Hořejší kriticky o naší koronavirové realitě

Hostem Radiožurnálu byl imunolog Václav Hořejší. Mluvil o celé řadě věcí. Za značný problém označil například Policii ČR. „Myslím, že obecně je problém v tom, že stát není schopen, nebo ochoten vymáhat dodržování svých opatření. To jsou všechno opatření, která jsou přitom společensky nesmírně důležitá,“ zdůraznil.

„To vidíte v televizi, že policie přijde do otevřené restaurace, přestože je to zakázané, jen pokývá hlavou a zase odejde. Nebo jsou demonstrace na Václavském náměstí, kde lidé úplně demonstrativně opatření porušují, řečníci na pódiu je k tomu vyzývají, ale neděje se nic. Jak to, že taková demonstrace není zrušená, není rozehnaná? To nechápu, proč se stát tváří, že je takhle slabý. Lidé toho potom samozřejmě zneužívají.“

Z vašeho pohledu by tedy policie měla být důslednější?
„Rozhodně, rozhodně, rozhodně.“

Vy jste v reakci na slova ministra v České televizi o tom, že opatření nefungují, řekl, že „pan ministr Jan Blatný je pro vás odkecanej“. Znamená to, že by podle vás měl být v tuto chvíli vyměněn?
„Jen vás opravím, nereagoval jsem na tyto jeho slova. S tím, že opatření nefungují, souhlasím. Reagoval jsem na to, když byl v Otázkách Václava Moravce, kde proti sobě měl doktora Milana Kubka, který byl jako vždy brilantní. Co říkal pan ministr Blatný v pořadu proti němu, pak zneužili právě demonstranti, kteří jeho slova citovali a říkali, že zpochybňoval počty těžkých případů, úmrtí atd., což mu těžko můžu odpustit.“

Znamená to podle vás, že by měl být vyměněn?
„Kdyby záleželo na mně, tak ano. V tom rozhovoru, který jste citoval, jsem navrhoval i nějaké jméno.“

Navrhoval jste hlavního epidemiologa IKEM Petra Smejkala…  S panem Smejkalem jste o tom mluvil?
„Přímo jsem s ním nemluvil, ale účastnil jsem se jedné debaty, kde toto jméno padalo. Bylo to v rámci iniciativy Sníh. Chtěl bych zdůraznit, že tato iniciativa chce být nepolitická, tak bych byl velmi nerad, kdyby se to chápalo nějak politicky. Na druhé straně tohle není ani žádná politická otázka, protože je potřeba, aby ministrem zdravotnictví byl člověk, který má konzistentní názory, který je opravdu schopný. V tomto případu to není nic proti ničemu, když člověk kritizuje jako občan někoho, o kom si myslí, že svou práci nedělá úplně správně.“

Máte nějaké indicie, zda by pan Smejkal byl ochoten se stát ministrem, kdyby takovou nabídku dostal?
„Osobně si myslím, že by o to mohl stát. Neřeknu vám ale nic bližšího, nechci a nemohu.“

V čem by výměna ministra podle vás pomohla?
„Na postu by byl člověk, který by byl lepší komunikátor, měl by jasné názory, a ani by ho nenapadlo zpochybňovat čísla, která jsou u nás hrozná. Nepokoušel by se ta čísla vylepšit hloupými triky, jako se o to pokoušel pan ministr, který říkal, že dvě třetiny lidí zemřely nakonec na něco jiného, ale vůbec už nedodal to, že lidé nejdříve onemocněli koronavirovým onemocněním, zůstali dlouho v nemocnici, po 20 dnech už byli negativní, ale stále leželi na lůžku intenzivní péče. Když takový pacient za týden zemře na selhání srdce, nebo selhání plic, tak už není oficiálně brán jako covidový pacient, ale to je přece úplně hloupost, to takto brát. Všichni vidíme, že zemřelo 17 tisíc lidí nadpočetně ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Nic jiného to nemůže vysvětlit, je to opravdu přímý či nepřímý důsledek koronavirové infekce.“

Situaci komplikuje britská mutace koronaviru. Minulý týden jste řekl, že už není možné zabránit šíření této mutace. Existuje nějaká věrohodná studie, která by ukazovala, jak moc už je u nás britská mutace rozšířená?
„Podle toho, co jsem slyšel v rámci iniciativy Sníh, tak před dvěma dny kolega říkal, že už je rozšířena ve všech našich krajích, v některých i přes 50 procent. To není nic překvapivého, je prakticky jasné, že v příštích týdnech tu převládne stejně tak, jako převládla i ve Velké Británii.“

