Češi čekají na stovky mrtvých denně. Pak teprve, možná…

Pandemie koronaviru opět nabírá na síle. Počet nakažených rapidně roste a Česko se přesunulo do rizikového scénáře. Co čekat v příštích dnech a týdnech? A mají opatření, která nově vyhlásilo ministerstvo zdravotnictví, šanci na úspěch? Server iROZHLAS.cz se ptal expertů.

„Reálně hrozí, že v následujících týdnech, pokud by se situace vyvíjela obdobným způsobem, lidé nevnímali riziko a nedodržovali opatření, opět dojde k zahlcení nemocnic.“ S takovým prohlášením vystoupil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Kvůli zhoršující se epidemické situaci tak jsou od 25. října opět povinné respirátory na hromadných akcích či na pracovištích. Dojde ke zkrácení karantény na sedm dní. A změny se dotknou i testování – kromě avizovaného zkrácení platnosti antigenních a PCR testů bude od listopadu, až na výjimky, ukončeno jejich hrazení z veřejného zdravotního pojištění.

 „V tuto chvíli jedeme trajektorii podle toho nejrizikovějšího scénáře. Pokud se to nepodaří zastavit, budou čísla eskalovat,“ uvedl například epidemiolog Roman Chlíbek s tím, že počty nakažených by se mohly vyšplhat až k 5000 nových případů za den.

Poté by se mohla projevit přísnější pravidla. Záležet však bude podle Chlíbka hlavně na tom, zda je budou lidé dodržovat. „Obávám se, že to ale pro lidi nebude dostatečný apel. Lidi pravděpodobně čekají na to, až zase uvidí přeplněné nemocnice a stovky mrtvých denně,“ pokračoval. Způsob, jak se toho vyvarovat, tak spatřuje v důsledné kontrole opatření.

S tím souhlasí také epidemiolog Rastislav Maďar. „Základem všeho je však kontrolování a vymáhání aktuálně platných opatření. Bez toho nezabere úplně efektivně nic dalšího,“ řekl. K čerstvě ohlášeným opatřením resortu pak poznamenal, že považuje za nešťastné přestat platit lidem preventivní testování z veřejných peněz.

„Ztratíme tím částečně časný přehled o šíření viru v populaci a o vánočních svátcích může nastat významné zhoršení situace s nárůstem mrtvých po nich,“ komentoval to Maďar. Pro úplnost: ministerstvo chce tímto krokem tlačit na ty, kteří se dosud nenechali očkovat, aby vakcinaci proti covidu podstoupili.

Česko se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška přesunulo do rizikového scénáře vývoje epidemie. „Protože ten týdenní počet nových případů při relativně vyrovnaném počtu testů, který se realizuje, překročil stovku a v souvislosti s tím, jak roste virová nálož v populaci, tak narůstá i počet hospitalizovaných,“ popsal Dušek vývoj situace Radiožurnálu. „Je mi strašně líto, že to musím říct, ale proočkovanost naší populace je bohužel nedostatečná, abychom dosáhli nějaké komunitní imunity,“ přiznal. Šíření epidemie v nenaočkované části populace totiž stále představuje 75 až 80 procent celkové zátěže.

V očkování vidí řešení také biochemik Jan Konvalinka. „Časovaná bomba je samozřejmě těch půl milionu lidí, kteří očkování nejsou,“ poznamenal. Podobně mluví imunolog Václav Hořejší či jihočeská hygienička Marie Nosková. „Je to docela možné, ale setkává se to s velkým odporem u rodičů, protože je to pro děti velký diskomfort,“ odpověděla na otázku, zda v kraji uvažují o zavedení roušek pro děti i ve třídách. Právě školy jsou totiž podle oslovených expertů hlavním ohniskem většiny nákaz.

Virolog a biochemik Libor Grubhoffer zase upozorňuje, že se situace kolem koronaviru vyvíjí mnohem hůře, než se předpokládalo. Důvodem je podle něj ochablá disciplína lidí opatření dodržovat, ale hlavně nedostatečná proočkovanost populace. „Dalo se očekávat, že nastoupí podzimní vlna, ale pevně jsme doufali, že nedosáhne takového prudkého zvratu, jako se to děje v posledních dnech,“ uvedl.

Šest expertů se vyjádřilo podrobněji:

Roman Chlíbek:

V horizontů 14 dnů lze očekávat spíše nárůst... Nemůžeme spoléhat jen na to, že lidem řekneme, aby je dodržovali. Řada lidí to dodržovat nebude, protože má stále pocit, že to není tak hrozné. Když vidím, jak se bouří někteří restauratéři, že by měli kontrolovat covid pasy a jak je to časově náročné, tak mi přijde, že se jen vymlouvají. Za zahraničí víme, že je to záležitost na pár sekund.

Marie Nosková:

Ke zvyšujícímu se trendu: na začátku září proběhla tři kola testování, tam jsme podchytili řádově desítky dětí. Ostatní žáci tak nemuseli do karantény, protože to bylo ještě před nástupem do školy. Potom se testovat přestalo a u nás v Jihočeském kraji to znamenalo obrovský nárůst. Nejdříve jsme měli jednotky pozitivních dětí, postupně to šlo na desítky s tím, že v karanténě pak byly desítky až stovka dalších dětí. A teď ten poslední týden jsme měli přes 500 dětí v karanténách a asi 80 dětí pozitivních ve školách. A to mluvím pouze o Českých Budějovicích, kde jsme měli nejpostiženější okres. Jinak pozitivní případy dětí ve školách tvoří zhruba čtvrtinu všech pozitiv v jižních Čechách. Tudíž u nás v kraji se to rozjelo opravdu velkou rychlostí. Je to taky proto, že děti jsou ve školách v tom kolektivu celý den.

