Epidemiolog Smejkal pomáhá Karlovým Varům
S klesajícími čísly a lepšící se epidemickou situací by v České republice mělo i nadále zrychlovat tempo testování. Radiožurnálu to v rozhovoru řekl hlavní epidemiolog IKEM a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace při ministerstvu zdravotnictví ČR Petr Smejkal. Za klíčovou zároveň považuje i probíhající vakcinaci obyvatel.
Jaké to je, když se sejde epidemiolog s ekonomem nad koronavirem?
To je dobrá otázka. Nemělo by to být tak konfliktní, jak to bývá. Občas by si ekonomové mohli uvědomit, že investice do preventivních opatření a testování, což je základ protiepidemických opatření, se nám v delší době nesmírně vyplatí. Vše to stojí velké peníze, ale nakonec je to levnější než lockdowny. Když si to ekonom uvědomí, tak si s epidemiologem dobře rozumí.
Řekl byste, že každý vidí spíše to svoje a každá profese chce něco jiného? Tedy že každá profese chce něco jiného a zároveň nemyslí na ty druhé. Je taková situace?
Je, a zejména rozvolňování této situaci nahrává. Každá fáze epidemie a jejího průběhu je trochu jiná. Teď jsme v docela optimistické fázi, kdy rozvolňujeme. V této chvíli všichni chtějí to svoje. Občas se to objevuje i na rozhořčených mailech. Obchodník tam vždy píše, proč neotevřeme obchody, a maminky od dětí píšou, proč už neotevřeme školky. I na vysoké úrovni, kde ti, kteří bojují za své odvětví – ať už služeb, nebo průmyslu – mají hodně ostré lokty a vidí jen to svoje. Říkají, jak musíme otevřít obchody nebo začít sportovat, protože je to důležité a přispívá k imunitě atd. Je to boj a všichni nakonec z epidemiologa udělají nepřítele, který všem brání. A to není příjemné. Co je hrozná škoda, trochu zticha jsou zejména divadelníci, filmaři a zástupci kultury, kteří jsou slyšet, ale jejich hlas je takový, jako by na ně občas nikdo nemyslel.
Vy je ale slyšíte často, když spolupracujete s organizátory karlovarského filmového festivalu, je to tak?
Je to tak, možná to můžeme prozradit. Ale aby to nevyznělo, že za ně lobbuji, spíše jim pomáhám, až bude vhodná situace, aby to udělali tak, jak by měli. Nechci, aby to vyznělo tak, že vše ostatní může být zavřené, ale hlavně musí být festival.
Když se podíváme na často používané slovo incidence, současný vládní plán vychází na uvolnění opatření zejména z počtu nově nakažených za 7 dní na 100 000 lidí. Pokud v celé České republice klesne incidence na 100, budou moci otevřít zbývající obchody. Co se pro to musí udělat?
Měli bychom se řídit hlavně čísly, a ne kalendářními daty, jak jsme to dělali v minulosti. V tuto chvíli jde hlavně o to dodržovat stávající opatření a přidat na těch, která bolí nejméně, což je testování. Brzdíme, čísla klesají, za pondělí to bylo o 1000 případů méně než před týdnem. V některých krajích pod stovkou jsme – zejména v Plzeňském, Královéhradeckém a Karlovarském kraji. Dodržujme to, co máme, buďme trpěliví a dostaneme se tam. Dejme si pozor, aby sem nevlétla nějaká zákeřná mutace, což se nyní neděje. Sekvenujeme více než předtím. Pokud mám odpovědět jednoduše, dodržujme stávající opatření.
Řekněme tedy, že incidence klesne na těch kýžených 100 za 7 dní na 100 000 obyvatel, což může vyvolat tlak na zrušení testování, protože budeme za bodem zlomu. Není to ale situace na to, abychom testovali ještě více, aby se mohly otevřít další segmenty?
Přesně tak. Testování je velmi důležité. Mohli bychom falešně podlehnout dojmu, což udělalo například Bělorusko, které přestalo testovat a pak se chlubilo, že mají málo případů. Naopak musíme testovat více. Mimo incidence se i u nás kouká také na pozitivní záchyt ze všech testovaných. Jelikož se provádí antigenní testy i PCR, těžko se to počítá. To je takové vodítko toho, kde bychom měli být, tedy alespoň pod deseti procenty. Tohle číslo by mělo klesat i se stoupajícím počtem testů. Testování není nikdy málo, nemůžeme zároveň testovat celou republiku, ale když odhalíme a dobře vytrasujeme pozitivní nálezy, o to méně můžeme používat restriktivní opatření. Pokud hodně očkujeme, s pomocí testování by se to mohlo obejít bez dalších opatření. To už ale mluvím o létě.
Na druhou stranu testy se liší. Při návštěvě kadeřnictví nebo pedikúry můžou lidé použít i testy ze zaměstnání nebo školy, jak uvedl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). Původně byl potřeba test z odběrových míst. Co říkáte tomuto návrhu?
V zásadě, pokud je antigenní test odebrán někým jiným, je z hloubi nosu a je kvalitní, tak ano.
Jenže já to čtu tak, že by mohl stačit i samotest.
No právě. U samotestů jsou lidé, kteří to zvládnou docela dobře, ale tady se pohybujeme na hraně, kdy citlivost antigenních testů kvůli odběru výrazně klesá.
Otevírá se další věková skupina pro očkování, 55+. Jde to přiměřeně rychle? Přitom řada starších stále na vakcínu čeká nebo ji nemá.
Oni se zařadí, doufejme, až za ty starší – sice se registrují, ale k vakcíně se dostanou později. Tak to má být. Stále je důležité, aby byli proočkování zejména starší, věk je to hlavní kritérium rizikovosti. V květnu bychom konečně mohli zvládnout kýžených 100 000 očkovaných za den. Nemuseli by tedy čekat až tak dlouho. Ale nyní se pouze registrují, neznamená to, že by měli předbíhat starší.
Zdroj: irozhlas