Váš kolega ředitel Biologického centra Akademie věd Profesor Libor Grubhoffer v poledních Hlavních zprávách Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus kvůli tomu ostře kritizoval ministerstvo zdravotnictví, mluvil o hrubém zanedbání a chybějící koordinaci epidemiologů a hygieniků. Souhlasíte s ním?
„V tomto s ním trochu nesouhlasím, protože si myslím, že rozšíření mutace se při tom obrovském počtu případů, které máme, nedalo zabránit. Tomuto by se dalo zabránit jen v případě, kdy bychom měli pouze izolovaná ohniska nákazy. Ty už od října nemáme. Je to marnost.“

Pardon, na druhou stranu nepodcenil stát testování, při kterém by zjišťoval, jestli nakažení nemají britskou mutaci? Neměli případné výskyty odhalit dříve?
„Ano, to je pravda, ale znovu říkám, že by to vedlo jen k odsunutí převládnutí této mutace. Nikde v Evropě se to nepodařilo, všude se to takto rozšiřuje. Tohle bych tedy vládě nevyčítal.“

O britské mutaci se uvádí, že se šíří o 35 až 75 procent více než ta původní verze koronaviru. Co to znamená prakticky? Když se zatím jako bezpečný uváděl kontakt v rouškách trvající méně než 15 minut, jak se tyto parametry mění?
„Určitě to znamená, že stačí kratší čas k tomu, abyste se nakazil.“

Dá se odhadnout o kolik?
„To nevím. Profesor Prymula říkal, že stačí několik vteřin, ale nevím, odkud tyto údaje měl. Dokonce i těch 15 minut je jen nějaký odhad. Nikde se to přesně neměřilo. Tyto pokusy se na lidech nedělají, dá se to jen odhadovat. Důležité je, že infekčnější varianta automaticky zvyšuje reprodukční číslo, což je kritický parametr, který říká, jak rychle se onemocnění šíří. Kdyby se vůbec nic na stávajících omezujících opatřeních nezměnilo, tak jenom to, že u nás převládne infekčnější mutace, znamená, že se reprodukční číslo zvýší něco okolo 0,4. A to samozřejmě znamená výrazné zrychlení šíření infekce za zachování současných platných opatření. Abychom se tomu vyhnuli, tak buď musíme výrazně omezit počet případů právě testováním, nebo zavést přísnější opatření. Opravdu razantní opatření, o kterém se uvažuje a které by pomohlo, by bylo zavést na 14 dní razantní lockdown wu-chanského typu.“

To byste podpořil?
„Říkám to s těžkým srdcem, nedokážu si představit, že by k tomu došlo. Ale když dochází k zahlcení nemocnic, tak si myslím, že skoro není jiná cesta, pokud opravdu nezabere to masivní testování.“

V anketě serveru iROZHLAS.cz, jste na otázku, dokdy potrvá pandemie, odpověděl, že nejméně rok, ale že věříte, že od září to už bude volnější. Předpokládám, že nadějí z vašeho pohledu je očkování, chápu to dobře?
„Ano, samozřejmě očkování.“

V té souvislosti se hodně debatuje o tom, jestli má Česko koupit ruské a čínské vakcíny. Podpořil byste toto rozhodnutí?
„Jednoznačně bych to podpořil.“

Nemáte žádné pochybnosti o jejich bezpečnosti a účinnosti?
„Všechny vakcíny fungují na úplně stejném principu, jako ty, co už jsou schválené. Jsou vyvinuty kvalitními vědci, o kterých bychom neměli pochybovat. Pokud jde o zveřejnění výsledků klinických studií, tak velice nedávno byla zveřejněna v nejprestižnějším zdravotnickém magazínu studie o ruské vakcíně. A jestli se nepletu, tak včera byla zveřejněna i studie pro dvě čínské vakcíny. Nákupu těchto vakcín bych se rozhodně nebál. Bylo by báječné, kdyby to odsouhlasila evropská schvalovací agentura, ale pokud by bylo na mně, tak ani na to bych nečekal. Byl bych rád, kdyby to schválil jen náš Státní ústav pro kontrolu léčiv.“

Pochybnosti jsou i ohledně vakcíny AstraZeneca. V některých zemích je nepoužívají pro seniory. Byl byste v tomto směru opatrný, nebo si myslíte, že to není problém?
„Mezi lidmi, na kterých byly vakcíny testovány, bylo velmi málo starých lidí. Je běžně známo, že imunitní systém starých lidí je horší a hůř odpovídá na očkování. Nejde ani o to, že by to pro ně bylo nebezpečné, ale je to prostě a jednoduše proto, že imunitní systém starých lidí odpovídá hůř. Myslím si, že podobný problém bude u ostatních vakcín, i když se o tom nemluví…“

Zdroj: irozhlas, kráceno