozdíl od nás. My jsme mezi 70 a 75 procenty.
Roman Prymula: My, když hovoříme o nějaké kolektivní imunitě, tak ta se výrazně liší podle různých nemocí. U spalniček je někde přes 90 %, to znamená nedá se říci, že 70 % bude stačit. Ale budeme se posouvat více někde k 80 % a to povede k tomu, že se omezí cirkulace viru ve společnosti, a o to nám samozřejmě jde.
Zdroj: Seznam zpráv