Nyní je celorepublikový scénář, že množství nakažených poroste rizikovou variantou. My jsme proto školám hlavně v Českých Budějovicích, které jsou nejpostiženějším okresem, doporučili ve spolupráci s hejtmanem i magistrátem, aby byla ředitelská volna navíc před prázdninami, aby se přerušilo šíření v kolektivu po celý týden. Potom zvažujeme testování dětí, které se budou vracet po prázdninách, že bychom to udělali jednorázově. Kdyby spolu týden nebyly a otestovaly se před nástupem do školy, nemusely by pak jít případně do karantény. A bude také zkrácená karanténa, což se bude dětí taky týkat a bude to pro ně lepší v tom, že nezameškají tolik času. Jinak další opatření pro školy neprošla. A zavést v budoucnu roušky ve třídách? Je to docela možné, ale setkává se to s velkým odporem u rodičů.

Rastislav Maďar:

V následujících týdnech se bude situace zhoršovat, a proto musíme udělat maximum, aby nedošlo k zahlcení jednotek intenzivní péče a k omezení péče pro jiné diagnózy. Nesmí dojít k tomu, že když někam přivezou například vážně nemocného po operaci nebo úrazu, tak se bude uvažovat, kdo dostane přednost na ventilátoru. Navrhovaná opatření se ještě budou revidovat. Tak, jak jsou teď, jsou někde zbytečně omezující a jinde benevolentní.Jinou otázkou je, jak můžeme předpokládat, že obsluha restaurací bude kontrolovat u hostu T-N-O (test, prodělaná nemoc, očkování - pozn. red.), když ani oni sami nenosí povinný respirátor? Včera večer jsem byl na sportovním utkání a ze stovek diváků jsme měli respirátor jen dva, já a můj syn. Jako nesprávné považuji vypnutí úhrad testů do konce roku. Ztratíme tím částečně časný přehled o šíření viru v populaci a o vánočních svátcích může nastat významné zhoršení situace s nárůstem mrtvých po nich. Testy a očkování jsou dvě nejlevnější varianty kontroly šíření viru a jeho snížení.

Libor Grubhoffer:

Situace se vyvíjí mnohem hůře, než jsme předpokládali. Je to výsledkem toho, že naše populace má značnou část imunitně naivních jedinců, tedy spoluobčanů v různých věkových kategorií, kteří nejsou očkovaní. Nepřiblížili jsme se dostatečně ke kýžené kolektivní imunitě tak, jak jsme předpokládali. Prudký nástup je také důsledkem skutečnosti, že polevila disciplína v dodržování protiepidemických opatření. Ta již na základní úrovni platí dlouhou dobu, stala se jakousi zbytečnou a obtěžující rutinou. Z toho důvodu se setkáváme s tím, že nejsou vyžadována, kontrolována ani uplatňována.

Nové opatření ohledně důsledné kontroly stačit k zabrždění určitě nebude, mělo ale platit už dávno jako v sousedním Rakousku, kde se docela dodržuje. Teď už je zase pozdě. Vláda opakuje stále dokola ty samé chyby, jako dělala od samého počátku. Je nekompetentní v této oblasti, nekompetentní je bohužel ministerstvo zdravotnictví. Je to tristní situace. Já pevně doufám, že se to zlepší s novou vládou. Pana Válka sleduju dlouho a myslím, že je to rozhodný muž a od toho si hodně slibuju.

Jan Konvalinka:

Čísla podle mě stoupat budou. Doufám, že ne nějak dramaticky, a doufám, že se nepřiblíží hodnotám z loňského podzimu nebo letošního jara. Teď je to na třech tisících a mohlo by se stát, že to ještě stoupne třeba dvojnásobně a pak to začne klesat. Je ale méně důležité, kolik bude infikovaných, virová nálož je v populaci veliká, a když budeme hodně testovat, tak hodně viru najdeme. Situace se bude lišit v tom, že máme velkou část populace očkovanou, čili by vysoké počty nakažených neměly jít ruku v ruce tak dramaticky s lidmi v nemocnicích a na jednotkách intenzivní péče. Časovaná bomba je samozřejmě těch půl milionu lidí, kteří očkování nejsou.

Byl to velký úkol pro vládu na jaře a v létě letošního roku, mluvilo se o tom opakovaně. Vláda se soustředila na proočkování lidí, u kterých to šlo rychle, tedy velká očkovací centra. Zapomněli na lidi z vyloučených lokalit, mimo Prahu, mimo velká centra a starší lidi. Bohužel všechny lidi, kteří jsou nejvíc ohroženi. Udělal bych proto velmi účinnou informační kampaň přesně pro tenhle typ lidí. Poslal bych mobilní týmy do oblastí a na místa, kde je proočkovanost nejmenší. Zkusil bych znovu požádat o spolupráci praktické lékaře, k nimž se stát nechoval moc korektně, aby pomohli s kampaní. Oni totiž ví, kdo je u nich naočkován a je ohrožen.

Václav Hořejší:

Není ani tak důležité, kolik je celkových případů, ale kolik je hospitalizovaných. Pořád je to samozřejmě tak, že když se podíváte na čísla z nemocnic, tak je to méně než v nejhorších dobách, ale stoupá to. Je to způsobené tím, že se lidé naprosto iracionálně nechtějí nechat očkovat. Problém je ale i s těmi nemocnicemi, trpí tím i ostatní. Napadá mě jediné opatření – nějakým způsobem docílit téměř povinného očkování. A to je jediné, co můžeme dělat.

Zdroj: irozhlas