I druhá valorizace důchodů? Češi zatím netuší, ale valí se krize
Na Čechy se valí obrovská krize, kterou si jen těžko dovedou představit, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. V souvislosti s tím považuje za jednoznačně rozumné, že si česká vláda nechce „vystřílet veškerou munici“ s pomocí okamžitě.
Kritická situace totiž teprve přijde a bude potřeba lidi ukonejšit. Pokud dojde ke smíru na Ukrajině, očekává letní inflaci kolem 16 procent, pokud ne, tak může podle něj vystřelit až k 25 procentům a lidé by si museli zvyknout na to, že zchudnou.
Zdá se, že seniory ještě letos čeká další zvýšení důchodů. Kdy by se ho mohli dočkat?
Jestliže by dynamika nárůstu inflace byla stále tak rychlá jako byla mezi lednem a únorem, což je poměrně pravděpodobné, tak další hranici pět procent potřebnou pro zákonné navýšení pokoříme už v červnu nebo v červenci. Podmínky pro další mimořádnou valorizaci budou tedy splněné a ze zákona pak navýšení musí proběhnout do pěti měsíců. Už po pěti měsících musí být zvýšené. To v tomto případě znamená, že by to bylo v listopadu nebo v prosinci.
Co říkáte na uvažované navýšení rodičovského příspěvku? Dává to z vašeho pohledu ekonoma dlouhodobě smysl?
Pokud dojde k třetí valorizaci důchodů, tak je asi logické, že se budou další zranitelné sociální skupiny cítit znevýhodněny, protože proč má stát dvakrát mimořádně přidávat důchodcům a jim ne. V rámci sociální spravedlnosti by bylo navýšení asi příhodné. Na druhou stranu jde o plošné opatření, což tato vláda odmítá a chce pomáhat adresně. Je otázka, jestli ještě nejde identifikovat opravdu zranitelné rodiny. Není asi třeba, aby dobře situované rodiny dostávaly mimořádné peníze, zase je ale pravda, že i u těch důchodců to není adresné a týká se to i bohatých důchodců.
Stále to ale není tak plošné opatření, jak navrhovala Babišova vláda, tedy snížení nebo dočasné zrušení DPH.
Snížení DPH je megaplošné opatření, tady už tím, že jsou vyselektovány rodiny s dětmi, nějaká selekce zajištěna je. Obecně si ale myslím, že vláda musí jakékoliv další mimořádné přídavky dělat adresně. Je to i v souladu s tím, co vláda slíbila a co kritizovala na Babišovi. Samozřejmě je to ale politicky nepopulární. Je třeba si uvědomit, že požadavků přibyde. Jak se bude zvyšovat inflace, tak se to na vládu pořítí ze všech stran a ona musí skutečně dobře zvažovat zacílená opatření, jinak ji čeká osud Babišovy vlády, že se dostane do velkých dluhů. Jiná možnost tady není.
Dá se nějak shrnout, co nás vlastně čeká?
Budou problémy naprosto se vším. Lidé naštěstí vůbec nevědí a netuší, co je čeká, ale ten inflační náraz bude obrovský a vše samozřejmě záleží na tom, co se stane na Ukrajině. Jestli třeba dojde k vypnutí plynu, tak to bude mít nedozírné důsledky. Poroste nezaměstnanost, protože podniky nebudou vyrábět, bude obrovsky drahá elektřina, zdraží se všechno spotřební zboží, potraviny a některé věci třeba vůbec nebudou. Problém je v tom, že my ruský plyn nemáme čím nahradit, je to naprosté sci-fi. Částečné řešení by bylo v tom, kdyby už teď Němci měli začít nahazovat své jaderné a uhelné elektrárny, ale zatím se všichni upínají k tomu, že k přerušení dodávek nedojde. Je pravda, že složité by to bylo i pro Rusko, které má příjem zhruba 20 miliard korun denně z vývozu plynu a ropy do EU. To ani Rusko nenahradí.
Podle našich informací vláda ví, že bude ještě hůř, a proto plánuje dělat opatření salámovou metodou. Je to podle vás dobře?
Souhlasím s postojem, že to nejhorší teprve přijde a vláda si teď nemůže vystřílet všechnu munici, protože lidi budou stále nespokojenější a až bude situace skutečně kritická, tak je bude muset vláda něčím uchlácholit. A ta kritická situace teprve nastane.
Kdy bude situace nejkritičtější?
Inflační nálož se v plné síle projeví kolem poloviny roku, ale jak říkám, vše bude záležet na vývoji na Ukrajině. Pokud by se situace uklidnila a došlo k příměří, tak inflace bude gradovat v polovině roku třeba kolem 16 % a pak by se postupně mohla stabilizovat, za celý rok by činila třeba 13 %. I to je ale samo o sobě velký problém, protože mzdy porostou třeba o 6 % a 6 minus 13 je 7, takže by reálně klesly mzdy, kupní síla, úspory v bance a životní úroveň o sedm procent. To je ale stále pozitivní scénář. Pak tu máme černý scénář, že se válka dále rozlije, nebo že dojde k těžké obchodní válce a zastavení dodávek plynu a dalších věcí. To vše by se projevilo v obrovském nárůstu cen plynu, elektřiny, ale i obilí a tak dále. Firmy v Německu říkají, že kdyby k tomu došlo, tak by to byla nejhorší krize v Evropě od druhé světové války. A myslím, že to není daleko od pravdy.
Co by měli v této situaci dělat obyčejní Češi? Necestovat, šetřit, investovat, vyrazit na nákup potravin?
V této chvíli je každá rada drahá, ale tohle už by se nedalo přečkat jako pandemie s dotacemi od státu. Na to by stát neměl. To by znamenalo, že by razantně stoupla nezaměstnanost, protože firmy by při tak drahých energiích výrobu neutáhly. Statisíce lidí by se octly poměrně rychle bez práce a dále by to zhoršovalo stav ekonomiky. A jsme ve spirále, což je z hlediska ekonoma naprostá černá můra, která ale skutečně hrozí a vlastně nikdo neví, co se stane. Tam by potom predikce mohla být inflace klidně 20 nebo 25 %. Uvědomme si, že něco jiného je růst inflace, když máte práci, ale něco zcela jiného, když ji vůbec nemáte. To už je ekonomika těžce porouchaná, nemá to žádné řešení a lidé by si museli zvyknout na výrazné a dlouhodobé zhoršení životní úrovně.
A opatření pro běžné občany? Nejezdit na dovolenou? Nakoupit zásoby? Měli by takto lidé přemýšlet?
Jednoznačně ano, na druhou stranu to pak zbrzdí kola ekonomiky. Už jsem ale nějaká čísla viděl a lidé začínají šetřit a daleko více si útratu hlídají. Lidé to podle mě sledují, jsou z toho vylekaní a vyděšení a už mění své spotřebitelské návyky, ale možná zatím nechápou to, že je to teprve začátek a že situace bude mnohem horší, než se nyní jeví.
Zdroj: CNN Prima NEWS
